Červená ještěrka

Příjemňoučká komedie jak ze třicátých let, u které se člověk celou dobu příjemně usmívá - na nějaké salvy smíchu ale může zapomenout. Jemný humor a krásná atmosféra jihočeského maloměsta příjemně sedly také hereckému obsazení, jemuž dominují překrásná a talentovaná Vlasta Fabianová a úžasně kultivovaný švihák Václav Voska. Jindřich Plachta nemá velký prostor (většinu doby je ztracen), ale i tak zanechá svůj otisk, a zbytek obsazení taktéž nezaostává. Vřele doporučuji! (03.01.2009)

Městská honorace v čele s panem velkostatkářem, panem hejtmanem a panem lékárníkem to slízli za svou chlípnost a pokrytectví. Stejně jako jejich paničky manželky. Pan profesor v honbě za červenou ještěrkou sklouzne ze skály a ve městě mu připravují pohřeb. Do města též přijíždí kočovné divadlo se slavnou herečkou, zdejší rodačkou v čele. Všechno se splete dohromady a nakonec i dobře dopadne. (27.05.2020)

Když ještě před únorem '48 začali tvůrci natáčet tenhle film, ve kterém se nejdřív zakazuje v divadlu hrát jistá komedie anglického autora a pak se povolí časem jen jako důsledek výhodného kompromisu při vydírání, patrně ani netušili, jakým cenzurním zásahům a zákazům budou muset někteří z nich čelit v nové době. Jaké symbolické... Vedle komedie Parohy (vzniklé o rok dříve ještě ve spolupráci s Alfrédem Radokem) se jedná o jediný samostatní celovečerní film režiséra Františka Sádka, který se už víckrát z politických důvodů k vlastní tvorbě nedostal. V obou filmech nám nabídl velice zdařilé "labutí písně" žánru lidové filmové veselohry, typického pro prvorepublikové období. Zápletka úředního prohlašení nezvěstného člověka za mrtvého se nám sice už v tvorbě prvních poválečných let opakuje minimálně potřetí (Řeka čaruje, Varúj!), nicméně opět s originálním vyústěním, tentokrát v podobě odlehčené komedie z prostředí školského a kulturního. Klasik Plachta nezklamal, ale hlavní filmové sólo zde odvádí půvabná Vlasta Fabiánová, která určitě mnohé okouzlila nejen jako ta Červená ještěrka, ale i jako Erna di Garmo. Za pozornost stojí i v jedné ze svých prvních rolích velice mladý Václav Voska. Koukněte se, zasmějete se a třeba i nostalgicky zavzpomínáte na něco ze (středo)školních let... 80% (deníček - Krátká éra československého filmu 1945-1948) (14.01.2018)

Na to, že se jedná o komedii natočenou těsně po únoru 1948, můžeme si být jisti, že zde nebude žádná zmínka o dělnících ani budovatelích komunismu. Autoři zasadili děj do roku 1928 a my si tak můžeme vychutnat poklidnou atmosféru městečka Pěnice, kterou až příliš rozvíří Červená ještěrka, a to hned několikrát. Velmi spolehlivě opět zahrál Jindřich Plachta, který dal vzpomenout svému Matulkovi z Cesta do hlubin študákovy duše, když si opět zahrál profesora přírodopisu. A rozhodně se vyplatí podívat se na krásnou Vlastu Fabiánovou. (10.05.2009)

Je velice poučné přečíst si Mařánkovu knihu Ještěrka v červeném bludišti (1928), kterou je tento film volně inspirován, a sledovat posun, ke kterému došlo (mimo jiné) v pojetí hlavní ženské postavy. V předloze to není žádná Eva aka Erna, nýbrž pouze Erna, jejíž lehké mravy oceníme v několika poměrně odvážných erotických pasážích (doplněných lascívními ilustracemi Adolfa Hoffmeistera). Eva Gazdová v podání Vlasty Fabianové je naproti tomu ve své době ojedinělým typem ctnostné hrdinky s tváří vampa, čímž se pro mě stává jednou z nejzajímavějších filmových postav naší kinematografie budovatelského období. (11.08.2012)