Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvým záberom filmu je kreslený obrázok železničnej stanice s vlakom, cezeň je veľkými písmenami napísané „letný čas, čas dovoleniek". Následne vidíme tú istú stanicu s tým istým vlakom, ako ožijú, sledujeme odjazd vlaku, vo viacnásobnej expozícii potom jazdu vlaku krajinou... Nejde ani tak o konkrétnu jazdu vlakom s konkrétnymi pasažiermi, ako skôr o základný pohyb, takpovediac všeobecnú trajektóriu smerujúcu von z mesta. Skrz tieto vysoko poetické obrazy sa dostávame na vidiek, kde žena z mesta (tak je postava označená v úvodných titulkoch) zvádza jedného z domácich, ktorý je však ženatý a má malé dieťa. Ba čo viac, žena z mesta ho hucká, aby svoju ženu zabil a odišiel s ňou do mesta. V mužovi, hoci sa spočiatku tejto myšlienke vehementne bráni, sa predsa len usadí vôľa poslúchnuť radu zvodnej ženy. Pri plavbe loďkou sa však jeho manželke podarí utiecť a nasadne do električky smerujúcej do mesta, no muž ju dohoní. Spolu sa tak ocitnú vo veľkom meste a majú celý deň na to, aby si vyjasnili svoj vzťah. (ASFK)

(viac)

Recenzie (124)

Vodnářka 

všetky recenzie používateľa

Přestože Murnauův Sunrise u tehdejších diváků propadl, já se neskutečně bavila celou dobu. I při projekcích v dvacátém prvním století snímek strhne poutavým příběhem, v němž se režisér vyžívá v krutostech lidské naivity, ženských lstí a mužské snaze 'hlavně nic neřešit'. Murnau si až krutě pohrává s detaily, jejichž prostřednictvím si kdesi v dáli pohazuje emocemi diváků a táhne jejich pozornost, kam se mu zlíbí. Zbývá jen užít si ji - společně s geniálně promyšleným filmovým řemeslem a perfektním živým doprovodem skupiny Forma. ()

Stanislaus 

všetky recenzie používateľa

I když je Východ slunce snímkem ještě z němé éry kinematografie, tak i přesto si mě jako diváka z druhé dekády 21. století dokázal získat a upoutal mou pozornost. Film se mi líbil jak z hlediska technického zpracování (dramatické scény, práce s kamerou a různé efekty) tak z hlediska příběhu, který rozhodně nebyl tuctový a klidně by se dal převést na plátno i v dnešní době. Jeden ze snímků, který byl natočen tak nadčasovým způsobem, že nikdy nezestárne a vždy osloví nějakého diváka. ()

Reklama

sta 

všetky recenzie používateľa

Jako už kdyby to bylo úplně o ničem, tak by formální stránka byla na takovejch 10 hvězdiček... ale forma není ani zlomek emocionálního obsahu... ať to klidně vyzní jako onanie, ale tuhle čirou krásu nedokáže plně docenit ani milion hvězdiček... Sunrise se stal mým nejoblíbenějším němým filmem (vystřídal Dreyerovo Utrpení Panny orleánské), ne-li jedním z mých nejoblíbenějších filmů vůbec.. a jestli se tu někdy objeví k*k*t, který bude mít potřebu nějak devalvovat ten happy end, tak ať jde do p***** :) ()

Madison 

všetky recenzie používateľa

Najviac na Sunrise obdivujem to, že napriek až primitívnemu deju, ktorému Murnau navyše dodal jemné a na dnešnú dobu vtipné hororové náznaky pochmúrnou hudbou a temným prostredím (nevera, pobláznenie mestskou kráskou), filmu nejde uprieť perfektne načasovaná hudba dokrášľujúca mimiku postáv a aj romantické obrázky vyjadrujú prekvapivo veľa. Vynikajúca práca s hercami, s kamerou a aj keď ide o nemý film, jedno pozretie sa určite oplatí. Niektoré scény (útek cez les, predstava hodenia manželky cez čln, svadba v kostole či len úplný záver) ma prinútili udeliť 4*. ()

Aleee89 

všetky recenzie používateľa

Neměla jsem na další němý celovečerák moc chuť, ale donutila jsem se a rozhodně nelituju. Prvních pár minut jsem sice litovala, ale pak se film rozjel... A mě začal moc bavit. Janet Gaynor, vůbec první herečka oceněná Oscarem (za tuto roli mimochodem), se mi moc líbila. Příběh mě taky chytnul. V jednu chvíli drama, pak komedie a opravdu vtipné scény, nakonec zase drama... Jako na houpačce. A mě to nutilo se dívat dál a dál, protože děj byl nepředvídatelný. Takže Východ slunce hodnotím vysoko a z němých filmů určitě doporučuju. Zapomeňte na Murnaova Nosferatu, tohle je lepší! ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (22)

  • V roce 1989 byl film zařazen do Národního filmového archívu (National Film Registry) Spojených států. (džanik)
  • F. W. Murnau plánoval natočiť film bez použitia titulkov, podobne ako to urobil pri filme Posledná štácia (1924), avšak štúdio mu to nedovolilo, pretože sa domnievalo, že sú potrebné pre amerických divákov. Murnau a kameraman Charles Rosher sa preto usilovali urobiť titulky tak, akoby vizuálne patrili na scénu. Napríklad v scéne, kde zvodkyňa nabáda muža k utopeniu manželky, sa titulok rozpúšťa v čiernom pozadí, akoby sa skvapalňoval a ponáral sa do vody. (Michal74)

Reklama

Reklama