Upír Nosferatu

I think I was expecting a little bit more of... Nosferatu. Upír Nosferatu bezpochyby patří k výstavním klenotům světové kinematografie a je také jedním ze zakladatelů klasického (upírského) žánru. Atmosféra a především také hudba je luxusní. Králem všeho je samotný hrabě Orlok v podání Maxe Schrecka. S jeho přítomností na plátně snímek stojí i padá. A to je právě trošku problém. Výskyt jeho postavy ve filmu čítá dohromady snad ani ne deset minut. Což je zrovna v případě této legendární postavy nehorázná škoda. Zásluhy Maxe Schrecka na vytvoření hraběte Nosferatu jsou nesporné a už jen za to by si zasloužil, aby jeho postavě byla na plátně věnována většina času. Pokud zrovna není na scéně, měla jsem místy pocit, jako by děj držela jen hudba do doby, než se zase na kratinkou chvíli objeví. Legenda je ale legenda. Myslím, že kdyby hrabě Orlok před sebou viděl všechny ty "moderní" metrosexuální upíry, mezi jejichž hlavní vlastnosti nepatří děsit, ale způsobit, aby davy mladistvých fanynek slintaly nad vyrýsovanými svaly a dokonalým účesem, smíchy by se za svůj černý kabát popadal:) (03.11.2013)

Nosferatu je dědečkem všech hororů a v té době to muselo být asi něco neuvěřitelného. U mě to bylo tak, že jsem se asi v půlce začal trochu nudit, až ke konci to bylo zase trochu zajimavý, ale né tak, abych mohl říct, že i přes svůj věk si film zaslouží vysoké hodnocení. Přidávám jednu hvězdu za to, co před devadesáti lety dokázali udělat. No už mám asi moc přehnané nároky na dobrý film, ale přece nebudu film hnát do nebeských výšin jen kvůli tomu, že ve svém žánru byl mezi prvními ne? (08.08.2012)

Další němá éra a další zklamání. Dobrá tedy, dám šanci ještě Kidovi a potom se do toho nebudu šťourat a nechám to být! Asi tomu nerozumím, asi nejsem takový filmový labužník a asi nejsem tak trpělivý, abych vydržel hodinu a půl u pár zvuků sledovat "prázdnou" obrazovku. První půlhodinku jsem se i bál, prožíval to, ale potom mně přepadla nuda a odešla až s nápisem "KONEC". Na tu dobu vzniku je to briliant, ale na dnešní dobu obyčejnej šutr od Bečvy. (28.10.2008)

Skutečná lahůdka z dřevních dob žánru. Co více dodat, když vše již bylo řečeno ;-) - - - Jen tak pro zajímavost, tohle dílo dnes existuje v mnoha verzích (jen na IMDb je jich vyčísleno osm) střihu a tím i délky filmu. Já sám jsem tenhle film viděl v průběhu nějakých dvaceti let 4x a mám pocit, že pokaždé jinak. Krom televizního uvedení a projekce v brněnském FK daleko zajímavější byly projekce na 20. LFŠ (1995) s nezapomenutelným klavírním doprovodem >improvizujícího< Filipa Topola a letos pak v brněnské Flédě projekce s hudebním doprovodem DG307 a hostujícím violoncelistou Pepou Klíčem (toto hudební nastudování vyšlo též na cd "NOSFERATU" - viz. diskuze k filmu). Topola už asi v souvislosti s tímto filmem neuvidíme (i když by to bezesporu stálo za to! - pokud by o to stál :-) ale Dégéčka si živě s tímhle filmem - budete-li mít tu možnost - určitě nenechte ujít! Možná by to bylo i téma pro některého z vydavatelů - tenhle počin vydat na dvd! (17.04.2006)

Nejukecanější němý film co znám. Jestli na tomhle filmu nemám něco rád, je to právě poměr obraz vs. psaný text. Jakkoli je obrazové zpracování poutavé, mám pocit, že je mnohdy jen koloraturou. Text často funguje jako hlavní hybatel (někdy i rušitel) děje a režisér na něj klade velký důraz. Je to sice logické, v mantinelech němého filmu pochopitelné, ale z filmového hlediska to u mě moc nefunguje. (06.07.2006)