Čo robíme v temnotách - Série 1

Co děláme v temnotách není tak úplně můj šálek čaje. Nebude to seriál, který si pustím víckrát. Přesto má v sobě něco, co mě přese všechny výtky baví. Postupně jsem si oblíbila všechny upíří postavy, jen k důvěrníkovi pořád cestu hledám. No možná ji najdu v další řadě. Btw. Nejsem žádný velký znalec filmů s upíry, věřím, že právě jejich fandové si ten seriál užijí mnohem víc, protože pochopí víc narážek. (22.11.2021)

Zábavné tím trapnohumorem pro Waititiho typickým. Bohužel to kvůli němu občas čeká, kdy se to rozjede, protože na rozdíl od geniálního filmu, který má celou dobu spád (a přeci jen i herci, zasazení a vizuál mi byli o něco sympatičtější), zde ne všechny vtipy fungují. Jsou tu samozřejmě taky epizody, kdy jsem se smát nepřestal, jindy to ale bylo krapet natahované a takové nijaké. Naštěstí to zábavné stále převládá. V celku jsem za to rád. A slova energický upír už se u mě uchytilo jako lidové přirovnání. (01.05.2024)

Především charakterově je tento netradiční sitcom, natáčený ve stylu původního filmu jako mockument, kdy si postavy uvědomují přítomnost dokumentaristů a mluví do kamery, velice různorodý a propracovaný - a od začátku je to poznat. První série je v podstatě nepolevující smrští šíleného humoru, který až na pár přepísklých sexuálních narážek nepozná hluchého místa, a opravdu dosyta využívá jednoduchý, avšak ryze geniální koncept starobyle smýšlejících a oblečených upírů v dnešní společnosti. Skrze krátké a převážně fotografické flashbacky se dozvídáme vše potřebné o minulosti postav, ale současně se vždy před očima ve značném tempu rozvíjí epizodické zápletky, přičemž řada linií díky polonávaznému seriálovému vyprávění přesahuje i napříč epizodami. Průvodcem je přitom hlavně roztomile zatvrzelý a současně vystresovaný Guillermo, jenž je v podstatě otrokem svých ležérních a historickému vývoji naprosto nepřizpůsobivých pánů, a jediný také prochází výraznějším charakterním vývojem - samotní upíři podléhají jasné typologii a divák se rychle naučí, co od nich asi očekávat, ale to nijak nevadí. Scénáristé totiž odvádí bezvadnou práci a diváka doslova zasypávají salvou nečekaných vtípků, stejně jako z radostí parodují běžné představy o nátuře upírů a zábavně konfrontují jejich mimózní požadavky a tradice se současnou kulturou či politikou, popřípadě neúnavně rozšiřují samotné nadpřirozené společenství, vycházející často z klasických mýtů a pohádek. A jestli jsou dvě epizody příběhově poněkud vlažnější (návštěva klubu a příprava orgií), vše bohatě kompenzují samotné vtipné a bravurně obsazené postavy, camea původních představitelů či Dannyho Treja, nespočet skvělých dílčích nápadů (opilí upíři po vysání krve opilců) a dokonalý energetický upír Colin Robinson, který rozesmává, kdykoli se jen objeví na scéně. Pokud se chcete s touhle výstřední partičkou seznámit, vyhraďte si rovnou celý ničím nerušený večer - s největší pravděpodobností se po spuštěný první epizody už neodtrhnete. (19.09.2020)

Celkom prijemny relax pri seriali, ktory sa svojim vizualom, prevedenim a sposobom prerozpravania pribehov plne inspiruje rovnomennym filmom z 2014. Samozrejme scenky su originalny a mnohokrat celkom vtipne. Mierny nadpriemer. Serialu pomaha, ze kazdy diel je len kratkou tematickou epizodkou. Odporucam. (21.10.2020)

1. série: Taiko, já Tě miluju. Dlouho tu nebyl lepší nápad, než natočit seriál právě k What We Do in the Shadows. Novozélandský humor tady fakt nezná hranic a já u toho vždycky umírám smíchy. Každá epizoda má navíc krásných 20 minut, takže časová náročnost je nulová. S každým dílem jde kvalita nahoru a už se fakt nemůžu dočkat, jaké další bizárnosti nás čekají ve druhé řadě. (02.08.2019)