Čo robíme v temnotách - Série 1

Především charakterově je tento netradiční sitcom, natáčený ve stylu původního filmu jako mockument, kdy si postavy uvědomují přítomnost dokumentaristů a mluví do kamery, velice různorodý a propracovaný - a od začátku je to poznat. První série je v podstatě nepolevující smrští šíleného humoru, který až na pár přepísklých sexuálních narážek nepozná hluchého místa, a opravdu dosyta využívá jednoduchý, avšak ryze geniální koncept starobyle smýšlejících a oblečených upírů v dnešní společnosti. Skrze krátké a převážně fotografické flashbacky se dozvídáme vše potřebné o minulosti postav, ale současně se vždy před očima ve značném tempu rozvíjí epizodické zápletky, přičemž řada linií díky polonávaznému seriálovému vyprávění přesahuje i napříč epizodami. Průvodcem je přitom hlavně roztomile zatvrzelý a současně vystresovaný Guillermo, jenž je v podstatě otrokem svých ležérních a historickému vývoji naprosto nepřizpůsobivých pánů, a jediný také prochází výraznějším charakterním vývojem - samotní upíři podléhají jasné typologii a divák se rychle naučí, co od nich asi očekávat, ale to nijak nevadí. Scénáristé totiž odvádí bezvadnou práci a diváka doslova zasypávají salvou nečekaných vtípků, stejně jako z radostí parodují běžné představy o nátuře upírů a zábavně konfrontují jejich mimózní požadavky a tradice se současnou kulturou či politikou, popřípadě neúnavně rozšiřují samotné nadpřirozené společenství, vycházející často z klasických mýtů a pohádek. A jestli jsou dvě epizody příběhově poněkud vlažnější (návštěva klubu a příprava orgií), vše bohatě kompenzují samotné vtipné a bravurně obsazené postavy, camea původních představitelů či Dannyho Treja, nespočet skvělých dílčích nápadů (opilí upíři po vysání krve opilců) a dokonalý energetický upír Colin Robinson, který rozesmává, kdykoli se jen objeví na scéně. Pokud se chcete s touhle výstřední partičkou seznámit, vyhraďte si rovnou celý ničím nerušený večer - s největší pravděpodobností se po spuštěný první epizody už neodtrhnete. (19.09.2020)

Seriálové předělávky jsou trendy. Nyní je to případ, kdy jsem byl lehce skeptický. Původní film měl lehce problém v tom, že to mnohdy už to vypadalo, že to sklouzne to nějaké pomalosti a hlavně nudy, ale na poslední chvíli to vždycky dokázal nějak zachránit. Nyní je zde větší prostor na přešlap. A že jich bylo hodně. Vlastně šlo teoreticky o jeden velký přešlap. To, co se zdálo ve filmu jako lehce stupidní, ale nadnesený humor k dané situaci, kdy nemusíte tolik tlačit do detailu. Seriál je dlouhotrvající záležitost, i když jenom ve 20 minutách, ale tam do detailů asi jít musíte a bizarní situace jsou mnohdy až moc do hloubky. A to je ještě lepší situace. Horší bylo spíše, když humor, co měl být humor byla spíše chabá, ne-li trapná snaha o vtip. Film byla královská podívaná a hlavně humorná záležitost. Seriál je snaha o alternaci, která měla prohloubit svět vytvořený filmem, jenže problém byl v tom, že tohle nebyl důvod, proč nás film bavil. Bavilo nás to jako originální, rychlá a jednoduchá záležitost s ultra originálním konceptem a překvapením v rámci humoru. Lehká natěšenost a mírná skepse se změnila v naprosté zklamání a skoro nulový zájem o druhou sérii. (27.10.2019)

Matt Berry v roli velmi talentovaného zahradníka, který prakticky denně pečuje o svou zahradu vulv. A Kayvan Novak jako bájný vojevůdce, který si ovšem v současnou dobu dokáže podmanit pouze jednu ulici, či několik málo domů. K tomu nymfomanka Natasia Demetriou a člověk, se kterým by chtěl každý jít na kafe, Mark Proksch! Opomenout nelze ani toho, který má u sebe vždy nějaký ten kolík... Takže, fantastické obsazení, mám pocit, že je snad i silnější, než tomu bylo ve verzi filmové. Kvalita epizod je sice občas trochu nevyrovnaná, ale to vše se dá díky výše zmíněnému a pod dohledem soudu zapomenout. Jsem rád, že do soudu jsou přijímáni i upíři na sluníčku, vždyť Wesley si to zasloužil! Jinak celé soudní obsazení se dá nazvat snovým, nejlepší epizodu i díky tomu netřeba dlouho řešit. Ale i jiné mají své, například jsem se dozvěděl, proč netopýři občas létají tak nízko... no občas, ono jich vlastně je! 80% (06.09.2020)

Zábavné tím trapnohumorem pro Waititiho typickým. Bohužel to kvůli němu občas čeká, kdy se to rozjede, protože na rozdíl od geniálního filmu, který má celou dobu spád (a přeci jen i herci, zasazení a vizuál mi byli o něco sympatičtější), zde ne všechny vtipy fungují. Jsou tu samozřejmě taky epizody, kdy jsem se smát nepřestal, jindy to ale bylo krapet natahované a takové nijaké. Naštěstí to zábavné stále převládá. V celku jsem za to rád. A slova energický upír už se u mě uchytilo jako lidové přirovnání. (01.05.2024)

1. série: Taiko, já Tě miluju. Dlouho tu nebyl lepší nápad, než natočit seriál právě k What We Do in the Shadows. Novozélandský humor tady fakt nezná hranic a já u toho vždycky umírám smíchy. Každá epizoda má navíc krásných 20 minut, takže časová náročnost je nulová. S každým dílem jde kvalita nahoru a už se fakt nemůžu dočkat, jaké další bizárnosti nás čekají ve druhé řadě. (02.08.2019)