Černobyl
Tvorcovia:
Craig MazinRéžia:
Johan RenckScenár:
Craig MazinKamera:
Jakob IhreHudba:
Hildur GuðnadóttirHrajú:
Jared Harris, Stellan Skarsgård, Paul Ritter, Jessie Buckley, Adam Nagaitis, Con O'Neill, Adrian Rawlins, Sam Troughton, Robert Emms, Michael Shaeffer, Adam Lundgren, Karl Davies (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Prichádza k výbuchu reaktora. Pracovníci sa snažia zistiť, čo sa skutočne stalo. Na miesto prichádzajú záchranné zložky, ktoré sa snažia uhasiť výbuch. Ľudia z okolia sledujú požiar. Rádioaktívny spád sa blíži k prvému mestu. (Aktuality.sk)
Recenzie (207)
Zlověstný, chladný, nese se až v dokudramatu, ladí na správně mrazivý, průserový tón. Není nic příjemný a co je k*rva velká deviza, úspěšně obrací žaludek. Jen si nejsem jistý, zda víc z nechutný sovětský vyčpělosti, nebo všeho toho radioaktivního svinstva. Ať žije krizový management. (x) ()
// Děsivé. Krásné, ale děsivé. O to děsivější, že vy z pohodlí sedačky ani ne metr od vaší 49-palcové televize víte přesně, co se právě děje, a co to v širším důsledku pro všechny znamená, jenže drtivá většina postav nemá páru, nebo jsou vyloženě obelhávány. Ve výsledku je to jako sledovat vraha ve filmu, kterak se plíží do ložnice nic netušící manželky hlavního hrdiny. Jsme zhruba v polovině, takže existuje klidně šance, že skutečně zemře. Napětí stoupá, manželka dál klidně spí. Hlavní hrdina se bezmocně žene napříč městem, aby vraha zastavil. Snaží se manželce volat, ta má ale mobil vypnutý. No a pak... na tom vlastně nezáleží, co se stane pak. Důležité je totiž to napětí, která ve vás scéna vyvolala. Obyčejně trvá 5 minut. V úvodu tohohle seriálu trvá celou hodinu. A to je strašně těžký vytvořit, takže už jen kvůli tomu mám pocit, že se na nás řítí mimořádné dílo. Krásné. Ale děsivé. 10/10 ()
K samotným epizodám komentáře téměř nepíši, zde však udělám výjimku. Ze sledování hodinové pilotní epizody mi bylo nepříjemně, dokonce až fyzicky zle. Přesný a hyperrealistický pohled na tuto katastrofickou událost je vlastně plusem. Tvůrci sázejí na to, že samotná katastrofa je to, proč na seriál koukat. Postavy jsou až na druhé koleji a je to tak dobře. Díky hudbě, kameře, efektům a v neposlední řadě díky výpravě jsem měl po celou dobu pocit, jako bych jen ze samotného sledování skrz obrazovku počítače dostával pravidelnou dávku vysokého rentgenového záření. Myslím, že cítím kov. ()
Realita zde hraje v (ne)prospěch filmového média. Paradox, na kterém se bude v dalších epizodách stavět, nebo naopak podkopávat. Faktografická přesnost jako prostředek odosobněného vyprávění, kterému by, při vší vůli, na poli fikce nikdo neuvěřil. Chci více vztahu k postavám, jinak to z pozice neutrálního „dokumentu“ se štědrým rozpočtem za zády, zásadně promarní příležitost. ()
První díl umělecké rekonstrukce černobylské katastrofy se vyznačuje snahou o dodržování všeobecně známých faktů, nevypadá lacině ani odbytě. Johan Renck má cit pro navození temné, bezvýchodné atmosféry i pro výběr herců. Na Jareda Harrise se těším i v dalších epizodách. Přes veškeré úsilí o vytvoření dokonalé iluze čtvrtého bloku černobylské elektrárny v době výbuchu mám ale z viděného rozporuplné pocity. Rozum a zkušenosti nasbírané z 23 let praxe v provozu jaderné elektrárny se vzpírají uvěřit lidskému chování a reakcím personálu bloku. Nejde mi o sled chybných manipulací a rozhodnutí operátorů blokové dozorny, ty jsem dávno znal. Ale když člověk vidí, jak se obsluhy pohybují v troskách budovy bez osobního dozimetru a jakýchkoli ochranných pomůcek, jak se v rozepnutých kombinézách holýma rukama dotýkají zamořených armatur a bez respirátorů dýchají vzduch plný aerosolu a prachových částic, otřese to s ním. Jaderný inženýr, který si jako jeden z mála uvědomuje, že reaktor rozmetal výbuch, poslušně odejde na střechu, aby se podíval do otevřeného jádra reaktoru, jen proto, že mu to poručí nadřízený. Prostě něco, co je tak vzdálené kultuře chování a mentalitě středoevropanů, že si znovu a znovu musím klást otázku, nakolik viděné odpovídá skutečnosti. V souvislosti s Černobylem jsem si kladl vždycky jiné otázky, např. jak je možné, že si katastrofa vyžádala ve skutečnosti tak neuvěřitelně málo bezprostředných i následných obětí. V době expoze se na elektrárně nacházelo 400 zaměstnanců, mnozí z nich obdrželi extrémně vysoké dávky a v rozporu s očekáváním se dožili vysokého věku. A to je ještě udolával proslule děsivý východoevropský životní styl a stres. Z těch, kteří zemřeli na nemoc z ozáření, bylo navíc ještě většina požárníků z jednotek mimo elektrárnu. Přisuzoval jsem to tomu, že se ve skutečnosti v době nehody chovali racionálně a snažili se omezit expozici. První díl ale mluví o opaku - možná kvůli dramatickému efektu. Uvidíme, jak se s tím tvůrci poperou dál. ()
Galéria (58)
Zaujímavosti (4)
- V jednom zábere si môžeme všimnúť les pri elektrárni, ktorý sa zdá byť červený. Jedná sa o tzv. Červený les z borovíc, ktorý je dlhý 10 kilometrov. Stromy boli tmavo červené počas toho, ako hynuli na následky ožiarenia. (chesterko)
- Podle šéfky českého Úřadu pro jadernou bezpečnost by se radiační popáleniny hasiče při doteku s grafitem projevily za několik desítek hodin nebo dokonce dnů. (Malda26)
- Název epizody odkazuje na čas, kdy došlo k výbuchu. (Duoscop)
Reklama