Sexuální výchova

Seriál, který si nejde nezamilovat. Milujete ho, cítíte ho - cítíte s ním a s každou jeho postavou svým vlastním způsobem. Je doslova přeplněný vším možným, co můžeme u lidí najít, a přesně tak je to v pořádku, protože přesně tohle se nám snaží ukázat. Neumím si představit, jak by se s touto tématikou poprala Amerika, ale Británie to zvládla na jedničku s hvězdičkou. Jejich jedinečný humor je kořením, které podtrhává chuť. Po pravdě jsem tomu až tolik nevěřila, ale už první kapitola mě přesvědčila o tom, že vztah mezi doktorkou Jean a jejím synem Otisem chci rozhodně pozorovat dál, a stejně tak osudy ostatních postav, protože i vedlejší charaktery jsou zde zcela jedinečné a výrazné. Dalo by se možná říct, že je to takový výběr "extrémů", ale nikam jinam se to nehodí víc, než právě do seriálu zaměřeného na tématiku sexu. Příběhy každé z postav jsou tak procítěné, že působí reálně i přestože se na první pohled můžou zdát úplně šílené. Zvládnout něco takového? Klobouk dolů a velký potlesk. Tvůrcům i hercům. (25.01.2020)

Málokdy se stává, že mě posadí na prdel druhá série čehokoliv. Často bývá slabší nebo se - zejména u lepších seriálů - drží na stejné vlně. Přesně to jsem očekávala u Sex Education. To, čeho jsem se dočkala, mi téměř vyrazilo dech - takovou jízdu jsem tedy vážně nečekala. Všechno to, čím si mě dostala první série, se tady několikrát znásobilo. Ta práce s jednotlivými charaktery, hraní si s emocemi...Všechno je najednou ještě intenzivnější. Tomuhle se teprve říká návrat! (25.01.2020)

Druhou sérii to nepřekonalo, ale již od té první se příběh stále nese ve stejném duchu, a tak jsem si náležitě užila i tuto třetí. V jistých ohledech a vztahových zvratech to bylo dost překvapivé - někdy mile, někdy krutě. Ovšem dějová linka s novou ředitelkou Hope, zdánlivě připomínající naši Bradavickou Dolores Umbridge, na mě působila už trochu moc přehnaně, ale nemůžu upřít, že to celé nebyla zábavná podívaná. (21.09.2021)