Cesta späť

The Way Back je filmem dvou příběhů, dvou linií. Příběhu, linie Bena Afflecka, jakožto drtivým životním úderem zkroušeného alkoholika a příběhu, linie Bena Afflecka, co by trenéra školního basketbalového týmu. Obě tyto linie jsou pak samostatně poměrně působivé a zajímavé, se svými silnými momenty a výrazným pojetím, ovšem jelikož obě tyto linie jsou v jednom filmovém celku, musejí samozřejmě fungovat i ve vzájemné symbióze, a to je zásadní problém této podívané, jelikož prostě Gavin O´Connor nezvládl ty dvě linie propojit do jednoho skutečně fungujícího celku, který by měl stejně povedené vyznění jako ony linie samy. Výsledný dojem je tak rozštěpená a nesoustředěná podívaná, skákající ze dvou nesourodých příběhů, které se jen vzájemně oslabují a ubírají si na působivosti, a musím tak zopakovat, že je velká škoda, že se tvůrcům nepodařili ony linie více naladit na stejnou pocitovou vlnu, jelikož pak by jistě vznikl opravdu kvalitní film. Jediným kvalitním pojítkem tak zůstávají už jen postavy a jejich herečtí představitelé, kdy nelze nikomu z přítomných nic vytknout, a právě především Ben Affleck svým výkonem zas trochu zahnal do koutu všechny pochybovače o jeho hereckém talentu, mě tu totiž přišel vážně přesvědčivý v obou polohách a je jednoznačně tím nejvýraznějším prvkem celého filmu. Cesta zpátky je tak zkrátka sice určitě kvalitní a rozhodně nenudící podívaná, nicméně její zpracování nemohu považovat za správné, kdy opakuji a shrnuji, za mě se jedná o dva samostatně fungující příběhy, ovšem mizerně propojené v jeden nefungující celek. (23.06.2021)

Ťažká životná trauma a dráma okorenená trochou basketbalu. Takto by sa dal ten film popísať jednou vetou. Nezávidel som Benovi jeho situáciu. Cca tretinu filmu človek len vidí trosku, násosku, ktorá valí do seba jeden pohár a plechovku za druhým/druhou a hovorí si, skrachovalec. Možno by to bola aj pravda, ale v reálnom svete sú veci nie čiernobiele. Keď sa odhalí príčina toho stavu, tak človeku, ktorý má malé deti, musí zovrieť srdce aj hrdlo, pretože zažiť niečo podobné, tak asi lepšie na tom nebudem. Ben bol perfektný, je mi u prdele, že niektorí píšu, že sa mu hralo dobre alkoholika, keď s tým má sám bohaté skúsenosti. Zahral to fajn a mne je len ľúto, že film nebol dlhší. Ak niekto čakal ďalšieho Coacha Cartera, tak ho sklamem, to treba hľadať inde. Toto je v prvom rade o pohnutom osude jedného milujúceho otca, ktorý dostal tú najťažšiu ranu, ktorú mohol dostať, nedokázal sa s ňou vyrovnať a tak začal dostávať ďalšie rany a tak to dopadlo, ako to dopadlo. A ten farár bol teda fakt že farizej. Rozumiem pojmu nulová tolerancia, ale zároveň sa to bije s ideou náboženstva, odpúšťaním atď. (11.06.2020)

mám hodně rád sportovní dramata a O´Connor je umí.Sice si tady mohl odpustit tu srdce drásající linii s mrtvým synem,která je sice silná,nicméně činí film mnohem více předvídatelným,ale jinak za mě rozhodně palec nahoru.Velký podíl na tom má Ben Affleck,který si nejspíš tímhle způsobem vypořádal se svými démony a je to pro něj suverénně nejlepší role za poslední roky.Minimálně už jen z toho důvodu,že je v ní uvěřitelnější než kdy jindy.Plusové body se rozhodně budou počítat i za konec,který není úplně podle sportovně-dramatické předlohy,nicméně i tak je plně dostačující...80% (04.04.2020)

I přes bolestivě zdlouhavé propadávání do propasti, je ze scénáře cítit kalkul zavánějící knihovnou laciných románů. Syrovější pojetí by filmu neuškodilo, bere si do vínku všechny zaběhnuté hollywoodské schémata, aniž by jen na chvilku vykročil směrem, který by naboural nějaké stereotypní vzorce. Co nelze filmu upřít je, že řemeslo nekazí, večer nezkazí a nikde úplně neujede za neúnosnou míru patosu. Tím ale nechci říct, že by v tom toho patosu nebylo dost i tak, jen je průběžně včas utažený, škoda jen, že i tím se zdá být scénář více syntetický než autentický. Jestli to měl být Affleckův návrat k normálu ve filmovém byznysu, tak nezbývá, než držet palce, filmy jako Argo každý hollywoodský nádeník točit neumí. Srovnám-li, pak ale třeba Manchester by the Sea s Caseym Affleckem u mě sesbíralo nepoměrně více bodů. (13.04.2020)

Já zas dostanu od křesťanů v poště strašný kázání ale, jak říkáme my ateisti, "S boží pomocí do toho" (myslím do komentáře). Takže v tomto filmu je krásně ukázáno, jak drtivá většina pánbíčkářů v sutaně jsou pěkný svině. Když měl velebníček basketbalovej tým kolosálně na píču, tak to si náhle vzpomněl, že před čtvrt stoletím za ně hrál nějakej Jack Cunningham, kterej je dotáhl do play-off a tak proč by je tam nemohl dostat znovu, že? Akorát tentokrát místo z pozice hráče to bude z pozice trenéra a čert vem, že Jack má tunu osobních problémů a plné právo do sebe klopit jedno pivo za druhým a zakončovat to tvrdým. To je velebníčkovi u prdele, jen ať Jack projeví lásku k bližnímu a pomůže, však o tom je křesťanství, no ne? Pomáhej blízkým a těm v nouzi, pyčo! A tak Jack zahodí s velkým sebezapřením flašku, ponoří se do trénování, z bandy lůzrů udělá drým tým a pak, když se po čtvrt století tým dostane do plej a of k tomu, tak se stane co? Jack dostane další bombu od osudu, vyleje se, zcela po právu, jak váza a dovolí si tak přijít na jeden posranej trénink s kocovinou o něco později. A tramtadadáááá náš milej velebníček ho za prokázané služby okamžitě vyhodí a odmítá se s ním o tom vůbec bavit. Kde je to odpuštění? Kde je ta boží láska? Co na tom, že z bandy kluků, co byli k hovnu, udělal úplně nové osoby, co si věřili a kterým se rapidně zlepšil život i mimo basketbalové hřiště. Co na tom, že kluci ho zbožňují a co na tom, že sám bůh kdyby mohl, tak sestoupí z nebe, kopne velebníčka do koulí, sebere mu kolárek a pošle ho do pekla. Kdepak, Jack je tuze zlej, bumbal a tak minimálně na sto let do očistce. Nemám nic proti normálním křesťanům, ale svině jako byl tenhle, bych střílela. A ještě má tu odvahu mluvit JEHO jménem. Kokot starej! Jinak film se mi velmi líbil, Jacka sem plně chápala, na jeho místě bych také lila první ligu a Beník to zahrál skvěle. Jasně, že mu pomohlo, že má s chlastem tunu zkušeností, ale to je mi u prdele a na jeho výronu to nic nemění, prostě byl skvělej. A, jak konec naznačil, možná nakonec nebylo vše tak posraný jak se zdálo. Takže (k)ámen a Buddha s váma! (02.06.2020)