Pravda

Špičkový japonský režisér, skvělé francouzské herečky a Hawke navrch, tak jak to, že to na mě tentokrát nefunguje? Napadá mě vysvětlení, že si možná navzájem úplně nerozuměli při natáčení, a něco důležitého tak bylo ztraceno v překladu. Matka s dcerou si potřebují některé věci vyříkat, pročistit vzduch, jak se říká, což komplikuje fakt, že jedna je herečka, co neumí přestat hrát, a druhá scénáristka zas nedokáže nepilovat repliky. Pravda je bohužel spíš nudná, než komorní, tak zvláštně odcizená, naředěná, a jak nám ostatně sám film podsouvá (pozor, teď přijde velmi výstižná metafora) - studená jak Paříž v zimě. Jsem přesvědčen, že ve Skandinávii by to vytáhli výš, než na slabé 2*. (27.12.2021)

Koreedovi svedčí Japonsko viacej. Chápem, že si chcel splniť asi sen a spraviť film s francúzskou elitou a s Ethanom Hawkeom, ktorý je jeden z najlepších hercov spoza veľkej mláky, ale poetika jeho filmov tu vyslovene naráža na iný spôsob herectva, tak typický pre Francúzsko. Príbeh sám o sebe nie je nejako zlý. Snaha o nájdenie si cesty medzi matkou a dcérou, ktorá je preplnená rôznorodými postavičkami a takmer bez dramatických scén pôsobí odľahčene a zároveň uveriteľne, ale výsledok je v zásade len v pohode. Film, ktorý skôr poteší fanúšikov hercov a režiséra než vyslovene konzumného diváka. Je fajn vidieť snahu o prerozprávanie osobitého príbehu v inej krajine a v inom štýle - hoci určité podobnosti s japonskou tvorbou, hlavne čo sa týka kamery - sa tu nezaprú. Je to síce film na jedno pozretie ale chápem motiváciám režiséra a oceňujem s akou gráciou dokázal vytvoriť realistické postavy, ktoré dýchajú, hovoria a majú zmysel. Len to nie je úplne moja šálka kávy. (16.03.2020)

Kore’edova tvorba se mi velice zamlouvá, proto jsem neváhala, když jsem narazila na jeho první produkci mimo Japonsko. Pravda je film, kterému nechybí myšlenka, má skvostné herecké obsazení hlavních rolí a úžasnou hudbu, ale v tom velkém množství dialogů se nějakým záhadným způsobem ztrácí podstata sdělení. Ačkoliv se snímek zabývá mezilidskými vztahy, chvílemi působí až překvapivě chladně. (65%) (22.02.2022)

Decentní a divácky maximálně vstřícné drama o napravovávní dávných křivd mezi matkou, stárnoucí francouzskou herečkou (C. Deneuve), a její dospělou dcerou, scenáristkou žijící v New Yorku (J. Binoche). Kore'eda má dar vyprávět o vážných a složitých tématech natolik lehkou rukou, že je člověku při sledování jeho filmů snad až "nevhodně" příjemně. Hvězdní herci film táhnou v každé scéně (hlavně Deneuve svým mocným charismatem filmu zcela vládne), a tak jedinou zásadnější "chybou" snímku je jeho mírná nevýraznost a zaměnitelnost - obávám se, že zanedlouho si z něj už nevybavím jedinou konkrétní scénu, ale pouze tu hřejivou (ale naštěstí nikterak podlézavou), poklidnou atmosféru. 70 % (09.03.2020)

No... takhle, Koreeda sice měl jasno v tom, oč mu jde a snažil se to mít propracované, ale jednak se mu nepovedlo vše rozehrát a propojit tak zdařile, jako ve většině jeho filmů, a také - a to je hlavní problém - se japonský styl dramat pokusil převést do evropských reálií a to už jen z logiky věci nemůže fungovat, když je japonská a evropská mentalita dost odlišná. V jedné scéně to tu je dokonce dost jasně ukázané, nicméně mám pocit, že si i Koreeda pak uvědomil, že mu to moc nefunguje a že Evropané by se v takových vztazích mezi sebou chovali jinak. A hlavně ne tak poklidně a bez žádné vyhrocenější reakce. Natočené to má Koreeda sice opět slušně, podmanivou pomalou atmosféru taky, i solidní herce do toho obsadil a námět mi taky nepřišel vůbec špatný, včetně jeho vedení, ale jeho podání a umístění do Evropy z něj dělá zatím ten nejslabší film, co jsem od Koreedy viděl. I když obecně špatný rozhodně není. Silné 3* (21.08.2022)