Ako ťažko je byť deduškom

To boli časy, keď sa divák príjemne zasmial aj na príjemných komédiách, ktoré svojou roztopašnosťou, rozkošnou cukríkovosťou môže nazvať akurát milé. Dnes by takýto nápad skončil niekde v odpadovom koši filmového priemyslu. Takže milé, ale je to len príjemné doplnenie si zbierky filmov. 60%. (30.08.2007)

Nekomplikovaná, lehká a vtipně zábavná komedie o vyrovnávání se se stavem prarodičovství. Rodinné problémy, neshody, radosti, nedorozumění, těhotenství, bláznění kolem příchodu nového života, nechápání tohoto stavu a nakonec radostné uvolnění a přijmutí všech příchozích změn. Stanley Banks (dobrý Spencer Tracy) je konfrontován se skutečností, že se stane dědečkem. Jeho odmítání přijmutí tohoto trochu ponižujícího stavu, který ho odsouvá mezi nechtěné starce, mu jako jedinému uchovává chladnou hlavu a neposkakuje všude při pouhé myšlence na nově příchozí dítě. Jeho smíření s touto skutečností přináší až bezprostřednost a bezbrannost jeho narozeného vnuka (Donald Clark), odhazuje svůj odstup a tuto skutečnost si začne i náležitě užívat. Z dalších rolí: Stanleyeho manželka Ellie (elegantní Joan Bennett), která se prostřednictvím svého vnuka chce seberealizovat, jejich dcera Kay Dunstan (Elizabeth Taylor), procházející všemožnými pochybnostmi, tlakem a očekáváním ze svého prvního dítěte a poměrně novým stavem manželství, Kayin manžel Buckley (Don Taylor), který chce být především dobrým manželem, a Buckleyovo rodiče Doris (Billie Burke) a Herbert (Moroni Olsen) Dunstanovi, kteří jsou z těhotenství u vytržení a energicky se ujímají veškerého zařizování kolem toho. Nenáročné, lehké a zábavné. Svou jemností a vtipem rozhodně pobaví a zabaví. (06.06.2012)

Obyčejná komedie ze života, s vynikajícím Spencerem Tracym, jehož grimasy a snaha udržet si za každou cenu odstup od zlomových událostí v rodině, aby na stárnoucí kolena nepřišel o svůj pečlivě od života vydupaný klid, vás určitě pobaví. EDIT: s původním dabingem Petra Haničince se u filmu objevuje nová dimenze, jeho vypravěčsko spiklenecký tón získává body zejména u mužů. (22.02.2011)

Lehká, do celofánu zabalená komedie vládne jak přínosným tématem - konfrontace nejen dvou generací, ale i dvou rodin dvou generací - tak špičkovým hereckým obsazením, v němž vyniká jak s nadhledem i zjevnou chutí hrající Spencer Tracy, tak ještě hvězdnými manýrami neobdařená, přesto již tehdy filmově ostřílená Elisabeth Taylorová. Její mladičká maminka, sbírající první zkušenosti ze stálého manželského soužití, je rozkošná ve své nejistotě i v dětinsky dojemné touze být svému muži skutečnou oporou. Jakkoliv se to nezdá, DĚDEČEK byť v úsměvné poloze zachycuje základní rozpory rodícího se zlatého věku konzumní společnosti v USA, jen postupně, ale neobyčejně rychle odrůstající z negativních zkušeností Velké krize třicátých let, psychologie izolacionismu a nakonec i krvavé lázně druhé světové války; mnohé tu naznačuje i vztah mezi dědečkem počínajícího třetího věku a jeho energickou, nezkrotnou manželkou. Lehkost nemusí být vždy levným synonymem pro povrchnost a omezenost. (24.12.2010)

Asi nastejno s prvním dílem, tedy příjemná, nenáročná a velmi jednoduchá komedie. Tentokrát rodina řeší dítě a opět je v centru dění Spencer Tracy. Ten se ještě stále nesmířil úplně se zetěm a teď musí čelit tomu že je dědou, krotit vášně ostatních členů rodiny, usmiřovat hádky a nakonec sám přijít dítěti na chuť. Musím uznat, že jeho ostup je v záplavě všech těch ťuťuňuňu ostatních osvěžující a silně mi připomíná mě s dětmi všech kamarádů a kamarádek. Jinak jsem se párkrát usmál, pobavil nad zběsilou jízdou městem a zatrnulo mi při scéně, kde Tracy zapomene dítě v parku, to bylo docela zbytečný psycho. Suma sumárum za mě opět za 3*. (26.03.2018)