Diego Maradona

"S Diegem bych šel až na konec světa. S Maradonou ani kousek." Jsem velkej fanda fotbalu, takže jsem si dokument o Maradonovi nemohl nechat ujít. Když si vodil obrany soupeřů, tak jsem se královsky bavil a obdivoval jeho fotbalovou genialitu. Jakmile se Diego začal proměňovat v alkoholika, feťáka a cvičenou opičku mafie, tak jsem se začal znechuceně nudit. Chápu, že obojí patří do jeho života, ale já jsem skromnej a mně by stačil jen ten fotbal. (14.09.2021)

Bůh i ďábel, milovaný i nenáviděný, přesně takový byl a je muž, o němž úplně všechno vypoví pouhé tři minuty ze zápasu Argentiny s Anglií v semifinále Mistrovství světa ve fotbale v roce 1986 - na jednu stranu člověk, který bez problémů dá gól rukou, nepřizná se k tomu a oslavuje jako bláznivý, na druhou stranu génius, který udělá sólo přes půl hřiště, obejde několik protihráčů a nekompromisně zavěsí. Asif Kapadia dostal k dispozici rozsáhlý archiv, kterým se probral a za sebe sestříhal velké množství záběrů, na jejichž základě vypráví příběh o muži, který byl Bohem, aby se později stal ďáblem a jedním z nejnenáviděnějších lidí v Itálii. Autor nepotřebuje mluvící hlavy, aby zapůsobil, stačí mu opravdu pouze archivní záběry, dramatická hudba a výtečné vystavění jeho života, které korunoval penaltový rozstřel na Mistrovství světa 1990, kde na "svém" stadionu v Neapoli popravil Italy a poslal je domů. I když je rozjezd hodně pomalý a zdá se, že nebude o čem vyprávět, závěr pak pomalu graduje a končí poměrně smířlivě, i když určitá pachuť zůstává. A vlastně vůbec nevadí na dokument dost dlouhá stopáž, která asi mohla být o něco kratší, protože uprostřed se snímek dost vleče, závěr to ale dost kompenzuje. Je možná škoda, že tvůrce alespoň textově nedoplnil, co se s Maradonou dělo po odchodu z Neapole, to ale asi nebyl ani jeho úmysl, takže ho za to asi nelze moc kritizovat. Kapadia má každopádně dar natočit dokument o někom z jakéhokoliv prostředí tak, aby bavil i ty, které zrovna ono odvětví moc nebaví a to se rozhodně cení. 80 % (12.01.2020)

DIEGO MARADONA v športe (vo futbale) je niečo na spôsob božskej Marilyn Monroe v kinematografii, t.j. talent na trávniku, pred kamerou, ale v súkromí, v zákulisí to bolo plné drog a alkoholu... Akoby bol tento futbalový Boh rozdvojená osobnosť, čiže Diego, ako chudobný, skromný chlapec z lanúskeho (argentínskeho) slumu s darom (talentom) od Pána Boha, že sa stane najväčšou futbalovou osobnosťou (IKONOU) všetkých čias, až zatieni i takého legendárneho Brazílčana-Pelého, ale zase keď neskôr zaúraduje pravý, nefaľšovaný MARADONA (jeho horšie Ja), tak to už s NE/obyčajným Diegom nemá vôbec nič spoločné ! Charakterizoval by som ho takto: „Diego/Maradona” , a pritom je to jeden a ten istý človek ! _ Dokumentárny virtuóz-Asif Kapadia je špecialistom na tento čoraz viac vyhľádavaný (obľúbený) žáner, keď so strihačom Chrisom Kingom zostrihali obdivuhodnú koláž archívnych záberov (obraz býva miestami rozostretý, a to kvôli menej kvalitnému, kamerovému záznamu) s božským Diegom od začiatku až do konca. Nevyhýbajú sa ani šteklivým pikoškám, ktoré mu maximálne znepríjemnili vlastnú existenciu, keď ho už ani mafia nechránila. Áno, mal s ňou veľké styky, a preto bol tak spokojný, chránený. _ Pred Marekom Hamšíkom, ešte keď hviezdil v talianskom mančafte-SSC Neapol, tak tu v polovici 80. rokov prišiel (dorazil) práve Maradona po prestupe z Barcelony, keď sa MODRÁ DESIATKA stala synonymom monumentálnej popularity (slávy), ktorú neuniesol na svojich pleciach. Mexiko-1986 iba udrel klinček po hlavičke ! Po Taliansku-90 nastáva pád po predchádzajúcom vzostupe. _ Extra dobre som netušil, čo je vlastne Diego Maradona zač, teraz to už veľmi dobre viem, že môj obdiv k nemu, ako k športovcovi-neutícha, neprestáva, a i napriek tomu, ako búrlivo na druhej strane žil, až sa normálne čudujem, že si to dokázal všetko skonsolidovať... Majstrovský doc. , ktorý odporúčam nielen fanúšikom futbalu, pre mňa to bol nepredstaviteľný zážitok ! Priam, božské ! Pinto sa náramne blysol (vyznamenal). (26.08.2019)

I když fotbal (i jakýkoliv jiný sport) pohrdavě ignoruju, Maradona byl pro mě v -nácti samozřejmě obrovský pojem. A když nedávno umřel, googlil jsem si ho a našel tenhle dokument. Dovolím si tedy pár vcelku banálních postřehů: Není se čemu divit, že chudému klukovi ze slumu peníze a sláva zamotaly hlavu, což je dost běžný model a většinu z nás by to jistě taky nějak poznamenalo. Ono tzv. "rozštěpení" jeho osobnosti na "Diega" a "Maradonu" je hezký názorný příklad Jungova učení o Personách a žádná schizofrenie, jak tady kdekdo omílá. Ale nic nového pod Sluncem, takových Person má většina lidí několik. Nekritická adorace Maradony prostými Neapolitánci, která dle dokumentu postupně přerostla v nenávist(*), nám krásně ukazuje přelétavost a mělkost v mínění/postojích obecného lidu, jak už ostatně ukázala historie nesčetněkrát. Z toho by se měl poučit každý idealista, který za nějaký ten nekonkrétní "lid" hodlá nějak bojovat, nebo který se odvolává na jeho "vůli". Žvásty, lid je ve své většině stádo tupého dobytka bez pevného názoru (viz např. současnou covidovou hysterii). Lze ho využít k prosazení své Vůle (Alexander, Napoleon, Hitler), lze jím opovrhovat a stranit se ho, ale chtít se za něj bít či obětovat se, je čiré hlupáctví nebo naivita. Cítím zklamání, že dokument se nevěnoval i pofotbalovému Maradonovi, na kterého jsem byl původně nejvíc zvědavý (kokainista, kritik katolické církve, přítel/známý Castra a Cháveze atd). (* dokument to ale myslím trochu tendenčně zjednodušil a smíchal tady Neapolitánce a ostatní Italy, tipnul bych si, že nenáviděný byl hlavně mimo Neapol) https://m.youtube.com/watch?v=ZlSm-wMf2yk (19.12.2020)

Jakožto dlouholetý nefanoušek jakéhokoliv fotbalu (s drobnou odchylkou okolo Eura 2004) se na dokument dívám neovlivněn božskorukým Diególem. A i tak jsem si ho vychutnal od začátku do konce. Z dnešního pohledu už pravěké VHS záznamy skvěle nastiňují dobu a ostatní účastníci se zjevují pouze ve formě audiokomentářů na pozadí, což je skvělá věc a nerozsekává to pozornost na kousíčky. Těch 130 minut uteklo, sestříháno bylo skvěle bez nudných pasáží a velké významné plus je i to, že narozdíl od Senny se Kapadia nebál to temné období do dokumentu vpálit jak kopačákem do kulí. Diego Maradona je tím pádem jedním z nejobjektivnějších životopisů, co jsem viděl. (31.10.2020)