Halloween: H20

Pro Halloween platí jednoduchá rovnice – natočíme pár bubu scén, lidé se polekají = Michael zabije svou oběť a počká si, až ji najde jeho příští oběť a vyleká se, načež se objeví a udělá bubu = oběť utíká v marné snaze vyhnout se smrti, avšak má smůlu, protože Michael je rychlý jako králík a vždy čeká na správném místě = další zářez na Michaelově noži = z toho musí být prostě trhák. (29.04.2009)

Rozhodně slušný příspěvek do nejspíš nikdy nekončící série, kterou odstartoval v roce 1978 svým kultovním filmem legendární John Carpenter. Tenhle Halloween funguje a svou kvalitou rozhodně o tolik nezaostává za prvním a druhým pokračováním z let 1981 a 1982 (další díly jsem zatím neviděl, ale podle některých komentářů a zápletek snímků, předpokládám, že jsem o moc nepřišel). (28.12.2019)

Konečně k Halloweenu pustili někoho zkušeného,kdo umí točit horory a pozvdedl povzdechávající sérii trochu na předešlou úroveň. Ten,který stvořil Jasona Voorheese a vdechl mu život,oživil Michaela. Hudební průměr,nikdo nepřekoná Carpentera,není tu hromada mrtvol,aby to zabralo čas,Michael má opět svoji mimuku a dobře sedící masku,která nevypadá k smíchu. Jedná se o velmi důstojný návrat vraždicí legendy,možná,že je škoda,že předchozí díly ignoruje,tak jako nevím jestli i já je mám ignorovat. Trojku nepočítám,čtyřka padá,pětkaje pro mě dobrá a šestka je mrtvá. (09.05.2006)

Důstojné zakončení Halloweenské série. Alespoň to tak být mělo, žádné Zmrtvýchvstání se konat nemělo, protože je urážkou jména Michaela Myerse. Nicméně H20 (leckde prezentováno jako "helouvín há dvě ó" ?!?!) je super. Kromě hafo reminiscencí na starší kusy (klasiky žánru) se dočkáte i perfektního obsazení vedlejších rolí, připomenutí Dr. Loomise (čest památce Donalda Pleasance) a spolu s geniálním Carpenterovým "main theme" a hudbou netradičního tandemu John Ottman - Marco Beltrami i Mr. Sandmana od Chordettes:) Pá pá, Miku:) (14.04.2003)

Aneb jak tehdy sedmnáctiletý Joseph Gordon-Levitt skončil s hokejovou bruslí v obličeji. Bledá tvář bez emocí je zpátky, hlubší smysl to nemá, prostě jen producenti chtěli vymlátit z diváků další prachy na vstupném. A zaobalili to tím, že máme dvacáté výročí. Bob a Harvey Weinsteinovi se vykašlali na všechny epizody po té druhé a do popředí vrátili Jamie Lee Curtis. Její Laurie Strode je ředitelkou na soukromé škole, kam chodí mimo jiné i její syn, změnila si jméno a na temnou minulost spojenou s bratrem Michaelem se snaží zapomenout. Marně. Michael Myers je pořád při chuti a svou práci pořád ovládá dokonale. Laurie se ovšem tentokrát nechce nechat zahnat do pozice oběti. Jenže kdesi ve státě Illinois někdo podřízl bývalou sestru doktora Loomise. Důvěrně známý hudební motiv může začít znít. Toho času vychvalovaný hošan Kevin Williamson, který bodoval s Vřískoty nebo Tajemstvím loňského léta, exhumoval sérii a přinesl pokračování číslo sedm. Dnes máme Halloweenů tuším deset a beztak to není číslo konečné. Tým kolem režiséra Steva Minera tehdy přinesl klasické hororové atributy, mnohé scény jsou kontaktnější, zlověstný Meyers typicky děsivý, ale zároveň i dokáže odhadnout jednání svých obětí, snad i rozdvojovat (holt je všude) se umí. Ač volí volnější rytmus zabíjení. Laurie vystupuje jako ostřílená hrdinka, nestepuje někde v koutě, až její povedený bráška udeří: čeká a je připravená. S hasičskou sekerou v ruce. Je to velmi krátké, funkční a uspokojující. (24.05.2016)