Svetlonoc

Respektuju režijní uchopení, oceňuju myšlenku, vítám pokus zkusit něco nového, respektuju zvolené téma, které u nás nemá nějakou tradici. Přesto mi s ohledem na potenciál chybělo to hlavní – emoce. Několik scén mi nedávalo smysl, jiné vyznívají nepřesvědčivě, zmatečně jsme podklouzávali po povrchu ženské problematiky. Těkáme mezi realismem a alegorií, věnujeme se vícero liniím/tématům a žádnému pořádně. Týrající matka, dvě sestry, kdy jedna nedopatřením druhé umírá. Do horské vsi se vrací po mnoha letech, ozvěny minulosti přetrvávají a vyvrcholí vesnickým honem na čarodějnice. Mystika, předsudky, atmosféra, strnulá pobožnost, girl power, dost vaty i párů odhalených ňader. Líbí se mi, že Tereza Nvotová hledá důležitá témata, snad to příště vyjde o něco lépe. S jasnější myšlenkou a jednotnějším směřováním. (26.05.2023)

Šak ako, v kine som to nedal a dobre som spravil. Film ma niekoľko rovín, čo je v konečnom dôsledku na škodu. V momente, ako náhle treba niečo umelecky odprezentovať, jebneme tam drogy a holé cecky. Mohol to byť parádny krimi horor z nehostinného prostredia stredoslovenskej dediny, skvelé postavy, skvelo zahraté. Dorotka si tam však musela jebnúť svoju psycho suvku a ešte aj na konci popreskakovať rozprávanie. Potenciál to malo, cecky tam boli, zaujať ma to zaujalo čiastočne. Dám ako dám, ale nie som s tým uzmierený. Rozhodne to ale lepšie, ako iné naše počiny. Slabulinké 3 z 5 (25.04.2023)

Když už někdo najde odvahu zabrousit do žánru, který v našich končinách nemá tradici, tak si zaslouží respekt. Nvotová na slovenské dědině vykouzlila hodně nepříjemnou atmosférou plnou strachu, nejistoty a buranů. Pravda, čarodějnice už byly trošku navíc, ovšem pozitiva v čele s božskou Germani převládají. (24.04.2023)

Trochu mi to připomnělo film Hagazussa, a i když to naštěstí není tak filmařsky nesnesitelné, nemá to k tomu popravdě moc daleko. Souhlasím s názory, že scénář honí moc zajíců najednou, a redukce motivů by tomu prospěla, podobně jako jsem nepochopil špatnou hlasitost některých scén, kdy některé dialogy prostě nejsou slyšet. Nvotovou každopádně považuji za velký talent, a její Špína se mi kdysi líbila moc, takže tohle beru jako slabší kousek, ale nezatracuji ho a něco do sebe to má (a zatoužil jsem vzít do ruky titul Nepriateľ zvnútra, který by vůbec nemusel být marné čtení). (15.04.2023)

V moment, kdy jsem zjistil, že vyjde něco takového a ještě ze slovenské produkce, začal jsem napínat uši. Těšil jsem se jako koledník na pomlázku. Podpořila to cena z festivalu, rozmělnili anti-ándrasské recenze a zase vyhladily rozhovory s Nvotovou, která věděla, co dělá. Pak přišly procenta a mé samotné zhlédnutí a jsme tam kde jsme. V prdeli. Rozumím, že definovat něco jako horor je dnes ošemetné. I kvůli idiotům, co pod klasikou hororu stále vidí něco jako Paranormal Activity. Jenže tady jsem se při každé scéně nejvíc děsil toho, že postavy zase promluví a budou chtít cokoliv dělat. Osobně si myslím, že se slovenštinou jsem kamarád. Dokáži s ní docela i hovořit a o rozumění jazyka ani nemluvě. Je fakt ten, že ovšem čarodějnici jako "bosouhorku" jsem zjistil, že existuje až před filmem. Nicméně tady se vyvinul nějaký dialekt, kde postavy huhňají, mumlají a je jim rozumět třeba 40 % toho, co povedaj. A to jsem optimista. Pak je tu jazyk těla. Další šum. Postavy dělají všechno strašně nahodile, necharakteristicky a hlavně bláznivě. Někam přijedou, začnou střílet, bláznit z kravin a divák ani neví proč. Při nejlepším jim rozumí něco jako "Čo huhmmmm tam hmmmmhu niečo bbbbu bolo!" Jsem upřímně alergický na to, že dnešní kritici strašně rádi mluví o tom, jak se autor ve filmu vyjadřuje sebestředně a myslí si o sobě něco víc. Velká výjimka je v tomto případě u tohoto filmu oddělování na kapitoly, které jenom podtrhuje problém celého filmu. Máme kapitolu Divé dítě nebo co to bylo a o něm za celou dobu nevím, že existuje. Postavy jednají, jako kdyby utekly z povídkového sborníku a vyhlásily revoluci. Spousta věcí je ve filmu strašně přemrštených, emocionální až se v tom strašně ztratí ta pointa. Která je sama o sobě v něčem vágní. Jasně, chlapi jsou prasata. Jasně, Velikonoce jsou brutální lynč na ženy a blababla. Mimochodem já sám nejsem fanda oslav Velikonoc, ale u téhle scény jsem sám trochu křenil. Suma sumárum strašně random film. Nevadilo by mi poselství... nic. Ale ta forma je jako otevřený jogurt na júlovém slunci. Dobrou chuť! (20.10.2022)