Na pár krokov

Ta prvoplánová snaha vyždímat z diváků co nejvíce slz a emocí mi sice místy dost vadila, ale nakonec jsem se stejně neubránila jistému dojetí. Velmi dobrou volbou bylo obsazení ústřední dvojice neokoukanými hereckými tvářemi, přičemž mezi sympatickou Haley Lu Richardson a okouzlujícím Colem Sprousem prostě zafungovala chemie. Navíc jsem jim jejich zamilovanost opravdu věřila. A povedl se i romanticky laděný soundtrack. (70%) (10.02.2023)

Příjemně, svižně rozverný začátek, přehnaně (očekávaně) "slzičkodojný" konec. Teenagerská romance dvou mladých, sympatických, nevyléčitelně nemocných lidiček, kteří v prostředí špitálu zápasí s nepříznivými prognózami ("hvězdami") o naději na pár let života… či obyčejnou lásku, přestože se k sobě nemohou přiblížit na tři kroky. Klišé, upřímné a dlouhou dobu nevtíravé, ve druhé polovině přeci jen lepkavě přitlačí na pilu těžkotonážního melodrámatu. (14.12.2021)

Romance ve chvilce mezi životem a smrtí. Před pár lety (asi to celé odstartovalo 50/50 Josepha Gordona-Levitta – 2011, Teď a tady s Dakotou Fanning – 2012, či Hvězdy nám nepřály se Shailene Woodley – 2014) se s podobnými teenagerovskými látkami roztrhl pytel, mnohé se nicméně nepodbízely, nenutily lacině vytahovat kapesník, hrdiny spojovala prořízlá pusa, smysl pro kousavý humor i bystré poznatky. Jindy to s tou laciností bylo přesně naopak. Five Feet Apart stojí někde uprostřed. Tentokrát mají ona i on cystickou fibrózu (netušil jsem, že je to až taková svině). A dost mizerné vyhlídky. Její stereotypní nemocniční život naruší právě on, který naopak vedle jejího přísného přístupu k léčbě povinnosti fláká a k testování nového léku přistupuje netečně. Chemie mezi ústřední dvojkou je hmatatelná, emoce zaručené. Jen je to celé oproti výše zmíněné trojici patetičtější, naivnější a dialogy jsou až přespříliš uhnětené pro své cílové publikum. Tvůrci přesto dvojici i přes fádní nemocniční prostory nepasují do stereotypních pozic a párkrát i docela mile překvapí. A Haley Lu Richardson si už nějakou dobu všímám mnohem důkladněji. (15.10.2023)

1 dítě z přibližně 2500 až 3000 narozených dětí se narodí s Cystickou fibrózou, to je docela dost. O nemoci jsem už slyšela, ale nevěděla jsem, že má i tak přísná pravidla mezi pacienty. Tři kroky od sebe je ten typický film plný kliše, citových vydírání a nepřichází s ničím novým... Má ale jeden velký plus - sympatické postavy. Hlavní hrdinku si prostě musítě zamilovat. A Cole? Ten je pro mě objev roku. Tak se mi zalíbil, že jsem kvůli němu začala koukat na Riverdale a přítel se mi za to doma směje :D Tři kroky od sebe se stal mým oblíbeným filmem!!! (10.08.2021)

V první řadě bych chtěla říct, že ač mám pro romantické filmy docela velkou slabost, tahle dramata točící se kolem smrtelných nemocí rozhodně nevyhledávám a spíše se jim vyhýbám (zmiňované a mnou neviděné "Hvězdy nám nepřály" jsou tím důkazem). Na tenhle jsem se nechala nalákat skrze Cola Sprouse, ze kterého vyrostl takový fešák, že mu prostě neodolám. Nečekala jsem tedy od filmu prakticky nic a tak mě samotnou překvapil nejen můj upřímný úsměv během romantických klišé, ale i slzy na konci. A trochu se stydím, protože jich nebylo málo. Je to strašně, ale strašně přehnané, a to v mnoha ohledech; jedno klišé se střídá s druhým, všechno je naprosto předvídatelné a v reálném světě přitom docela nepravděpodobné, doslova se jedná o neskutečnou ždímárnu emocí s přehnaně přeslazenými dialogy, ale všechny ty postavy jsou tak STRAŠNĚ MOC sympatické, že jim věříte, i když úplně nechcete. Zkrátka jsem asi našla svoje (další) guilty pleasure. (30.05.2019)