Babie leto

Vlasta Brodský je čarovný. Taká prirodzená životná úloha, akoby už naplno cítil, čo bude nasledovať. Hm, smutno-veselý príbeh, ktorý ma v prvom rade dojíma a zároveň utvrdzuje v názore, že Michálek je jedným z najzaujímavejších domácich (ak sa môžem stále stavať do role Čechoslováka) režisérov súčasnosti. (21.08.2008)

V dobe uvedenia Babieho leta do kín sa špekulovalo, či je toho hodný, či to nie je iba zakamuflovaný televízny film. Mne sa na ňom páči, že je to úplne jedno. Že má natoľko silné postavy a tak dobre zahrané, že by sa mohol odohrávať aj v jednej miestnosti. Film sa stal podľa Morávkových slov menším hitom v amerických videopožičovniach. Nad Brodského výkonom musí uznanlivo pokyvovať hlavou aj Jack Nicholson. (11.10.2012)

Zmínil dva sociální fenomény, které Babí léto bystře zachycuje. První - ženská praktičnost (Zázvorková, oddaná nakupování a vnoučatům, zdůrazňující, že život je třeba brát vážně) versus mužská fantasie a smysl pro humor (dravý mužský úsměv, plný neovladatelné touhy a darebáctví). Druhým fenoménem je proměna muže. Zatímco zhruba mezi 30. a 60. rokem je hlavou rodiny, tahoun a na vrcholu svých sil, v důchodu se z něj stává žalostný kakabus, a to především díky manželce, která mu předchozí roky vrací se vší parádou. A nezřídka kdy to končí opravdovou tyranií (Brodský je hrdina spíš tragický než komický) a chutí sejít ze světa vlastní rukou, jak stvrzuje i Vlastimil Brodský, který spáchal v roce 2002 sebevraždu. (08.10.2007)

Přenádherný film. Troufám si tvrdit, že tímto snímkem si Vlastimil Brodský potvrdil svoji filmovou nesmrtelnost. Současně si nedovedu představit důstojnější odchod nejenom z filmové scény, ale i ze světa živých. Když zkusím zapátrat v paměti, tak těžko vylovím krásnější a údernější snímek o nástrahách stáří, nebo bych měl snad napsat o snaze být stále mlád? Herecký výkon kvarteta Brodský, Zázvorková, Zindulka a Vetchý - to byl vrchol filmového nebe. Co se týče Brodského, tak si klidně troufnu mluvit o životní roli. Příběh sice malinko zavání odérem sentimentální pohádky, ale who cares? Vladimír Michálek mě začíná nutit, abych si jeho jméno poznačil tučným písmem a začal se prokousávat jeho filmografií. Je to již třetí jeho film, ze kterého jsem nadšený. Neuvěřitelně lidský snímek, který ve mně dokázal vyvolat snad všechny existující emoce a došlo dokonce i na zatoulané smítko v mém oku. Jsem nadšený a smekám. [90 %] (20.05.2021)

Dlho som sa tomuto filmu vyhýbal. Téma filmu o živote dôchodcov ma totiž veľmi nelákala. Je to však jedno z najpríjemnejších prekvapení, aké som v poslednej dobe videl. Miesto očakávanej stareckej nudy som sa dočkal láskavého humoru. Z tohto by si mali zobrať príklad všetci Troškovia a Soukupovia, lebo pri tomto filme som sa smial viac ako na filmoch spomínaných režisérov, ktoré natočili za posledných 10 rokov dokopy, a to pritom nejde o typickú komédiu. Ani neviem, čo tomu chýbalo, aby som dal plný počet, možno keby som mal o pár rokov viac... (11.11.2004)