Československo,
1985, 98 min
Réžia:
Jiří MenzelScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
János Bán, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský ml., Rudolf Hrušínský nejml., Petr Čepek, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Miloslav Štibich (viac)Obsahy(1)
Vodič družstevného nákladiaku Pávek sa k svojmu závozníkovi, mentálne zaostalému Otíkovi Rákosníkovi, správa ako k vlastnému synovi, aj keď mu Otík spôsobuje samé problémy. Aj keď s ním po mnohých nehodách odmietne ďalej jazdiť, nedokáže ostať bokom, keď vidí, ako sa chalupár Rumlena z Prahy snaží Otíka pripraviť o rodičovský dom... (STV)
(viac)Zaujímavosti (115)
- Zootechnik ing. Václav Kašpar (Jan Hartl) zaplatil šiestim ľudom vstupné do kina na film, aby mohol v Otíkovom (János Bán) dome byť sám so sekretárkou Turkovou (Libuše Šafránková). Otíkovi predtým povie, že je to senzačný rumunský film, trochu cestopisný a trochu erotický. Podľa nástenky pred Křečovickým kinom Mier, kde si Otík prezerá filmový plagát a fotky z filmu, išlo v skutočnosti o rumunský film Zbojnícka česť (1981). Ale nebol to ani jeden zo žánrov, o ktorom Otíkovi hovoril Zootechnik Kašpar. Išlo o dobrodružno-historický film. (Raccoon.city)
- Film sa svojou návštevnosťou stal po 21 rokoch ďalším československým filmom, ktorý prilákal viac ako štyri milióny divákov do československých kín. Tým posledným bol Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964). (Raccoon.city)
- Film na svojom konte niekoľko prvenstiev čo sa týka návštevnosti. Stal sa najnavštevovanejším filmom v československých kinách v roku 1985. Dokonca sa stal najnavštevovanejším filmom v 80.rokoch v československých kinách a prekonal aj také americké trháky ako bol E.T. - Mimozemšťan (1982) a Votrelec (1979). Celkovo sa jedná o 13. najnavštevovanejším československý film v československých kinách a 24.najnavštevovanejší film v československých kinách vôbec. (Raccoon.city)
- Marián Labuda st. (Pávek), Zdeněk Svěrák (maliar Ryba) a János Bán (Otík Rákosník) sa spolu znovu stretli až po 26 rokoch od natočenia filmu pri príležitosti udeľovania cien na Art Film Feste v Košiciach. Kým Labuda s Bánom pravidelne komunikujú prostredníctvom telefónu, Svěrák s maďarským hercom v kontakte nebol. „Každoročne si volávame, no stretli sme sa až teraz,“ prezradil Marián Labuda. Jeho maďarský priateľ ho doplnil, že ich komunikácia prebieha mnohojazyčne. Najčastejšie však v nemčine, no keďže ani jeden z nich nie je v nemčine „expertom“ niektoré slovíčka sú v angličtine, niečo v slovenčine i maďarčine. „Musím Jánosa pochváliť, pretože urobil pokroky. Keď sme nakrúcali Vesničku, nevedel po slovensky takmer ani slovo a bol vyplašený takmer pri každej scéne, lebo ničomu nerozumel. Stále volal na tlmočníčku, aby mu prišla prekladať. Dnes rozpráva už aj trošku po slovensky a aj po česky,“ dodal Labuda. (Raccoon.city)
- Honorár Mariána Labudu (Pávek) predstavoval zhruba trojnásobok vtedajšej mesačnej mzdy 8700 Kčs. Priemerná mzda v tej dobe bola 2920 Kčs. (dyfur)
- Pivnica, z ktorej Pávek (Marián Labuda) priniesol doktorovi Skruznému (Rudolf Hrušínský) najlepšie vychladené pivo zo siedmeho schodu, nikdy neexistovala. Za dverami bola v skutočnosti garáž, priznala sa majiteľka domu Ludmila Zemanová. (krasomama)
- Vďaka autorovi scenára Zdeňkovi Svěrákovi dostali niektoré postavy filmu mená podľa hercov Divadla Járy Cimrmana: Jan Kašpar (postava Václav Kašpar), Jan Hraběta (postava Hrabětová) a Genadij Rumlena (postavy Rumlena a Rumlenová). Prví dvaja si vo filme aj zahrali, žiadny z nich však nehral postavu s vlastným menom. (Fanda_Jary)
- Film bol odvysielaný ako úplne prvý program televíznej stanice JOJ Plus. (tommy187)
- Film sa stal podľa informácii Filmexportu najvýhodnejšie predaným českým titulom za celú dobu znárodnenej kinematografie. (dyfur)
- Film videlo v kinách presne 4,428,556 divákov. (dyfur)
- Režisér Jiří Menzel k úspěchu filmu v prostředí komunistického organizačního labyrintu napsal: "Existoval plán, kolik filmů se musí vyrobit ročně a kolik se za ně má utratit. Tvůrci byli vedeni k hospodárnosti výroby, ale ne ke kvalitě filmů. Někteří kolegové pochopili správně, že se od nich nechce, aby film byl dobrý, ale aby se při jeho tvorbě plnil a překračoval plán výroby. Za ušetřený čas, ušetřené peníze a ušetřenou filmovou surovinu se rozdávaly prémie, a tak se u nás filmy vyráběly jako cvičky. Za nějaký čas si filmoví papaláši povšimli, že se na české filmy nějak málo chodí, a aby povzbudili tvůrce k respektu k náštěvnosti českých filmů, odvodili soustavu prémií od tohoto ukazatele. Pokud film překročil počet sto tisíc diváků, vyplácela se podle nějakých tabulek prémie režisérovi a ostatním tvůrcům. Ta se s každým padesátitisícím divákem navíc zvyšovala. Problém ředitelům nastal, když Vesnička získala skoro čtyři a půl milionu diváků. Podle těch tabulek by nám měli vyplatit tolik, že by nic nezbylo na další filmy. Rozhodli se moudře. Nedali nám nic." (NIRO)
- Jiří Menzel v knize "Rozmarná léta" vzpomínal, že "problém byl najít hezkou vesničku. Kvůli penězům a dojíždění jsme nechtěli točit daleko od Prahy, a tak jsme ji objížděli kolem dokola v čím dál tím větších kruzích a marně hledali použitelnou vesnici. Na rozdíl od Moravy nebo jižních Čech bylo okolí Prahy zdevastované. Všechno veřejné, co patřilo obcím, bylo zanedbané. Všude kopřivy, zarostlé příkopy, neudržované silnice, rozpadlá stavení, veřejné přístavby, narychlo postavené krabice pro samoobsluhy, čekárny na autobus, všechno strašně ošklivé. Jen tu a tam byly soukromé vily jak ze škatulky, ale o to víc byl ten obecní bordel vidět. Nakonec jsme Otíkovu vesničku našli až šedesát kilometrů od Prahy, v Křečovicích, rodné vísce Josefa Suka. Patřila do sedlčanské oblasti, kde měl za války vojenský prostor wehrmacht. V podstatě ta vesnička vypadala jako normální česká vesnice, nebyla moc hezká, ale ani ne zas moc zplundrovaná. Museli jsme jen udělat malé úpravy, dvorek pod hřbitovní zdí a podobně." (NIRO)
- Ve Francii (kde byl film přijat úspěšně) použil překladatel ve scéně, kde dr. Skružný (Rudolf Hrušínský) recituje úryvek z "Máje", báseň Charlese Baudelaira. (NIRO)
- Některé scény evokují postavy z němých grotesek. Hlavní postavy Pávek (Marian Labuda st.) a Otík (János Bán) se podobají slavné dánské dvojici Pat a Patachon, kterou tvořili Carl Schenstrøm a Harald Madsen. Scéna, kdy Otíka Pávek budí, je typická scéna, kterou na platně mnohokrát převedl Stan Laurel. (sator)
- Film byl v roce 2023 nově digitalizován za spolupráce Národního filmového archivu, Státního fondu kinematografie a Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze. (sator)
- Jedna z možností, kterou autor scénáře zvažoval, byla, že by v příběhu vystupovala postava faráře, tedy muže klidného, rozvážného a usmiřujícího. Nakonec Zdenek Svěrák zvolil postavu předsedy JZD (Miloslav Štibich), který má ty samé vlastnosti, a jako narážku na vesnického faráře má černý svetr s bílým límečkem, který výrazně asociuje farářský kolárek. (sator)
- V televizi v čase 21:50 zazní píseň „Praha už volá“. Hudbu k písni zkomponoval hudebník Dalibor Basler a text napsal Václav Babula – český lékař, textař, básník a literát. (sator)
- Kameník (Eugen Jegorov) říká Pávkovi (Marian Labuda st.): „Dopředu to umí jezdit každej, ale zacouvat to už chce fištróna.“ „Fištrón“ je zkomolenina z německého „Fischtran“, tedy rybího tuku. V češtině je tím myšlen důvtip, chytrost, postřeh. Užívání rybího tuku si lidé dali do souvislosti se zlepšením rozumových vlastností. (sator)
- MUDr. Skružný (Rudolf Hrušínský), když ho předjíždí troubící trabant, nadává: „Jen se neposer papundekle.“ Papundekl bylo nelichotivé lidové pojmenování vozu Trabant. „Pappendeckel“ je v němčině kartonové víko, tedy víko od papírové krabice. (sator)