Réžia:
Jiří VejdělekScenár:
Jiří VejdělekKamera:
Vladimír SmutnýHrajú:
Hynek Čermák, Tatiana Dyková, Yvona Stolařová, Martin Pechlát, Eliška Balzerová, Pavel Liška, Zdeněk Piškula, Vojtěch Kotek, Táňa Pauhofová (viac)Obsahy(1)
Rodený Newyorčan Frank (Hynek Čermák) zdedil po svojich šľachtických predkoch starobylé rodové sídlo - zámok Kostka. Potomok emigrantov sa tak po viac ako štyridsiatich rokoch chystá s dcérou Mariou (Yvona Stolařová) a temperamentnou manželkou Vivien (Tatiana Dyková) na veľký návrat do Čiech. Čerství aristokrati poznajú niekdajšiu vlasť a zámocký život len z dávneho rozprávania príbuzných, a preto ich miestne pomery a česká realita mierne zaskočia. Zámok nájdu v stave pozvoľného rozkladu a mimo akéhokoľvek spoločenského diania. Jedinými stálymi obyvateľmi Kostky sú kastelán Josef (Martin Pechlát), gazdiná pani Tichá (Eliška Balzerová) a hypochondrický údržbár Krása (Pavel Liška). Kým personál pozvoľna precitá z mátožného spánku porevolučných deväťdesiatych rokov, Frank s rodinou stoja pred ťažkou voľbou - predať rodinné sídlo a vrátiť sa do Ameriky, alebo sa pokúsiť zámok Kostka zachrániť? Film vznikol podľa rovnomenného bestselleru Evžena Bočka. (Forum Film SK)
(viac)Videá (11)
Recenzie (486)
Osu příběhu tvoří střet představ s realitou. Vejdělek z původní knihy vše realizoval přehledně, věcně, věrně, bez sebestředných ozdob. Ovšem zasazením děje do zimního času, jakkoli si tím ztížil natáčení, přidal Poslední aristokratce na příjemné, lehce neskutečné, bezmála pohádkové náladě. Po nádvoří pobíhá drůbež, do střechy zatéká, kastelán odhání turisty, z kuchařky táhne ořechovka a údržbář se místo práce oddává hypochondrii. Nejde o vyloženou taškařici, která co vteřinu vyrábí účelově smích pro smích, nicméně původní žerty Poslední aristokratky většinou zabírají i na plátně, zvláště tam, kde se mohou opřít o groteskní rekvizity v čele s výbavou někdejších Himmlerových komnat. Hlavní těžiště však zůstává v praktické každodennosti zdánlivě drobných trampot, nabývajících rozměrů bezmála osudových bitev o základní civilizační potřeby, teplo, světlo, telefon. Navzdory hvězdnému obsazení, ze kterého asi nejvíce sympatií sklidí lidová kuchařka Elišky Balzerové, nelze mluvit o vyložených hereckých sólistech, spíše o společné nevtíravosti. K ní Vejdělek přidává trošku své speciality, něžně tesklivé melancholie, a svůj díl dostanou i milovníci romantických komedií. Znalci Bočkovy série mohou tvrdit, že knihám se film nevyrovná, pravda také je, že spisovný jazyk zní z plátna občas nepřirozeně a že Vejdělek tentokrát látce spíše slouží, než aby ji po svém obohacoval. Nicméně v době, kdy na českých komediích člověka místo radosti jímá stud, reprezentuje Poslední aristokratka vkusnou, uměřenou, v dobrém slova smyslu většinovou zábavu, jejímž hájemstvím se stane obrazovka. ()
Distingovaná, ale i plochá a přeslazená rodinná komedie, kde nad jiné vyniká svérázná hospodyňka Balzerové a americká buranka Dykové. Romantické princezničkování kolem ústřední mladé dvojice dá pak i díky sněhovým závějím vzpomenout na nezapomenutelné Tři oříšky a ač jsem většinu vtipů odměnil maximálně slabším pousmáním, převládá vcelku příjemný dojem. Tři budou adekvátní. ()
Měli to nechat točit Trošku, bylo by to aspoň tak zábavné jako Babovřesky nebo Strašidla, která to nejvíce připomíná. Pokusy o humor jsou jim podobné, ale v Babovřeskách aspoň fungují. Fakt se mám smát, že někdo upadl na sněhu? Že někdo nasává ořechovici? Že Liška plešatí? Jinak v České televizi objevili drony, pokud jste si toho již nevšimli v mnoha jejích dokumentech z poslední doby, a jsou plně využity na opět zbytečné záběry krajiny a hradu shora. Jinak je to skoro dvouhodinová nuda, kde nejsympatičtějšími postavami jsou unylý kastelán a dcera, ale ani ti moc nezachrání – protože nemají nakonec dostatečný prostor – plochý ne-příběh s trapnými pokusy o vtip. Ona tedy už ani kniha není žádné terno, prostě další z vyhypeovaných titulů, ale tady to šlo ještě o několik stupňů dolů. Jinak to má jediné plus, slušnou kameru, která umí rámovat obraz. Hudba je otřesná. A Vilhelmová s tou svcrklou bradou a dlouhým nosem vypadá - prostě jí to tady ale ani trochu nesluší. Dvakrát jsem se pouzasmál, ale jinak zbytečný film, po kterém při druhém uvedení v televizi nikdo ani neštěkne. ()
Tak mi nějak spousta vtipů, především narážky na americké buranství, nepřipadal vůbec vtipná. Na druhou stranu jsem byly tu vtipy, kterým jsem se zasmál, ale ne zas tolik, aby mi na jejich spočítání nestačilo deset prstů. Vcelku je to koukatelné. Někdy by mi to, při té bídě na poli českých komedií, stačilo i na tři hvězdy. (viděl jsem 1x) ()
Knihu jsem nečetl, ale podle velmi důvěrného zdroje (moje žena), která knihu četla, tak je kniha údajně velmi odlišná. Přesto jsme si film docela užili. Nenáročná, pohodová, lehce vtipná česká komedie. Navíc se obešla bez trapností a přehánění, tak jak to mají české filmy ve zvyku. Naopak mě film vlastně bavil po celé dvě hodiny a ani délka mi nepřišla nijak natahovaná či frustrující. Nevím, zda by se tvůrcům povedlo i pokračování. Ale vzhledem k oblíbenosti knihy si myslím, že nás druhý díl nemine. Tak uvidíme. Mohu lehce doporučit. (68 %) ()
Galéria (27)
Zaujímavosti (16)
- Herec Hynek Čermák na začátku filmu stojí vedle busty Antonína Dvořáka. Sám herec si toho to skladatele zahrál v roce 2015 v TV filmu Americké dopisy. (MakiMaki)
- Ve filmu se v malých rolích objeví také Anna Polívková, která hrála v divadelní adaptaci „Poslední aristokratky“, a Veronika Khek Kubařová, která „Poslední aristokratku“ načetla jako audioknihu. (D.Moore)
- „Eliška měla být ve své roli v jednom kuse lehce pod parou. Zatímco ostatní herce jsem hlídal a v záběrech mohli pít pouze obarvenou vodu, Eliška u mě měla protekci. Mohla si vždycky cvaknout skutečné ořechovky. Eliška pochází z Moravy, takže jsem si byl jistý, že něco vydrží, a že podá parádní a střízlivý výkon, i kdybych klapku opakoval třeba třicetkrát,“ prohlásil režisér Jiří Vejdělek. (Duoscop)
Reklama