Americké dopisy

Film pojednávající o slavném českém skladateli, který se daleko víc soustředí na vedlejší postavy (manželka, milenka, Suk, Sládek) a nedokáže nám ukázat jeho celou osobnost (ačkoliv Hynek Čermák podává velmi zajímavý výkon, ale scénář mu hází klacky pod nohy). Scénář je vůbec hlavní slabinou, je na úrovni běžných televizních seriálů poslední doby. Režie je dost nevyvážená, místy kombinuje pro Jaroslava Brabce typicky nervózní kameru s padajícím rakursem kamery v kombinaci se snahou o stylově klasický životopisný dobový film. Tyto skoky mezi styly jsou nejvíc patrné v násilně střižených flashbacích, které svou stylizací působí místy až nechtěně směšně. Z hereckých výkonů kromě typově přesného Hynka Čermáka zaujme ještě Vladimír Javorský, v roli nevyrovnaného Josefa Václava Sládka. Dále pak Petra Špalková (po Jako Nikdy opět v roli silné ženy) a mladá Sabina Rojková, které však scénář předepisuje dost jednostrannou roli. Problematický je výběr lokací - proslulá Čapkova strž, představující Dvořákův dům, je myslím dost známá, takže příběh dost znevěrohodňuje. Hudby je zde až příliš mnoho, v některých momentech na sebe příliš upozorňuje (hlavně příliš mechanické použití Dvořákových skladeb). Výprava je na televizní film nadstandardní, kamera už trochu bojuje s menším rozpočtem, a CGI záběr na loď plující z Ameriky je až moc okatě umělý. Takže stále nejzajímavějším filmem o životě Dvořáka zůstává Vláčilův Koncert na konci léta. (10.01.2015)

Snad by to zasloužilo hvězdy tři, ale to by to nesměla tak srážet kamera. Film je obrazovým stylem vyprávění tak 15 let zpátky a vůbec neprodává to co do něj dal architekt, výprava, kostýmy. Masky si přišly na své, (Martine promiň) neboť většina záběrů je v detailu či polodetailu. Často nevíme, co se děje, protože ma obrazovce je jen hlava. Když se to schéma poruší, vidíme stereotypní švenky z rukou, které něco drží zase na hlavy. Až mi z toho šla hlava kolem. A ten ukvapený a někdy zmatený střih jen pro střih. Vložený záběr nemající začátek ani konec...k tomu ty dvojexpozice. Hudba ovšem skvělá. (05.01.2015)

Scénárista svůj výtvor posadil jednou zadnicí na několik židlí. Ve snaze zobrazit mnoho věcí najednou jsou nakonec nejsilnějšími okamžiky filmu setkání Dvořáka s J.V. Sládkem a jakž takž ještě láska Otylky k mladému Sukovi. Dvořákova manželská krize, syndrom vyhoření, vztah k Bohu a především platonická láska ke své múze (avizovaným americkým dopisům se film skutečně věnuje jen z části) nejsou potřebně rozvinuty a v žádném směru nedojdou k svému naplnění. Výsledný dojem tak zachraňuje herecké obsazení, především Hynek Čermák se do Antonína Dvořáka doslova převtělil. 60%. (04.03.2018)

Co to bylo? Jakýsi pokus ČT1 o kontroverzní téma? O vykreslení mnoha tváří génia světoznámého skladatele? Snad až na pár scén, ve kterých Čermák vytváří cosi, co je trochu podobné Mozartovu šílenství, je to absurdní nuda, která je k vidění snad jen v domově pro seniory. Téma tajné milenky mělo být asi hlavním leitmotivem, hlavní zápletkou i hlavním tahákem. Bohužel v tomto případě nedošlo ani k jakémusi úletu, neboť srdeční slabost a stáří nedovolilo pořádně film nabušit dějem. Vlastně vůbec bušit do čehokoliv. Jediné pozitivum snad je soundtrack složený z Dvořákových skladeb. No nebyla to pěkná věcička, jak by řekl novodobý Antonín. (05.01.2015)

,,Všechny svoje symfonie bych dal za to, kdybych vynalezl lokomotivu." Tedy úpřimně: kdo z nás si kdy představoval Antonína Dvořáka jako muže, který i v pozdním věku cvičí na záhradě s činkami, chodí zapíjet žel v alkoholu s přítelem nebo učí svého slavného žáka kouřit doutníky? Byť se z tohohle filmu o Antonínu Dvořákovi skoro nic pořádného kromě nepodstatných (a možná ani ne zcela pravdivých) kuriozit nedozvíme, oceňuju Americké dopisy jako slušný historický film. Jedná se vlastně o pouhou epizodu z Dvořákova života, ve které je zaměřeno na pohled do Dvořákova soukromí, rodinných vztahů i zákulisí další tvorby a počinů po slavném úspěchu v Americe roku 1894, kde příběh je podávan s důrazem na psychologickou linii. Vadili mi pouze zbytečně patetické flashbacky coby špatné vzpomínky hlavního hrdiny a ocenil bych víc původní Dvořákovy tvorby, než těch pár příležitostních útržků (např. namísto zbytečné další scénické hudby autora J.Jiráska). Při tom herecké výkony se povedly a to jsem se docela obával, když jsem si přečetl, že tohoto hudebního velikána hraje herec Hynek Čermák (známý z filmů jako Ganster Ka nebo Rapl), dříve jsem ho v ničem neviděl, ale jako Antonín Dvořák mi přišel docela důvěryhodný. (23.08.2017)