Tunel

Potěš koště !!! Jestli takhle OPRAVDU funguje místní záchranný systém, tak je nejvyšší čas kompletně přepracovat jeho pravidla, poněvadž něco tak z podstaty nefunkčního se hned tak nevidí. Takže vcelku logicky musí dojít na iniciativu jistého na disciplínu kálícího profesionála, pro kterého se zoufalá situace v tunelu stává velice osobní záležitostí. Nicméně ani z filmařského hlediska není co chválit, když se po celou stopáž neobratně řeší jedno rodinné drama, v pozadí i v popředí žhnoucí požár, dusivý dým, spousta dopravních prostředků a vyděšených řidičů a spolujezdců a vůbec všech ostatních cestujících, velkých i malých ... všichni pospolu a každý sám se svým strachem zůstávají uvězněni v horském tunelu - dým vítězně postupuje vpřed a lehce překonává všechny překážky ... zatímco venku se důležitě poflakují kázně dbalí uvědomělí záchranáři, čekají na ROZKAZ shůry, který nepřichází ... a nakonec vlastně záleží jen na předvybraných - jakýchsi VIP životech. Přidušené, skomírající 2* (21.01.2022)

Vcelku slušně natočený i zahraný tunelový katastrofák opírající se o tísnivou atmosféru mocně podporovanou všudypřítomným kouřem. To se mi líbilo. Nevadil mi ani ten klasický kýč s rodinnou krizí, která se vyřeší až díky katastrofě. Vlastně si ani nevzpomenu na podobný film, kde by něco takového nebylo. Problém jsem měl s naléhavostí a emocemi. Byť se tu lidé dusili a umírali, pořád se mi zdálo, že se vlastně nic tak strašného neděje. Ne že by to šlo úplně mimo mě, ale pod kůži se mi to zažrat nedokázalo. Na city se hraje až v závěru a to tak že tvrdě, ale to už mě díky chybějícímu vztahu k postavám nemohlo dojmout. Ale za podívání to stojí. 65% (07.10.2020)

Vcelku průměrný snímek využívá klišé, kdy sledujeme problém rozbité rodiny na pozadí katastrofické události. Steinovi (T. Harr, co vypadá jako nefalšovaný viking) se po úmrtí manželky nedaří najít společnou řeč s dospívající dcerou Elise. Vše se ještě komplikuje tím, že si našel novou přítelkyni Ingrid. Elise se s novou macechou nehodlá smířit. A pak přijde zatěžkávací zkouška v podobě katastrofy v jednom z tunelů. Nejnapínavější mi přišel moment, kdy Stein zjistí, že dcera je v tunelu. V rámci žánru slušně udělané, Norsko mám rád, takže přidávám bod, který ale nakonec musím strhnout za ty větráky. Mně tenhle kalkul tentokrát nebavil. Oddechovka na jedno podívání. Záběry na norskou krajinu neměly chybu. (20.09.2020)

Pěkný film, špetka slušně dramatické chvíle, hodně slušný příběh. Herci byly skvělý, prostředí na film vynikající akorát soundtrack byl hodně slabý. Je sice pravda že je to příběh celkem známý, podobných filmu je spousta a tak si můžete dát dvě a dvě dohromody a pribeh jde jemně přečíst, ale zapůsobilo za mě super. (28.02.2021)

Další katastrofický snímek o smrtelné pasti v silničním tunelu používající tradiční dějovou šablonu, tentokrát z norské kinematografie. Opět vše začíná představování postav a jejich rodinných problémů a následnou nehodou. Zpočátku se děj hodně přibližuje americkému snímku ´Denní světlo´(1996), čímž pozici Sylvestera Stallona jakoby přebírala Elise, kterou si zahrála Ylva Fuglerud, coby dcera jednoho ze záchranářů. Netrvá ale dlouho a nakonec si to jde svou cestou. O napětí není nouze, dojde i k emočním scénám a po vizuální stránce není co vytknout. Značně však skřípe scénář. Bylo by to sice na delší stopáž, ale spousta věci tu prostě chybí. Není pořádně rozvinuto dění v centrále operačního střediska. Jedna telefonující operátorka a její šéf, který se jen přijde podívat na situaci a jedna jeho tiskovka je prostě málo. Zuří vánice, takže některá auta mají problém se k tunelu dostat, ale je o tom pouze malinká zmínka. V tunelu je situace každou vteřinou horší, ale záchranné složky nic nedělají a jen na něco čekají. Důvod ale není řádně vysvětlen. Mezi záchranáři je jedna krapet zápornější postava,  s jehož charakterem se výrazněji nepracuje. Celý příběh o zachraňování? No, jak se to vezme. Do tunelu vjede pouze jeden záchranář a to ještě jenom proto, že je tam i jeho dcera. Ano, výše zmíněná Elise. Snaží se zachránit ji s dalšími lidmi kolem ní a dvě malé děti. A to je vše. Samotné zakončení je také poněkud podivné. Norští filmoví tvůrci tímto snímkem ukázali, že něco takového po vizuální stránce natočit umí také, čímž Hollywoodu mohou konkurovat bez mrknutí oka, ale bohužel za ne zcela povedeného scénáře. Protože se děj odehrává těsně před vánočními svátky, stejně jako ´Smrtonosná past´ (1988) by se i tento snímek mohl považovat za vánoční. Výrazným katastrofickým snímkem se však nestane. (29.12.2020)