Réžia:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská, Jaroslav Satoranský, Vladimír Šmeral, Ferdinand Krůta, František Řehák (viac)Obsahy(1)
Skřivánky na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1965). Dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože odkrýval skutečnosti padesátých let, jež měly zůstat skryty. Jeho děj se odehrává v kladenských ocelárnách, kam byli posíláni na brigádu "političtí provinilci" (živnostníci, intelektuálové i lidi pevní v náboženské víře). Vedle nich pracují na šrotišti i ženy a dívky, uvězněné za pokus o útěk za hranice, tzv. "kopečkářky". Celý film je jediným pásmem paradoxních, někdy groteskních, jindy lyrických situací. Adekvátně zachycuje Hrabalovu snahu přenést na čtenáře - a nyní i na diváka - vzrušení z nevyčerpatelnosti a krásy života, překonávajícího i ty nejhorší překážky v době bezohledné a prolhané diktatury, kterou současně zdánlivě nenápadně, leč rozhodně odsuzuje. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (390)
Myslím, že celý film získává až s odstupem času lehce černohumorný nádech, protože pochybuji, že bylo v osmašedesátém někomu do smíchu. Největší přínos Skřivánků vidím v pozici výpovědi a kritiky zrůdnosti komunistického režimu. Věřím, že atmosféra doby byla vystižena do puntíku přesně(i když ji znám jen z vyprávění) a oceňuji Menzelovu odvahu za takhle otevřené zfilmování v době, kdy se zavíralo i za menší prohřešky. "Imperialisti mi vám zalijeme vaše válečný chřtány naší mírovou ocelí ". ()
Menzel je můj nejoblíbenější český režisér a ani Skřivánci na tom nic nezmění. Nádherně lehce, poeticky odvyprávěná epizoda ze života "politických provinilců" obsahuje přehršel úsměvných situací, jejichž jádro ovšem zdaleka tolik úsměvné není. Rebelie se tehdy nenosila, svoboda slova taky ne, ale lidství se o vzduch vždy nějak přihlásit musí. ()
Nejvíce se mi na tomto filmu líbila krásná Jitka Zelenohorská, filozofické úvahy Vlastimila Brodského a hlavně Rudolf Hrušínský, avšak škoda, přišlo mi, že zde bylo využito málo z jeho hereckých kvalit a osobnosti. I když často mám pocit, že pan Hrušínský by jen svým slovním projevem strčil do kapsy všechny gestikulační kreace většiny hereckého osazenstva:) ()
Exkurze do nepochopitelné, ale přece tak nedávné doby, okořeněná občas až drsnou poezií. Skupinka hrabalovsky příjemných lidiček od filosofa tháletovsky upadnuvšího do jámy při kantovském rozplývání se nad vnitřním mravním řádem - který mu nebrání, aby si užíval svérázného biografu - až po lidi nejprostší, ale o nic méně zajímavé, kteří své lidské sny žijí, ať se právě nacházejí na kterékoliv straně třídní přehrady. Zkratkovité, rozhodně ne ve špatném smyslu slova. Jako všech pozlátek zbavený obraz padesátých let - se vznešeným senilou Nejedlým jako šlehačkou na dortu na závěr - velmi účinné. ()
I když pravděpodobně riskuju že budu dost neoblíbenej, tak nebudu jak ostatní, a řeknu že horší Český film jsem neviděl. Celý film jen hloupé řeči, a i když herci ušly tak je to fakt šílenost. Příběh je skoro neustále na jednom místě, a dialogy jsou šílené. BTW Dost ale opravdu dost mě dostávají komentáře některých uživatelů, kteří "vědí" jak všechno bylo:-DD ()
Galéria (41)
Zaujímavosti (23)
- Názov filmu vychádza z detskej hry. Kúsky chleba sa priviažu na niť a hodia sliepkam. Tie potom chlieb vyzobú a zostanú visieť na nitiach, zviažu sa a zostanú pevne v moci detí. (Raccoon.city)
- Režisér Jiří Menzel dostal po dokončení filmu zákaz činnosti až do roku 1974, kdy směl zrežírovat budovatelské drama Kdo hledá zlaté dno. (BoredSeal)
- Film byl natočen za pouhé dva měsíce v létě roku 1969. Rychlé natočení byl Menzelův záměr, nicméně ani to nepomohlo, aby nové vedení Barrandova film zakázalo. 24. října 1969 se uskutečnila projekce pro nového ústředního ředitele Československého filmu Jiřího Purše, který film v předvedené podobě neschválil. Tvůrci proto provedli několik změn a střihových úprav, ale i tak film putoval do trezoru. (mchnk)
Reklama