Réžia:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Magda Vášáryová, Jiří Schmitzer, Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Oldřich Vlach, František Řehák, Miloslav Štibich, Alois Liškutín (viac)Obsahy(1)
Príbeh z prostredia malomestského pivovaru, kde býva správca Francin, disciplinovaný a vedomý si svojich povinností. Jeho protikladom je nespútaná, slobodomyseľná žena Maryška. Do ich láskyplného súžitia vstupuje náhle ako búrka Francinov brat - Pepin, starý mládenec, obuvník, operný spevák a predovšetkým fantasta. Páni zo správnej rady žasnú, aké bláznovstvá robia Pepin s Maryškou, svedomitý Francin má však strach, aby neprišiel o miesto. Pokúša sa svoju ženu usmerniť, dokáže sa na ňu aj nahnevať, ale vždy iba na chvíľu. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (570)
Masožravá a ještě k tomu žíznivá Magda Vašáryová, azurová barva naděje, šplhání na pivovarský komín, domácí pérový silič svalů, zabijačka v květnu, uřvaný na boty profesionista Hanzlík, na kole se prohánějící paní sládková, nová móda zkracování… Milé, herecky samozřejmě vymazlené, přesto patřím do skupiny těch, kteří neoslavují spolupráci Menzela a Hrabala. Menzelova maloměstská sonda stylizovaná k poetice němých grotesek (zatmívačky, zrychlený obraz, situační komika) mi příliš nesedla, a to už jenom proto, že jsem neustále čekal na nějaký skutečně vtipný nebo zajímavý moment. Když si vybavím humorně hřejivé situace z kousků Vesničko má středisková nebo Na samotě u lesa, tak mě nesmírně mrzí, že režisérova náklonost ke scénářům Zdeňka Svěráka nebyla silnější!! ()
Herecká sestava je to jistě skvělá, ale to neznamená všechno. Nevím jestli je to nějakým zaujetím vůči Menzlovi, ale jeho adaptace Hrabala se mi prostě nelíbí. Tahle asi nejvíc. Dlouhé prázdné scény čumění do blba, až skoro fanatické zbožňování hlavní hrdinky a samozřejmě to otřesné hulákání! To by jeden vraždil. Dám tomu ještě jednu šanci, ale myslím, že to není film pro mně. ()
Pověstná Hrabalova poetika má svoje nepopiratelné kouzlo a v Postřižinách se povedla převést na plátno asi nejlépe z řady filmových pokusů. Dvě dominantní postavy si zde kradou většinu pozornosti. Záleží tedy jen na divákovi, jestli podlehne smyslné Vašáryové a uřvanému Hanzlíkovi v jejich životních rolích. ()
ŽENA, to je na světě jediné dobro, které máme. Pšššt, ale neříkej(me)te jim to chlapi, nebo s nima nevydržíme. Už tak je to ( někdy ) boj :o) Ještěže tu máme tu druhou věc.....no přece PIVO :o) Nádherná Hrabalova poetika ožívá díky režisérovi Jiřímu Menzelovi přímo před divákovýma očima. Ať už je to kouzelně uřvaný Pepin ( v podání vynikajicího Jaromíra Hanzlíka ), krásná Magda Vašáryová ( coby paní správcová Maryška ), či doktor Gruntorád v podání R. Hrušínského a mnoho dalších.... Zde netřeba jakéhokoliv komentáře, toto je KLASIKA a jedním slovem nádhera! p.s. byl to poeticky strávený Ne večer nad tímto Hrabalovým ( Menzelovým ) skvostem :o) ()
Jeden z klenotů české kinematografie. Filmový požitek, který se snad nikdy neomrzí. Jen se s přibývajícími reprízami a roky mění úhel pohledu. Zatímco kdysi jsem se bavil Hanzlíkovým Pepinem a jeho nezbytným doplňkem Rudolfem Hrušínským mladším, dnes se spíše kochám scénami, které okouzlují svou poetikou a spíše než zábavou jsou oslavou života, starých časů a krás ukrytých v těch zdánlivě nejbanalnějších věcech, situacích i slovech. A s každou další reprízou si u stále většího počtu postav říkám "Ach, jak já ti rozumím". Prostě filmový klenot s užasně zahranými úžasnými postavami, nezapomenutelnými scénami, nádhernou atmosférou, vzniklou průnikem hrabalovské a menzelovské poetiky, a pohodou, která vyzařuje z každého okamžiku. Nudíte se? Pořidte si filmové Postřižiny. ()
Galéria (42)
Zaujímavosti (49)
- Kopie komína, na který mohli vylézt Pepin (Jaromír Hanzlík) a Maryška (Magda Vášáryová), byl postaven na rovné střeše místního JZD v Dalešicích. (Reyak)
- Magda Vášáryová (Maryška) se natolik bála krve, že se scéna s mácháním krve, aby se nesrazila, povedla až na čtvrté zabité prase. (Reyak)
- Ve scéně zabijačkové hostiny, poté co osazenstvo ztichne, když si paní správcová (Magda Vašáryová) olízne prsty a po chvíli pronese do ticha zdánlivě nesouvisející větu: „Uletěl andělíček,“ tak to znamená, že si pšoukla. (gug)
Reklama