Báječní muži s klikou

To, co se dá zdá být v tomto dalším Menzlově erbovním díle možná retardující patinou, je ve skutečnosti jeho nejsilnější stránkou. Odvaha použít mýtus-báj namísto jistě doložitelné kronikářské doslovnosti podle mého názoru dílu naopak o to více prospěla. Že směr, který si Menzel s Vlčkem zvolili, je přesný, naznačuje Menzlova zmínka o recenzentovi, který mezi nejsilnějšími místy filmu zmínil právě jejich dobové dotáčky a zaměnil je přitom za věrohodnou dobovou reálii. Jinak obtížně prostředkovatelný příběh nabývá právě tímto groteskizujícím odstupem na přesvědčivosti a zpětně - synergicky, interaktivně - zesiluje i jeho nesporný secesní nádech. Idealismus a nezištnost, který tito průkopníci vkládali do své buditelské činnosti, byly mimořádné. A mimořádný je i hold, kterého se jim post mortem dostalo od jednoho z největších českých režisérů všech dob dílem, které v jeho početné filmografii patří k těm nejvýraznějším. (22.03.2008)

Krásný, laskavý ale také smutný film o lidské slabosti, vůli vynalézat, a v poslední řadě lásce k hýbajícím se obrázkům. Skvělá je především hudba, jež pohladí po duši a zní ještě dlouho po závěrečných titulcích. Ženich z rozumu Rudolf Hrušínský nezkazil nikdy žádnou roli, ale tahle mu sedí přesně na tělo a to místy hraje jen pohledem. Klasicky legrační je i režisér Menzel v pro něj typické roličce, stejně kouzelný je i samorost Menšík a všichni další, kteří jako kdyby za c. a k. opravdu žili. Hana Burešová jako dost možná neobjevená česká kráska. (25.06.2013)

Příjemný a romantický příběh z počátku kinematografie v Čechách. Dalo by se říci až dobrodružný ve svém novátorském chtěním v době ne tolik globalizované, s volnější atmosférou, lidštější a přesto v lecčem stejné. Energický kouzelník a potulný promítač prvních filmů Vilém Pasparte (dobrý Rudolf Hrušínský) má velký sen o otevření prvního stálého biografu v Praze. Neváhá se ve jménu tohoto snu dokonce oženit s s bohatou vdovou Evženií Slavíkovou (dobrá Blažena Holišová), občasnou nesnesitelnou semetrikou a generálem v sukni. Neváhá dávat energii do spojení s nadějným filmařem Jakubem Kolenatým (sám pan režisér Jiří Menzel), nadšeného prvního dokumentaristy a mistra zábavy, kabaretiéra Járy Šlapety (Vladimír Menšík), který jako velká voda občas zkazí dobrý úmysl. Jako při prvním natáčení s velkou herečkou divadelní Emilií Kolářovou-Mladou (dobrá Vlasta Fabiánová), která se nakonec stane z odpůrkyně nečekaným spojencem při utváření velkého snu. Z dalčích postav stojí za zmínku Paspartova dcera Pepička (Jaromíra Mílová), Paspartova půvabná schovanka Aloisie (Hana Burečová), která slintavce hromadně odhání, obchodník s filmy Berousek (Oldřich Vlček), oddaný sluha Kolářové Hynek (Vladimír Huber), a úředník pro vydávání živnostenských koncesí (Josef Somr). Nevšední působivá kamera, příjemný příběh. (04.05.2011)

Filmy o láske ku kinematografii všeobecne zaváňajú akýmsi akademickým snobizmom. Báječní muži s klikou však snobmi nie sú, oni si napríklad aj radi vypijú a svoj prehnaný záujem o natáčanie neprezentujú žiadnym násilným a vtieravým spôsobom. Dobre, na jednu bitku dôjde. A dôjde aj na požiar, ako to už pri podobných premietaniach bývalo. Niektoré staré nemé filmy treba vidieť ako povinné čítanie, niektoré filmy o začiatkoch kinematografie tiež. Pokiaľ niečo o tej histórii viete, Báječní muži s klikou budú pre Vás väčším zážitkom, ako pre väčšinu divákov. (08.04.2014)

Jiří Menzel o sobě tvrdil, že je zakázkový režisér točící scénáře, které jsou mu zadané. To ale nebyla moc pravda, protože si látky spíš vybíral sám z okruhu svých oblíbených autorů. Báječní muži s klikou ale ukazují, jaká je škoda, že podobných méně autorských projektů nezkusil víc. Více viz: https://normanbloom.blogspot.com/2020/11/bajecni-muzi-s-klikou-1978.html (26.11.2020)