Born in 1918
Obsahy(1)
Příběh Vlastimily Šrůtkové, která se narodila v říjnu 1918 a jejíž život je propleten s velkými dějinami naší republiky... Unikátní dokument Evy Tomanové přibližuje životní osudy pamětnice narozené v roce 1918, které se přirozeně prolínají s osudy československého státu. Paní Šrůtková se narodila v říjnu 1918 ve Vídni. Její život je propleten s velkými událostmi naší republiky. V dokumentu vzpomíná na heydrichiádu, okupaci i na svobodu po roce 1989. Dokument propojuje malé osobní dějiny s velkými národními dějinami. Vzniká tak výjimečné, pravdivé a především osobní svědectví, kdy můžeme sledovat, jak čas odděluje v pamětech stoletého člověka podstatné od nepodstatného. (Česká televize)
(viac)Recenzie (16)
Stoletá babka a jak ji to pálí, jen se někdy musí trošku "nakopnout", má štěstí. Ten její vztah s manželem nechápu, ničím ji neupoutal a nedostal, přesto se s ním scházela než se vzali a ještě spolu zplodili 4 děti, v dnešní době nemyslitelné. O dcerách jsme se moc nedozvěděli, jen že jsou v USA a do Česka někdy zajedou. Hodinka na sto let, kdy se toho odehrálo dost, byla nakonec málo. ()
"Co se vám na něm líbilo? Nic. A čim váš upoutal? Ničim. Tak proč jste si ho vzala? Von když si něco umanul, tak nedal pokoj, dokud to nedostal." Výjimečná žena, z které čiší nakažlivá pohoda a upřímnost. Škoda toho postrkování do významných dat, poslechla bych si raději nášup nahodilých vzpomínek, třeba jak se děti těšily a stříhaly metr, kdy odjede taťulda do lázní a myši budou mít pré. ()
Tak to byla pecka!! Moc milá bábinka, doufám, že jí někdo z vnoučet přečte ohlasy z čsfd. Fandím celé rodince! Ty její paměti by se měly sepsat. ()
Stoletá pamětnice Vlasta Šrůtková je v lepší kondici než většina lidí o polovinu mladších, navíc si toho dost pamatuje a stojí za to jí věnovat tu hodinku pozornosti. Režisérka dobře pracuje i s rodinnými a dalšími archivy, takže to nejsou jen mluvící hlavy. ()
Tak paní Šrůtková si mě získala už v rozhovoru v DVTV. Na dokument jsem se těšil. ()
Oproti skvěle vedenému a oboustranně uvolněnému rozhovoru na DVTV, kde paní Šrůtková dostala prostor pro své osobité vyprávění, jde o hodně rozpačitý a nenápaditý dokument s politicky korektně osekanými hranami (viz DVTV a vyprávění o vztahu Čechů a Němců), prošpikovaný (jak jinak na ČT) ideologickým balastem. Na DVTV paní Šrůtková říká, že si nevzpomněla na žádné období, kdy by se jí žilo špatně a o vojácích Rudé armády se vyjadřuje jako o dobrácích, rozdávajících bonbóny. Nu, bylo tedy nutno na ČT trochu "přitlačit na pilu" a život "napříč věky" patřičně zdramatizovat. Tudíž k delšímu vyprávění samotné paní Šrůtkové o jejím životě a její rodině za velkou louží jsme se za tu hodinu moc často nedostali, zato víme, že po německé okupaci a rozbombardování Prahy (v pořadu nepřiznanými americkými bombardéry), zůstal pomyslný černý Petr (jak jinak na ČT) v rukou osvobozenecké Rudé armády, která znásilňovala, namísto, aby osvobozovala. Pak už to šlo ráz na ráz: Klema, Vítězný únor, komunisti... vyšinutý prokurátor Urválek... dlouhé záběry na Dr. Horákovou... Možná je škoda, že se zpracování námětu nechopila třeba Helena Třeštíková, protože už jsem se chtěl v programu ujistit, zda opravdu sleduji životopisný portrét stoleté, neuvěřitelně vitální ženy, a ne reprízu pořadu Historie.cz. Dokument si to nezaslouží, ale za celoživotní vykání manželovi, se kterým paní měla čtyři děti, přestože se jí na něm nic nelíbilo, nemohu dát méně, než tři hvězdy. :-) ()
Kdybych neznala věk paní Šrůtkové, hádala bych jí o 15 až 20 let méně. Obdivuji její vitalitu i stále sloužící paměť, klobouk dolů! Velmi zajímavý dokument. ()
Procházka úctyhodnou alejí jedné obyčejně neobyčejné ženy. Úžasná je pasáž, ve které vypráví o manželovi. Jak se jí vůbec nelíbil a vůbec ho nemilovala, ale protože byl neodbytný, tak si jej vzala. A ty čtyři děti s ním taky vůbec nechtěla. :-) ()
Velmi dobre zvladnuty dokument. Prierez celymi dejinami CESKOSLOVENSKA na pozadi jednej (ne)obycajnej rodiny. 80% ()
Dokonalý důkaz, že zdánlivě zcela obyčejná, průměrná žena se může dožít tak vysokého věku s takovým životním nadhledem, že jí to může leckdo závidět. Jednu hvězdu strhávám za dokumentární střih, konec mi přišel jakoby useklý. Film mohl být klidně o půlhodinu delší a podrobnější s nějakou shrnující tečkou / pointou. Takhle jako by byl konec uprostřed nedořečené myšlenky. ()
Pěkný nápad a slušně zpracováno. Paní Šrútková se stovky dožila v úctyhodné formě, kterou jí mohou leckteré osmdesátnice závidět. ()
Škoda, že to se stařenkou nenatočili o deset let dříve, když si ještě něco pamatovala. Dožila se krásného věku - ovšem v jejím životě chyběla láska a vášeň, to je smutné. ()
Pani byla ve skvele fyzicke i psychicke forme... Moje babicka se dozila 105... skoda, ze od tolik zajimavych vzpominek nemam... 29/3/2022 75% ()
Jak to bylo s dcerami paní Šrůtkové v Americe? Byl by to sice možná trochu krok stranou od hlavního tématu a hrdinky, ale jsem jediná, kdo by byl zvědavý? ()
Krásná zamlada, krásná i ve stáří. Skvělý dokument o neuvěřitelně svěží bábince, která je ještě o bez mála měsíc starší, než naše republika! ()
Opravdu půvabný dokument o obdivuhodně vitální a optimistické dámě, která oslavila sté narozeniny. Nic moc jsem od toho nečekala, o to větší překvapení to pro mě bylo. Eva Tomanová má přesný cit na zaznamenání nenápadných, ale stěžejních intimních scén, které ještě umocňují a prohlubují dojem z filmu (rozhovory s pravnoučaty - roztrhané džíny, focení selfíčka...), a přesné dávkování historických momentů republiky vůči záznamu každodenního života... Vzpomínka na Miladu Horákovou byla kratičká, ale rezonovala ve mně velmi dlouho. Někdy stačí jen pohled, a ten je výmluvnější než patetické řečnění. Moc chválím i hudební složku filmu, která vše velmi citlivě podbarvovala. Melancholický konec byl trefným epilogem. Opravdu krásná práce. ()