Liek na život

Může obsahovat spoilery. Tak drahý sanatorium, a přitom tam za těch 200 let ani nevybudovali pořádnej protipožární systém. Inu, film nám ostatně představí Švýcarsko jako zemi, kde žijí buď šílení dlouhověcí doktoři se sklony k incestu nebo pologramotní retardovaní vesničané, co poslouchají Rammstein, nic mezi tím, takže co se divit. Tvůrci si neujasnili, jestli má být film kritikou konzumu a honby za penězi, (ne)sofistikovanou kritikou světa bez boha, atmosférickým thrillerem se záhadou, hororem či sci-fi. Nakonec je to takové všechno a nic, přičemž se tu míchají prvky dost nechutného artu s těmi nejprofláklejšími klišé hororu/thrilleru, a to včetně těch genderových (takže nakonec "princezna v nouzi" musí být ta, kdo zasadí poslední ránu a podobně, protože představa, že by to bylo naopak, by asi znamenala okamžitou žalobu od spolku přátel babího hněvu). Pátrání po čemsi shnilém v navenek dokonale vyhlížejícím sanatoriu je prosté jak bulharská striptérka, přičemž ústřední (ne)hrdina, jenž je takovým mladším klonem Leonarda DiCapria (i když, vzhledem k jednomu ze závěrečných zjištění, kdo ví :) ), prochází přes četná klišé po více než dvou hodinách ke zjištění, které je jasné někdy v polovině filmu. Personál od poslední recepční až po samotného ředitele se tváří tajemně jako fotbalový svaz před výběrem trenéra národňáku, jenže i když je od první chvíle jasné, že jejich myšlenky nejsou tak bílé jako jejich úbor, nevyřeší záležitost tak, že by dotyčného jednoduše klepli něčím po hlavě. Místo toho ho nechají trajdat všude možně, do všeho strkat nos a nikdo ho pořádně nehlídá. Vím, že se logika ne vždy dá od podobného filmu čekat, ale přece jen, když to porovnám s takovým Shutter Island, tam všechno zapadne na své místo a všechno divné má logické vysvětlení. Mám radši právě ten přístup jmenovaného filmu, kde je krásně vidět, že lidská mysl stižená stihomamem má problém přijmout obyčejnou realitu. Tady si tvůrci (kromě neskutečně přemrštěné délky) ubližují tím, že se tváří strašně chytře a sofistikovaně, a přitom si pomáhají vysvětleními z nejlacinějšího braku. Jestli v něčem excelují, pak v nechutnostech, přičemž se chvílemi opravdu pohybují až na hraně specifického artu typu Miluji tě k sežrání. Film je místy opravdu nepříjemné sledovat. Až jsem si tu a tam říkal, že tak řemeslně brilantně ztvárněné ohavnosti musí o Verbinskim a spol. něco vypovídat, protože mi to přišlo spíš až jako forma masturbace (kterou ostatně ve filmu uvidíme taky, aniž by měla v ději nějaký hlubší smysl). Uznávám, že film není v poměru k rozpočtu sterilní atrakcí, takže tady můžu přiznat tvůrcům i studiu jistou odvahu. Na druhou stranu pro mě osobně zrovna tohle není ten způsob, jak bych tu odvahu při tvůrčím rozletu požadoval. Tak co s tím. Odpad to není už za lokace a nemůžu říct, že by to bylo odfláklé či vysloveně špatné. Na druhou stranu je to vlastně dějově hloupé a místy opravdu nechutné až trochu perverzní, takže tomu nemůžu dát ani tři body. Tedy za dvě a za sebe nedoporučuju. Ovšem pokud máte dojem, že krámy a úhoři v jednom záběru z pod hladiny bazénu jsou to pravé, klidně si pár hvězd přidejte. P. S. Myslím, že jsem se vypsal celkem zbytečně. Takový uživatel Sentido v několika prostých slovech film popsal přesně a naprosto výstižně. (30.08.2017) (menej) (viac)

Verbinski se na to vymázl, zfetoval se a natočil tohle velmi bizarní dílo, které z vysoka kašle na nějaké konvence. Jeho "Zlatí úhoři" tak mají daleko do "otapavlovi" poetiky. Příjezd do čarovných švýcarských lázní není nijak zdlouhavý, mladý manažer Lockhart, který sem zajel jen vyzvednout svého nezvedeného kolegu na příkaz nadřízených, se nestačí divit, když léčící se osazenstvo je samý penzista, ředitel sanatoria zde má všechno na povel a vzduch je nasycený nejen svěžestí, ale je zde i zřetelný puch úchylnosti. A i když měl v plánu zde zůstat nanejvýš den, je kvůli nehodě s jelenem a zlomené noze nucen protáhnout svůj pobyt na neurčito. A bez netu, smartphonu a i televize bývá dlouhá chvíle, Američan se tedy bezelstně šourá "kubrikovskými" chodbami, navštíví místní pajzl se sveřepou švýcarskou omladinou a spřátelí se na první pohled s prostoduchou mladou dívkou, která je chovankou ředitele sanatoria, který čeká, až se z ní stane žena. Film trvá přes dvě hodiny, rozhodně nemá nijak závratné tempo, občas šokuje svojí úchylností, občas je atmosférický, vypointované rozuzlení je roztomile debilní. Celé dílo by se dalo připodobnit k DiCapriově anabázi na Prokletém ostrově, případně je ve hře i E.A.Poe: Podivný Experiment, který se kvůli svému televiznímu zpracování s tímhle filmem nedá posléze srovnávat. Dane DeHaan má něco z DiCapriova zevnějšku, vypadá, jak kdyby dostal prostřednictvím úhořů dávku botoxu, která mu obličej z(de)formovala do slavného herce. Je z něj tedy takový přítulný kříženeček do každé (úchylné) rodiny, o filmu to platí též. Některé obrazy filmu jsou opravdu až nápadně podobné těm, které před tím do svého filmu aplikoval Martin Scorsese. Podstatný rozdíl tkví v uchopení filmu, Verbinski (po)nechal film v záměrně (šíleném) béčkovém syžetu, bez inteligence, a nijak neusiloval jej povýšit (vyjma špičkového technického zpracování)- sanatorium, v němž se zastavil čas, vypadá na současné poměry jak z padesátých let minulého století, úhoři, bizarní postavy, nevraživí zřízenci, krčma s anarchicky vyhlížející mládeží, historka o incestu, která už něco pamatuje...to všechno dává filmu ryzí béčkový ráz. A to ještě diváka čeká velká pointa, jejíž ráz se od zbytku nijak významně neodklonil. A tvůrcům to zřejmě nestačilo, neboť úplně poslední záběr je nejprofláklejším béčkovým postupem, jaký si do vysokorozpočtového filmu může nandat jen režisér, kterému mu už je všechno úplně u paty. Film není prosycen hororovými scénami ve velké frekvenci, ty se vynořují postupně. Pěkně vyvedená je automobilová nehoda s jelenem, která to slibně odstartuje. Pak se zase až tak moc neděje, divák se seznamuje s prostory sanatoria i jeho osazenstvem. Pak už to má větší spád, i když ten filmu docela chybí. Pozoruhodná je scéna s úhoři, v níž je hlavní hrdina hermeticky uzavřen v obří skleněné "kádi" v rámci léčby. Ale na R rating jsem čekal větší sodu z každé scény, vše vyznívá dost úchylně než nějak extrémně drasticky. Největší slabinou je scénář, který se točí kolem incestu, úhořů a "kontaminované" vod(k)y, kterou pacienti pijí, až se jim rozpadne chrup. Se zuby je zde spojená nejdrastičtější scéna vrtání. Finále je celkem v pohodě, všechny tři hlavní postavy -ředitel-blbka-hlavní hrdina - utvoří kolo mlýnský, zablbnou si, uspořádají ohňostroj, ukážou nejnovější trendy v estetické medicíně a více jak dvouhodinový film je u konce. Gore Verbinski zešílel, divákům to bylo ale jedno. Jeho delirium si patrně užijí, až film opustí kino prostor. 7/10 (18.05.2017) (menej) (viac)