Tvůj syn

Film možno trochu doplatil na svoju až prílišnú komornosť , ale mne tieto filmy sedia. Scenár nemusí byť originálny, dôležitejší je asi ten prístup. Pomalší rozjazd, ale postupne ako sa to rozvíja prepadáme spolu s hlavným hrdinom tlaku okolností a film naberá na obrátkach. Veľmi pomáhajú realistické výkony hercov, veľmi podobne s horúcou hlavou by takúto situáciu riešil nejeden otec, hoci ja osobne by som v závere reagoval trochu inak, tak ako káže zdravý rozum, ale každý sme iný a takých bezbreho milujúcich otcov je určite dosť. V poslednej dobe sa veziem na španielskej vlne a som max. spokojný. 80%. (11.03.2020)

Nenechte se zmást popisem, který by mohl lákat na nějakou akční revenge, protože tohle je čistokrevný španělský slow-burn s mnoha nekonvenčními záběry, pomalým tempem, ale zato o to údernější atmosférou. Hollywoodem znetvořený divák pak bude remcat, ale fanda slow-burnů, festivalovek a netradiční filmařiny bude nadšeně skákat radostí. Nebo spíše nadšeně dumat depresí. Stopáž se může zdát natahovaná a s mnoha “tupými” záběry, které snímají hlavní postavu zblízka po několik minut a které vlastně nic neříkají, ale bystrý divák pochopí, že vše zde má svůj účel a celé je to rafinovaný způsob, jak divákovi co nejvíce přiblížit hlavní postavu, způsob jejího uvažování a celý přerod z klidného chirurga do zoufalého otce, který by pro svého syna udělal vše a za jakoukoli cenu. Atmosféra diváka dusí od prvních minut, ztvárnitel hlavní postavy je známá tvář ze španělské tvorby a opět si to tady zandal s citem a celý jeho vývoj jsem mu zkrátka sežral, a v závěru pak přijde finální rozuzlení a zvrat, na který jsme čekali celý film a konečně je odhalen důvod, proč se všichni chovají tak tajemně a zvláštně po celou dobu filmu. Španělé to prostě znova dokázali a já si film užil naplno. Jen se mu prostě divák musí odevzdat a musí chtít cítit ty emoce s hlavní postavou, v opačném případě je to jinak “jen” obyčejný film, který divák bez nálady bude znuděně přeskakovat a bude nadávat, že se půl filmu nic neděje. Těžká, dusná, ale o to kvalitnější filmařina. (03.11.2023)

Něčeho takového se extrémně obávám. Banda pitomců posilněná alkoholem a ještě nějakou tou přiblblou počítačovou hrou nebo knokautem bojovníka v kleci si v přesile troufne na jedince. A je jedno, zda je to kluk nebo holka. Rána, po ní druhá a když ho svalí na zem, nemají problém dotyčnému dupnout nohou na hlavu. A ještě jsou natolik pitomí, že si to celé nahrávají na mobil. S něčím podobným se naneštěstí setkal i syn váženého doktora. Kluk má rozbitý obličej, leží v kómatu a zoufalý i rozzuřený otec znovu přináší osvědčené filmové téma „bezradného rodiče, který bere spravedlnost do svých rukou“. Policie totiž nepracuje tak, jak si tatík představuje, přátelé syna mění výpovědi nebo o incidentu raději mlčí. Tichý film se spoustou předlouhých scén, které táhne urputný José Coronado. Nikdo nikam nespěchá, atmosféra je solidně tíživá a v závěru divák dumá, na kterou stranu se přiklonit. Pravda je totiž občas nemilosrdnější, než by se mohlo zdát. (16.07.2020)

Otcovská láska je víc, než všechno. Víc, než pravda, nebo lež. Klasický příběh o pomstě, s pro mě nečekaným rozuzlením, které potvrzuje jedno staré, známé pravidlo, že všechno se má dělat s chladnou hlavou a ne emocemi, což tady platí v závěru na druhou. Vynikají, tlumený výkon Josého Coronada povyšuje tenhle film lehce nad hranici čtyř hvězd. (23.08.2019)

Otec a jeho láska k synovi. Doktor Jiménez se jednoho dne dozví, že jeho syna v místním klubu skoro k smrti ubili nějací útočníci. Snaží se všemožně pomoci policii v pátrání, ta je ale laxní a jako by se bránila vyšetřování. Jiménez postupem času zjistí, že jeden z útočníků, syn majitele největšího klubu ve městě, si celou věc natočil na svůj mobil. Rozhodne se mobil získat za každou cenu ... (19.07.2020)