Klec

Dobře, pane Strachu! S prominutím hnusný film, ale vydařený. Poučný pro starší generaci, která v rámci svého osamění, ráda otevírá dveře cizím lidem. Sice si dobře pamatují, že kamna pálí, ale vysvětlit jim, aby byli opatrní na lidi, bývá problém. Takové je prostě stáří. Bohužel se najdou hajzlové, kteří na toto hřeší. Stejný pocit jako u dokumentu Šmejdi jsem měla... Blbě mi bylo i ze Švehlíka. Ke Kryštofovi jsem si já osobně hledala cestu dlouho, vždycky mi na něm cosi vadilo a to "cosi" senzačně zúročil v této roli. Byl v ní zkrátka odporný. :) Jiřina Bohdalová opět zazářila a to je dobře. Její herecké schopnosti bývají v posledních letech rády znevažovány, což mi připadá nefér. Fany, Ucho, aktuální Klec a dlouhá řádka dalších rolí zaslouží totiž obdiv. Navíc být v takovéto formě v osmdesáti osmi letech, umět lidi stále pobavit, pilně pracovat jak na divadle, tak v televizi, to nezvládne jen tak někdo... 88. Opakuji 88. Z mé strany tedy úcta. (20.05.2019)

Všichni mluvíme o Kryštofu Hádkovi jako o tom "mladém Hádkovi", on už ale dávno není ten vyjukaný mladíček z "Tmavomodrého světa". Herecky podle mého názoru dávno předčil svého staršího bratra, což dokázal jak v bezvadných "Kobrách a užovkách", tak i teď v novém televizním filmu Jiřího Stracha. Stracha si většina lidí spojuje hlavně s pohádkami, ale v non-fikčních žánrech je možná ještě lepší. Spolu se svým dvorním scenáristou naservíroval divákům velmi zajímavé podání notoricky známé zápletky - mladík se vydává za vzdáleného příbuzného, vloudí se do přízně bezmocné stařenky a má v plánu ji okrást. Tahle stařenka (Bohdalová na svůj věk pořád válí) ale není tak úplně bezmocná, a tak do poslední chvíle čekáte, jak se napínavé drama vyvine. Bylo mi z toho až špatně, zvlášť když jsem si představovala svou babičku... (25.05.2019)

„Paní Galová, jste v pořádku?“ - „Jo, ale zase zlobí ten…ten zámek.“ - „Jednou vás to nepustí ven.“ - „Ale…ona by to zase taková škoda nebyla.“ Hlavní hrdinka je osamělá, stará žena, o jejíž pomoc ani společnost nikdo nestojí. Nelze se tedy divit její naivně přívětivé reakci, když se objeví mladík, který o ni jeví upřímný zájem…anebo ne? Nejsem sice pravidelný divák Strachových TV filmů (stejně tak „kinosnímků“ či seriálů), ale když už se na něco od něj podívám, nebývám zklamán. A Klec není výjimkou. Tohle psychologické drama s chvilkovými náznaky thrilleru mě dost bavilo. Kvůli atmosféře (Brzobohatého hudba také dělala své), občasnému napětí a ústřední dvojce. „Bohdalka“ i Hádek jsou výborní a ve svých rolích přesní. A líbil se mi konec. Jedinou slabinou snímku jsou dějové odbočky, které asi byly nutné pro naplnění potřebné stopáže (snad i částečné poznání osobnosti „hosta“), ale trochu se tím narušuje emocionální zaujetí ze strany diváka. Za mě to tak budou solidní 4*. „Okej, při jídle se nemá mluvit. Já mám času dost.“ (26.05.2019)

Herecký koncert Kryštofa Hádka, jehož ztroskotaný outsider výborně balancuje ve všech polohách mezi fikcí a realitou, a samozřejmě Jiřiny Bohdalové, která v postavě staré opuštěné ženské, co prohrála svůj vlastní život (doslova), vytvořila po delší době skvělou roli, vymaňující se z kadlubu jejích obvyklých komediálních taškařic. Filmy Jiřího Stracha dokazují, že tato heroina filmového plátna má stále co nabídnout, je-li nablízku příležitost vyhnout se zavedenému šaržírování – jak to ostatně dokazuje např. velmi dobrý televizní film Povodeň (2005). (19.05.2019)

Tíživé drama o následcích činů, které člověk za život učinil. A ještě tíživější drama o důsledcích nedostatečné výchovy, kdy z čistého dítěte vyroste labilní, nevyrovnaný jedinec, který by chtěl být dobrým člověkem, ale neví jak na to, protože mu jeho přirozenost, vštípená od mala, velí jít opačným směrem. Pomalu si zvykám na to, že pan Hádek dokáže ze svého umu vytlačit ty nejpozoruhodnější typy lidské tragédie. A pod důsledným vedením mu to člověk spolkne i s navijákem. Paní Bohdalová, ať už je či není zasloužilá herečka, a ať už za sebou má či nemá roztodivné politické eskapády, tady bohužel hraje druhé housle. Protože Hádkova proměna během 87 minut je natolik drtivá a temná, že paní Bohdalovou naprosto zastínil. Na druhou stranu to nijak neubírá na tom, že i v jejím pokročilém věku dokázala svou postavu zahrát velmi věrohodně. Trochu je škoda, že scénář byl lehce nevyrovnaný, tudíž sebereflexe její postavy v závěru nemá takový dopad, jaký asi tvůrci chtěli. P.S. Moc nerozumím tomu, proč nemá pan Strach vícero prostoru točit filmy pro stříbrné plátno. Protože "jen" na televizní tvorbu je ho sakra škoda. A Klec je toho důkazem. Není to pohádka. Není to detektivka. Je to relativně nepříjemný film. (27.01.2024)