Volanie divočiny

„TADY, TAK DALEKO OD DOMOVA, VIDÍM, JAK SE BUCK ZMĚNIL. CHCE LOVIT!...“ /// Vyprávění o těžkým životě psa za polárním – teda co to kecám… na Aljašce. Parádní animace… což znamená – zapomeňte na živý mazlíky! Takhle už to prej dneska nefunguje… Příběh o psí smečce a jejich zákonech, psím bohu…asi nepřekvapí, že je místy dojemnej. A nevím, jak moc je pro tohle lidsko – psí dobrodružství důležitý, jestli máte psa. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knížku, kterou v roce 1903 napsal Jack London, ani spoustu předešlých zfilmování… neznám. 2.) Zjistí, co se stane, když naše čivava zaslechne volání divočiny. 3.) Thx za titule „vasabi“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ * (25.10.2020)

Pamätám si, že keď som ešte chodil na strednú, Volanie divočiny bolo mojou obľúbenou knihou. A celkovo som vtedy hltal od Londona všetko, čo som mohol. Myslím si, že dnešná doba nepraje takým príbehom. Tá drsnosť sa už nenosí a na to aby sa to spravilo dobre a možno s umeleckým presahom, by bolo treba veľa peňazí a odvážlivcov. Každopádne treba povedať, že toto má s Londonom spoločného len pramálo. Na druhú stranu sa toho Sanders chopil s gráciou. Jeho skúsenosti na poli animovaného filmu mu pomohli dodať emócie tam, kde treba, s tým, že si na to ako divák pomerne ľahko zvykneme. No a čo, že väčšina zvierat sa tam nespráva úplne normálne a majú skôr ľudské rysy ako empatia a pochopenie. V rámci príbehu, ktorý sa tu namixoval je to skvelý spôsob ako najmenším sprostredkovať potrebné myšlienky a pri trochu šťastia im aj priblížiť lásku k prírode. A v tomto smere je film funkčný, aj keď by sa mu mohlo vyčítať kadečo. Je o putovaní, nepôsobí strnulo alebo ťažkopádne, stále sa tam niečo deje a a ľudské postavy tu pekne sekundujú tým animovaným. Je to taká chuťovka. Viem si predstaviť, že ako dieťa by som to žral. A Ford si to zjavne užíva. Teraz už len nájsť taký zrub pri rieke a znova sa začítať do Londona. To by bola spokojnosť. (04.04.2020)

Nádherné reálie Aljašky, plně digitální smečka psů s lidskou mimikou a prostince nudný příběh, který nezachrání ani tradičně skvělý Harrison Ford. Snímek The Call of the Wild se zkrátka moc nepovedl, přičemž za to paradoxně může nejvíce právě přemíra digitálních efektů, díky nimž celý snímek vypadá jako laciné omalovánky plné přepálených barev. Škoda. „Some say that's the legend. Not so. You see, I knew him once, when he was just a dog at a men side. And even all this land is his, every summer, when he comes down to the valley, he remembers kind hands and old masters... before he went to his own... became his own master... before he heard the call.“ (20.04.2020)

Má to své chvilky, ale je to všechno ták strašně umělé, až je to často fakt nehezké. Digitální zvířata bych neřešil a asi je to i lepší volba než pro účely natočení takto složitého filmu mordovat zvířata skutečná, ale dost mi vadí jejich nerealisticky zidealizované lidské chování. A mimo to je to i tak celkově prostě studiovka, kde je digitální i celé prostředí. A tyhle kýčovité pohádkové omalovánky se krásám skutečného drsného Yukonu nikdy rovnat nemůžou. Něco mi říká, že by Jack London z takovéto adaptace úplně nadšený nebyl. Jako neškodný rodinný film ale budiž, no. (30.06.2024)

O tom, že Harrison i ve svých skoro 80 letech může hrát vitální padesátníky, se nemusíme ani bavit, to je prostě holý fakt. Omar od kolečkového křesla přesedlal za psí spřežení. Příběh je jak od Disneyho, je to pohádka. Hezká pohádka s několika smutnými okamžiky a s krásnou přírodou (o které mám trošku pochyby, že je víc než jen pouhou zelenou plachtou). Asi největší problém mám s digitálními zvířaty, u vlků to ještě šlo, ale u psů u to místama vážně nepovedený CGI bordel - respektive... ono to vypadá fakt hrozně hezky, jenže u filmu, který se alespoň trochu snaží tvářit reálně a drží si dobrodružnou notu, je prostě pes, který grimasami a občas i vzhledově připomíná Scooby-Dooa, maličkým trnem v oku. Ale věřím, že si své fanoušky rozhodně najde, já k tomu vlastně taky nemám až tak daleko a určitě to nechci schazovat. Navzdory malým očekáváním jsem ale opravdu mile překvapen, protože ač na pár škobrtnutí jde o skutečně dobrou rodinou podívanou s výborným tempem a krásnými momenty. (13.11.2020)