Zločiny srdce

Pulitzerovky nepadají ze stromu a když už k někomu dopadnou, tak to musí stát za to. Beth Henley ji za svou divadelní hru Crimes of the Heart dostala zcela oprávněně, takže filmová adaptace se v tomto případě doslova nabízela. Diane Keaton, Jessica Lange, Sissy Spacek - to jsou zatraceně silná jména, na která slyším velmi dobře. Nabízí se tedy otázka: "Mohl tento film vůbec dopadnout špatně?" Mohl. Mohl, a to velice snadno. Ale naštěstí pro nás se tak nestalo, byť bych pár výtek co do cukrkandlovosti tohoto počinu měl. Crimes of the Heart rozhodně patří na divadelní prkna spíše, než na naše obrazovky, ale když už nám to tvůrci tak pěkně naservírovali na stříbrném podnose až do domu... tak proč ne? (27.10.2011)

Tri sestry, tri rôzne osobnosti a tri rôzne príbehy v jednom, ktorý postupne odhaľuje skryté traumy, ktoré ich spájajú. Emocionálne vypätá aj keď produkčne nie celkom dokonalá dráma ponúka odvrátenú strana ružového sna. Aj keď nejde o nočnú moru, každá z nich má svoje problémy. Lenny, Meg a Babe bojujú so životom, každá po svojom. Žiadna z nich nie je manekýnka a miestny "playboy" nosí "popolníky" a kríva. Atmosfér je síce dusivá, ale produkcia na nej veľmi nepracuje a aj scenár nie je veľmi prehľadný. Hlavne na začiatku je divák vrhnutý doprostred udalostí a chvíľu trvá kým zistí odkiaľ vietor fúka. Herecké výkony sú dobré, no dosť záleží ako vám sadnú postavy. Žiadna z nich sa totiž nespráva úplne normálne. 70% (23.10.2023)

Tam v porcelánovém, s bílou věží. Cídí tepající životy, s hořkou vůní mandlí. Na terase s citronádou cítí antracit. Smetanové vstupní dveře vyvrátí. "Ántré" niter, mimo palem. Ony drcené hlučným procesem samoty. Prázdným rámem, za který se nevešly. Albem se střepy. Návraty, které "zpraží práh," loučí se s promarněnými doteky. Propíraný čas rozevře vějíř katarzí. (30.05.2023)

I am so lonely. Tři byly a stejně se cítily opuštěné. Žily, a nic si z toho nepamatovaly. Přály si a snily, ale zůstalo jen u toho. A pak je osud opět svedl dohromady a ony si uvědomily, že život je příliš krátký na to, aby byl utopen v žalu, obviňování a odmítání sebe samotné. O dva dny později, po ránech a nocích utopených ve smutném smíchu a veselém smutku, sfoukla ta nejstarší ze sester svíčky na narozeninovém dortu a s nimi si přála to jediné, co mohly mít - sebe navzájem, skutečně spolu, hledající štěstí. You are not at all alone. (03.04.2020)

Každého určitě ne, neboť mě teda snímek nezaujal. Sestry k sobě převážnou většinu filmu nemají blízko, ba právě naopak. Trochu mám pocit, že to nekoliduje ani herecky. Přeci jen sledovat sto pět minut tři afektované ženy středního věku, jak vzpomínají na minulost, vyčítají si ji v přítomnosti a černě vidí budoucnost chce hodně sil. Film navíc rozhodně není komedií a i mezi dramaty je spíše podprůměrný. Každá sestra potřebuje nějaký impuls, aby ve svém věku začaly myslet a především jednat jinak. Což ale vzhledem k jejich věku je trochu trapné. (07.06.2023)