Ženy v behu

Ženy v běhu mám v oblibě už od dob Pobřežní hlídky, Martin Horský to jen povýšil na úroveň, že vlastně ani nemusí běhat v plavkách, aby se mi líbily. Sedl mi humor, výměny zdejších dialogů by se neztratily ani na Wimbledonu. Martin Horský je alespoň za mě fakt dobrej, co se humoru týče. Hlášky z tohohle filmu používáme všichni každý den, ale koukám, že když se seřadí za sebe do hodiny a půl, spoustě lidem se to najednou nelíbí; pohled do zrcadla je sviňa, že? Já jsem viděl sám sebe tak v polovičce postav a vůbec mi nedělá problém přiznat si, že jsem občas úplně stejnej vůl. Supr film na príma večer s holkou, a možná ještě lepší film jako doporučenka, pokud chcete vytočit hnidopicha. (25.01.2021)

Do krásného prostředí Vyšehradu byl zasazen ladný běh čtyř půvabných představitelek Kovářových (Věra, Marcela, Bára, Kateřina). Příběh filmu je lidský, příjemný a odpočinkový. Přesto ne nudný. Postava Ondřeje Vetchého mi připomínala Jirku Luňáka z Okresního přeboru, postava Martina Hofmanna zase Luďana Říhu z Mostu!. U Vladimíra Polívky podobně jako u jeho sestry Anny platí, že jablko nepadá daleko od stromu. (03.03.2019)

Byla jedna vdova, měla tři dcery a zhruba devadesát minut na to, aby je dostala takříkajíc pod čepec. To je zadání české romantické komedie Ženy v běhu. Matka plní ještě jeden úkol, v souladu s nebožtíkovým přáním uběhnout maraton. Humor je založen na stereotypech mužských a ženských rolí. Průhledné až hrůza, za půl hodiny už je s pomocí náhod rozpárováno, takže by se mohlo skončit. Zbývá přidat pár slzavých vzpomínek u domácího videa, pouček typu „dítě by mělo mít tátu“, klipových sekvencí s písní, režijních doslovností od zmačkaných lístků po zhrzené odchody za deště a navrch tři psy, což je i na vypravěčskou vatu dost. Ale také – a v tom tkví příjemné překvapení Žen v běhu – se pěstuje docela vkusný humor. Jako debutující režisér natočil Martin Horský nevýbojný odlitek televizních Bakalářů, zato coby scenárista, který už má za sebou tři romantické komedie plus jeden seriál, si pohrál se slovními přestřelkami i průpovídkami jako „pes ve střídavé péči“. Byť zábavu občas míchá z provařených přísad, kam spadá otcovská lekce synovi v nasazování kondomu nebo dvojice přistižená v posteli malou školačkou. Klukovské rozpaky Vetchého s Hofmannem schovávané pod chlapáckou masku dokonale odzbrojují a způsobují, že ve filmu určeném ženám baví nejvíce muži, přestože je režisér nutí ždímat některé skeče až do poslední kapky. Ženy v běhu jsou předvídatelné, jímavé a pozitivní až na půdu, nicméně neškodným způsobem, který se bude líbit. (23.12.2019)

Běh na dlouhou trať v ženském po(ví)dání. Měl tatínek tři dcery, které za života nestačil vyvdat, ovšem po smrti mohly jeho kosti v klidu spočinout, neb jeho manželka Zlata Adamovská s dcerami na jeho výslovné přání poběží maraton jen pro něj. A on u toho bude, sice jen v urně, ale zažije, tedy vlastně nezažije, ten blažený pocit z krásného uběhnutí kilometrů a finiš v cílové pásce bude naprostým vrcholem. Mám takový neodbytný pocit, že právě neotřelý nápad s maratonem je v podstatě hlavním vrcholem filmu, ač ve finále vypadá celý závod více než skromně a působí až nadbytečně. Ovšem zbývající peripetie kolem ženského potomstva ničím neuchvátily. Když už máme na scéně tři dcery, je třeba je i vyprofilovat. Prostřední Veronika Khek Kubařová slyší tikot biologických hodin, jenže načapá svého přítele s jinou, následuje rozchod a odchod do mama hotelu, kde po večerech komunikuje s holčičkou z protilehlého okna, kde se pilně věnuje odkazu loutkáře Kopeckého, a následně ji nemůže minout štěstí v podobě nového vztahu s hodným tatínkem Martinem Hofmannem od policejních složek. Nejmladší Jenovéfa Boková pro změnu se svým ženatým šéfem Petrem Vondráčkem spí, příliš logiky tahle linie ale nemá, neb milenec má doma mnohem atraktivnější polovičku, tahle dcera ovšem nepřijde ani po rozchodu s ním zkrátka, neb kondiční trenér Vladimír Polívka je šíleně hodný a má pochopení pro debilní scénář. A zbývá nám nejstarší dcera Tereza Kostková, která už sice rodinu má, přímo čtyři chlapáky v chalupě, jen se Ondřej Vetchý ještě nerozhoupal, aby si ji vzal. Ze všech linek byl pobyt v jejich rodině relativně tím nejzábavnějším, co film skýtal. Producent Tomáš Hoffman (brr i ach jo) tradičně vůbec ničím nepřekvapil, i (vulgárního) humoru bylo pomálu a celé to má neskutečně předvídatelný a levný syžet tv inscenace. Martin Horský horko těžko zvládá film rozpohybovat a může děkovat kvalitnímu hereckému osazenstvu, že tenhle maraton režijně uběhl a s průměrným výsledkem v nevýrazném středu pole proběhl cíl. Absolutně nechápu, čím je tento film tak adorován. 5/10 (18.10.2019)