Černé roucho

Jezuitské snahy v Kanadě byly dalekosáhlé, i když ne tak jako v Paraguayi. Huronská mise, na které se podíleli Noël Chabanel, Jean de Brébeuf a další, byla ukončena vpádem Irokézů, kteří vyrazili na válečnou stezku v nevídané síle (přes tisíc válečníků). Opakuje se tak historie všech dřívějších kontinentálních misí: kdo se jako první dá na křesťanství, stane se mučedníkem a světcem, následovníci pak už jen těží svůj prospěch. (Byl někdo svatý mezi Horony?) Rád se dívám na filmy, které objasňují nějaý aspekt ze života Indiánů, zvláště po invazi bělochů. I z toho pohledu je pro mě Černé Roucho cenným "uměleckým dokumentem". A Indiány mám rád, i přes jejich nesporné gaunerství. Obraz Tantanky Jotanky mi visí hned vedle krbu. A jeho konstatování po rozdělení Velké Siouxské rezervace (na dotaz, co tomu říkají Indiáni): "Vidíte tady kromě mě ještě nějakého jiného Indiána?" (parafráze), je velkým mementem. (07.07.2014)

Velmi autenticky se jevící a až hmatatelně působící polozapomenuté filmové dílo, které se vmžiku stalo mou srdcovkou! Brilantně vykreslené dobové náboženské smýšlení v porovnání s mentalitou indiánů, která je mi i přes mnohou krutost bližší než naše zápaďácké manýry neohleduplné k naší vlastní duši. (14.11.2011)

Cesta do hlubin indiánovy/křesťanovy duše. V popisu je asi řečeno vše, já zůstávám indiferentní. Jistě je to dobrej film, ale s ohledem na rok a místo vzniku je pro mě teď v roce 2019 už maličko outdated a působí trošku odtažitě. Ono se tam taky nic moc nestane, film se soustředí na to, aby popsal střed dvou absolutně odlišných kultur. Za mě OK, pokud máte rádi filmy s touto tématikou, nebo prostě jen chcete vidět milující se mladé pěkné indiánky, neuděláte krok vedle. (18.06.2019)

Tývole to byla sračka.. Jedna stár za krásnou přírodu a druhá za příběh který se rámcově asi stát mohl.. Jinak je to ale pathetická šuldovina, která se sice snaží nabízet jakýsi nezromantizovaný a naturalistický pohled, ale ve své křečovité snaze je naivnější a plytčejší než všichni tančící vlci světa. Dementní casting je už prvotní chyba, kdy jsou charaktery obsazeny tak zcestně a klišoidně, že to snad ani blběji nešlo. Titulní black robe vypadá jak M.Palin (a já každou chvilku očekával nějáké úchylné muzikálové číslo). Dobrý indián musí vypadat jako taková ta čistá, dobrácká, trochu hnutá verze Bena Kingsleyho. Zlej indián musí vypadat jako prznič nemluvňat. Zamilovanej smíšenej pár musí být jako z obrázku(hezounek a pocahontas). No prostě už takhle blbě rozdané karty hlásí, že je něco v nepořádku. Klišé, šablona, pathos, naprosto nefunkční akce, mimoidní dialogy..... Chápu o čem to mělo být a jaký byl asi záměr, ale nepovedlo se. (10.12.2014)

Pokud bych mohl srovnávat s podobným snímkem "Mise", jde v tomto případě o surovější a naturalističtější pojetí zpracování. Podobný námět najdete i ve snímku "Aguirre, hněv Boží" s Klausem Kinski v hlavní roli. Po zhlédnutí Černého roucha vás možná napadnou otázky: "Nebylo by lepší nezasahovat do přirozeného vývoje jednotlivých zapadnutých civilizací světa a nevnucovat jim náš způsob vidění světa? Přinášíme jim opravdu lepší život? ... Tyto otázky by si některé velmoci měli pokládat i v dnešní době. (04.11.2008)