ZOO
Zoo
Zoo
Death Do Us Part
Réžia:
Antonio TublénScenár:
Antonio TublénKamera:
Anna PatarakinaHudba:
Antonio TublénHrajú:
Ed Speleers, Zoë Tapper, Antonia Campbell-Hughes, Jan Bijvoet, Oliver Dimsdale, Patrik Karlson, Ida Gyllensten, Danny Thykær, Jenna Ciralli (viac)Obsahy(1)
V den, kdy se Karen a John dozvědí, že nemohou mít děti, ztratí jejich manželství jiskru. Začnou vypadat jako chodící mrtvoly, lapené ve spárech každodenního života a na pokraji rozvodu. Poté, co vypukne zombie apokalypsa, se mladý pár musí zamknout ve svém bytě a čekat na záchranu. Zatímco se okolní svět hroutí, nezbývá, než si k sobě znovu najít cestu a získat zpět ztracenou lásku. (Cinemax)
(viac)Videá (1)
Recenzie (29)
Filmu ubližuje zmatení žánrů - ze začátku zombie, ale nikoliv horor, jen coby pozadí, kontext, poté psychologické drama o sociálních rolích a maskách, nakonec romantická slaďarna...pak konečně náznak hororu...ale opravdu jen náznak...a nakonec ještě větší romantickej cukrkandl...skoro jak ze Svítání... Tohle se fakt nepovedlo...v zombie subžánru by přece jen měli účinkovat i nějací zombíci...a nejenom za vstupními dveřmi ve filmu, v němž kamera neopustí byt... ()
O zombie (takmer) bez zombie, skôr sociálna satira o dvoch ľuďoch odrezaných od spoločnosti, ktorý k sebe musia opätovne nájsť cestu, pričom ich postretnú rovnaké nástrahy, ako v bežnom, štandardnom živote. Horor nie, toto treba škrtnúť, lebo “ZOO” je čistá, pomerne pomalá dráma, s občasnými prvkami tragikomédie. Priemer .. ()
"Vědomí odchází, nicota přichází..." POZOR, tohle není HOROR, ani zombárna. V zabedněném bytě s Karen a Johnem neztrácejte čas, pokud jste sami zabednění (viz Radek99), zbytečně vám pak při plivání na film vyschne patro. A prý že se v tom střídají "nesourodé" žánry. Ale to v životě přece taky! Romantika začínajícího vztahu, černý humor sousedských vztahů v činžáku, drama ubíjejícího, již roky trvajícího nenaplněného manželství i tragedie zemřelého dítěte. To poslední je strašné, mnohem horší než jakákoli možná apokalypsa za dveřmi bytu. O tom film ve skutečnosti je, milé děti, žádný "zombie subžánr". Drama jak řemen, uprostřed sobecké, cynické a černohumorné, v závěru pak překlopené do naprosto morbidní romanťárny, zdánlivě bezútěšné, ale ve své podstatě hluboce lidské. Mít někoho, s kým budu až do smrti... Manželé coby dvě "zombie", s již mrtvým mozkem (viz starobní strašák největší, alzheimer), připoutaní řetězy a jejich ruce svázané lepicí páskou, aby se nepustili ani pak, když jejich vědomí odejde do temnoty... A do toho Mozart, tyhle skladby. Neskutečný zážitek a husí kůže jak struhadlo. Kolik hvězd? Celý vesmír. ()
Romantický, nikoliv sentimentální, snímek o mladém páru, který se dostal na životní křižovatku. Okolnosti pak způsobily, že se vydali správným směrem, avšak to ještě neznamená, že budou mít štěstí. Život v izolaci plyne zdánlivě poklidně, jen čas od času jej naruší nějaký vetřelec, pak se vše opět vrátí do zajetých kolejí. Karen a John si uvědomují, že budou muset jít dál... Místy hořký humor, občas lehce peprný, místy zběsilejší akce, kdy, jak už to bývá, je třeba se vypořádat s větším nebezpečím, než jsou nakažení. Ač snímek vypadá, že není hororem, tak ve skutečnosti jím je, protože to, co hlavní postavy prožijí, se jinak nazvat nedá. A k původním třem hvězdám dávám jednu za konec, který jsem tušil, nebo si ho možná přál, páč byl nejlepším možným řešením. Výborná hudba ve spojení se záběry na město vytváří mrazivou atmosféru....ale připouštím, že film by mohl být i o něco kratší. ()
Dánové dokáží vždy zaujmout i překvapit. Originalitu upřít nelze. Žánry se po cca patnácti minutách střídají a ačkoli se to postavami v příběhu nehemží, pocity nudy divák nezakouší. Oba hlavní představitelé oslňují svojí výstavní angličtinou a uvěřitelným projevem lidí, kteří ztratili vše, ale získali jeden druhého. Závěr navýsost dojemný umocněný Adagiem, které mi zní v hlavě i hodinu po závěru. ()
Reklama