ZOO
Zoo
Zoo
Death Do Us Part
Réžia:
Antonio TublénScenár:
Antonio TublénKamera:
Anna PatarakinaHudba:
Antonio TublénHrajú:
Ed Speleers, Zoë Tapper, Antonia Campbell-Hughes, Jan Bijvoet, Oliver Dimsdale, Patrik Karlson, Ida Gyllensten, Danny Thykær, Jenna Ciralli (viac)Obsahy(1)
V den, kdy se Karen a John dozvědí, že nemohou mít děti, ztratí jejich manželství jiskru. Začnou vypadat jako chodící mrtvoly, lapené ve spárech každodenního života a na pokraji rozvodu. Poté, co vypukne zombie apokalypsa, se mladý pár musí zamknout ve svém bytě a čekat na záchranu. Zatímco se okolní svět hroutí, nezbývá, než si k sobě znovu najít cestu a získat zpět ztracenou lásku. (Cinemax)
(viac)Videá (1)
Recenzie (29)
Dánové dokáží vždy zaujmout i překvapit. Originalitu upřít nelze. Žánry se po cca patnácti minutách střídají a ačkoli se to postavami v příběhu nehemží, pocity nudy divák nezakouší. Oba hlavní představitelé oslňují svojí výstavní angličtinou a uvěřitelným projevem lidí, kteří ztratili vše, ale získali jeden druhého. Závěr navýsost dojemný umocněný Adagiem, které mi zní v hlavě i hodinu po závěru. ()
Když jsem si telefonoval s uživatelem Claudel a v rámci našeho filmového pokecu mě upozorňoval na tento kousek na HBO GO, tak mě během hovoru nedošlo, že jsem Antonio Tubléna dokonce videl osobně na jednom fesťáku. Takže, protože teď máme s Claudelem mírové období a nejsme v nějaké zásadní filmové rozepři, nakonec jsem se na film vyhrl a rozhodně nelituji. Je to multižánrovka jak prdel, opravu to co vypadá ze začátku jako dusná vztahovka se po chvíli mění v černohumornou komediii atd, atd až to končí u nádherného vlastně jednoho z nejsilnějšího romantického zakončení co jsem kdy viděl, opravdu tomuhle se říká láska, no trošku extremní, ale láska. Antonio Tublén ani na po druhé nezklamal a vysekl hodně originální kousek. ()
O zombie (takmer) bez zombie, skôr sociálna satira o dvoch ľuďoch odrezaných od spoločnosti, ktorý k sebe musia opätovne nájsť cestu, pričom ich postretnú rovnaké nástrahy, ako v bežnom, štandardnom živote. Horor nie, toto treba škrtnúť, lebo “ZOO” je čistá, pomerne pomalá dráma, s občasnými prvkami tragikomédie. Priemer .. ()
"Vědomí odchází, nicota přichází..." POZOR, tohle není HOROR, ani zombárna. V zabedněném bytě s Karen a Johnem neztrácejte čas, pokud jste sami zabednění (viz Radek99), zbytečně vám pak při plivání na film vyschne patro. A prý že se v tom střídají "nesourodé" žánry. Ale to v životě přece taky! Romantika začínajícího vztahu, černý humor sousedských vztahů v činžáku, drama ubíjejícího, již roky trvajícího nenaplněného manželství i tragedie zemřelého dítěte. To poslední je strašné, mnohem horší než jakákoli možná apokalypsa za dveřmi bytu. O tom film ve skutečnosti je, milé děti, žádný "zombie subžánr". Drama jak řemen, uprostřed sobecké, cynické a černohumorné, v závěru pak překlopené do naprosto morbidní romanťárny, zdánlivě bezútěšné, ale ve své podstatě hluboce lidské. Mít někoho, s kým budu až do smrti... Manželé coby dvě "zombie", s již mrtvým mozkem (viz starobní strašák největší, alzheimer), připoutaní řetězy a jejich ruce svázané lepicí páskou, aby se nepustili ani pak, když jejich vědomí odejde do temnoty... A do toho Mozart, tyhle skladby. Neskutečný zážitek a husí kůže jak struhadlo. Kolik hvězd? Celý vesmír. ()
Poslední útočiště lásky rodící se ve stínu hrozivé apokalypsy. Nikdy bych si nepomyslela, že mě u zombie žánru zasáhne taková vlna emocí (prostě romanťárna jak sviňa). Nadosmrti spolu je film velmi lidský a ještě víc dojemný. Antonio Tublén tedy umí zahrát na citovou strunu a to vše pod taktovkou maestra Mozarta. ()
Reklama