Yesterday

Je všeobecně známo, že Ryčrd píče výhradně kýčovité multikulti pohádky z Mumulendu, plné těch nejčestnějších sebekritických paniců s hlubokými dušínovskými morálními kodexy a na prince čekajících, ultrasprávňáckých katolických pannen, co si tam raději vrazí pletací jehlici, než aby si zamrdaly před svatbou, a nedejsatan dokonce bez lásky!!! Pohádky, které bezesporu promazávají cestu rukám otylých čtenářek Rytmu života k jejich falem i křovinořezem celoživotně nedotčeným klínům, avšak všem ostatním kazí zuby, způsobují obezitu, kompulzivní nutkání hladit kočky a předčasný přechod. Výjimkou není ani tato bajka o čestném čmoudovi s metastázujícím svědomím a překorektnělé naivní pipince, sloužící primárně jako píárko velkobritského Jeníka Nedvěda, slizského kolotočářského cajdákáře Édy Shitmena, z níž by se někomu v urně klidně mohly vzteky zamlžit lenonky z toho, že jej hážou do jednoho pytle s tímhle kýčovitě nevkusným pičoidem, Kokakolou a Herym Potratem. Na druhé straně je nutno docenit fuckt solidní vstupní nápad, těch pár opravdu podařených druhoplánových humorů během jeho realizace a Danka Vře, jenž tu cukrkandlovou garam masalu aspoň kulantně porežíroval, takže to rozhodně není až takový povrchní hnisavý cucflek na celulitické kobylí prdeli roztoužené staré panny jako Ryčrdův předchozí zvratek About puke. Pokud tedy před projekcí vypnete detektory v říji troubících jelenů a panenek s porcelánovými hlavami, dá se to bez závažnějšího natékání nohou a nadváhové dýchavičnosti v pohodě přestát až do toho přešťastného konce šosácky sterilního nasmrkávání skutečných Indoevropanů, u něhož si árijští fanoušci s chutí zanotují největší hity skupiny Beatleϟϟ, jako například Hey Jew oder Sturmbannführer Pfeffers Verein der einsamen Herzen. (29.09.2019)

Nápad o tom, že svět zapomene na existenci Beatles a využije (zneužije?) toho jeden hudebník, je sice v základu dobrý, ale ve výsledku mě trochu mrzelo, že se ten námět nerozvíjel dál a zůstal pouze u toho, že se z něj vytěžilo několik povedených vtípků. Místo toho se celý děj nakonec věnoval romantické lince, což by sice nebylo špatné, ale když jsem se nad tím zamyslela, tak to nakonec byl v jádru jen prachobyčejný příběh o tom, že člověk dá přednost úspěchu/kariéře před láskou a nakonec si uvědomí svou chybu (podobný příběh už dnes není ničím výjimečným). Myslím, že chyba je ve způsobu propagace filmu - opravdu jsem čekala, že se tam víc budou řešit okolnosti zmizení "Beatles" ze světa, a že se hlavní hrdina bude více potýkat s tím, že písničky "ukradl". Ale ne, je nutné to brát pouze jako obyčejný romantický příběh okořeněný zajímavými humornými okolnostmi a písničkami Beatles. Jako takový film funguje (a nemůžu mu upřít ani pozitivní náboj, přestože zásluhu na tom mají právě ony písničky Beatles). Kéž bych to ale čekala od začátku a nebyla pak zklamaná. ~(3,3★)~ (20.07.2019)

A cenu za nejvíc promarněnou šanci vyhrává... film Yesterday! Aneb za režiséra máte Dannyho Boyla, scénář vám napíše Richard Curtis a samozřejmě máte katalog písní od The Beatles a natočíte... toto. Upřímně Yesterday není úplnej propadák, má ty správný vtípky, jaké od něj očekáváte (hudebním geekům mého ražení udělal radost třeba ten o Oasis, cool! :-), ale prostě čekáte tak nějak víc než romantickou komedii amerického ražení, co jich v Halyvůdu serou dvanáct do tuctu. Šel jsem do toho s předsudky, to přiznávám, protože Beatles jsou modla a na ty se, jak známo, nesahá. Nakonec z toho byl menší průser, než jsem očekával a čeho jsem se obával, oba hlavní protagonisté fajn (těm debilům, co nadávají na to, že hlavní roli hraje barevnej, jen vzkazuju, že to byl (původem) Ind a Indie a The Beatles... chápete...?), ale prostě tohle mohlo mít náběh na kult. Scéna s Johnem Lennonem to mrazení vyvolala, to zas jako jo. A herečku, co hrála tu hudební producentku, bych podrobil nějaké tvrdé tortuře, hodinu v kuse poslouchat Eda Sheerana, třeba. Třetí hvězda za ty úžasné songy, které už nikdy nic nepřekoná. Dovedete si představit svět bez The Beatles? (12.01.2020)

"Chceš kariéru? Tak za dveřma doleva a vem si taxík." Na hudbě Beatles jsem vyrůstal, tak jak mám být objektivní? Nejsem. Jsem nadšenej.  Pořád hrajou moje oblíbený písničky a když nehrajou, tak se na ně vtipně odkazuje. Já jsem si to užil, umíral jsem smíchy při zběsilým googlování a litoval Jacka v šoubyznysu. Mezi takovejma kreativníma kreténama bych nepřežil ani Pernej den a nepřetržitě bych volal Help! Při Hey Dude jsem fakt trpěl. A taky jsem se zamyslel, takže kdyby Beatles nebyli, tak bych byl rád, kdyby je nějakej Jack oživil. Kdyby ovšem nebyl Harry Potter, Coca-cola, Oasis a cigarety, tak bych se s tím nějak vyrovnal. (26.12.2021)

Zajímavá premisa zničená tím, že je to ROMANTICKÁ komedie! A když si vzpomenu, jaké jsem kdysi mívala něžné city k Dannymu Boylovi, ale určitě jsem je mívala jenom v době, kdy točil scénáře Alexe Garlanda. A možná právě zjištuji, že Danny Boyle žádný svůj rukopis nemá, protože Yesterday je samý Richard Curtis a nic jiného, tzn. veškerá lidská substance, svědomí a city (ano, city hlavně) jsou odstraněny (respektive neexistují stejně jako The Beatles) a postavy se umí chovat jenom ve vzorcích velkých slov a velkých gest a nikoliv ze dne na den žitého proměnlivého života. No jo. Škoda. (15.11.2019)