Hauři

Nadčasový snímek o tom, že co si o sobě myslíme sami, nemusí být vždycky pravda. 1) Spoiler. Nadčasovost filmu vidím v zobrazení odvěkého lidského konfliktu mezi vlastní představou o sobě a schopností tuto představu naplnit. Ing. Pavel Jaroš to neumí. Příčiny svého neúspěchu vidí všude, jenom ne u sebe - ve společenských poměrech, v chování druhých. Zatímco v běžné práci obecný zmar jeho nešvary spíše zakrývá a to i před ním samým, quasikapitalistické pracovní podmínky v JZD Podhůra (čti Agrokombinát Slušovice) postaví Jaroše před holý fakt, že toho prostě moc neumí. Pavel tuto výzvu neustojí a neschopen sebereflexe zneuznán utíká z boje a vrací se na své původní pracoviště._____ 2) Spoiler. Pavlovu neschopnost prosadit se ilustrují i jeho vztahy se ženami. V Praze přistupuje na ponižující hru rodičů své milé, k níž leze oknem jenom proto, aby jeho vztah nedostal oficiální punc. V Podhůře je využíván svou dívkou jako dočasný zástup za vážnou známost, která si právě kroutí roční vojenskou službu. V obou případech Pavel vyjadřuje svůj nesouhlas s poměry jen verbálně, aniž by skutečně vzal svůj osud do vlastních rukou._____ 3) Role mladého kohoutka, který si vyskakuje, ale nemá výdrž, byla pro 27letého macha Marka Vašuta zajímavým protiúkolem, kterého se zhostil s překvapivou jistotou a přesvědčivostí. Milý byl i pohled na 25letého Karla Rodena (Jarošův spolubydlící v Podhůře)._____ 4) Vzhledem k délce trvání socialismu v Československu je přirozené, že revizionistické tendence šly ruku v ruce s generační obměnou. Režimová propaganda často vydávala touhu po změně režimových pravidel za záležitost výměny generací - tak, jako i v tomto snímku. Perestrojková atmosféra plná nedůvěřivé naděje dodává filmu zvláštní pro mě nostalgický nádech. (10.01.2013)

Mladý inženýr nastupuje do JZD Podhůra...do podniku, kde vládne tvrdý kapitalismus, tj. nároky jsou vysoké, lidé jsou odměňováni a povyšováni podle schopností a dosažených výsledků a hlavně stranická legitimace je tady cárem papíru, takže se sem stahují "všichni naštvaný inžové z celý republiky"...kdo by v tomto nepoznal tzv. Slušovický zázrak. Pod "oficiálním textem distributora" se ovšem skývá pouze snůška blábolů ve stylu jakéhosi kovaného bolševika z Rudého práva...možná něco jako postava kterou hrál Karel Vochoč - zaslepený komunista 50. let, který si myslí, že sbírka medailí typu "Vzorný pracovník" má nějakou vypovídající hodnotu o skutečných schopnostech člověka. Film samotný není až tak zážívný, ale jako ukázka našeho proslulého "ostrůvku kapitalismu" funguje výborně...ale plně chápu, že v dnešní době to již málokoho může zajímat... (16.07.2009)

Tenhle film mi celá desetiletí unikal, protože jsem ho měl zafixovaný jako nějakou adaptaci románu od Párala. Ve skutečnosti jde ale o (na tehdejší poměry) docela cool story navázanou na legendami opředené slušovické JZD s klasicky parádním Vašutem a stejně tak dobrými Chýlkovou, Rodenem a dalšími. Jen mi pořád trochu není jasné, jak to celé vlastně tvůrci mysleli. Je to kritika komunismu nebo kapitalismu? Vtipné je, že od každého trochu. Celkem rád bych si přečetl literární předlohu. Stylem má film dost blízko k trilogii Bouřlivé/Zralé/Mladé víno, což ještě umocňuje Němec ve velmi podobné roli pokrokového předsedy družstva. Nedejte na zdejší modré hodnocení, za vidění rozhodně stojí. 65 %. PS: Eva Jeníčková je tady nejvíc sexy, co jsem kdy viděl! (31.10.2023)

JZDA Slušovice na vaší obrazovce. Tuctový příběh, v němž Vendulka Utěšitelka hraje svou obvyklou roli (tzn. párkrát ukáže kozy). Pí-ár ředitel Štepánek Auto tu má devadesát procent času na uších sluchátka walkmana. Dvě hvězdičky za pěknou plejádu počítačů z 80. let (včetně PMD-85, Zbrojováčka a ZX-81). (21.06.2009)

Československý film o mladém konstruktérovi Pavlovi Jarošovi, jenž je nespokojen ve svém zaměstnání, chybí mu prostor ke své realizaci a proto přijme nabídku z proslulého zemědělského družstva Podhůra (paralela se Slušovicemi?). Zjistí však, že na novém pracovišti panují docela odlišné, náročnější ´kapitalistické´ podmínky, konstruktéři musejí umět programovat a každý je hodnocen podle jeho skutečných výsledků. Sympatický Pavel Jaroš v podání výborného M. Vašuta však díky své uvolněné a nedospělé povaze naráží jak v pracovní, tak i osobní rovině. Nedůstojný a ponižující vztah s E. Jeníčkovou, či později zalíbení do kolegyně I. Chýlkové, jež jeho city pouze zneužila do té doby, než se vrátí její milý z vojny, stejně tak jako postupný sestup v pracovní kariéře je pouze důsledkem jeho dobrácké, necílevědomé a naivní povahy. Kromě vynikajícího Vašuta a jeho sympatické postavy neustále se sluchátky od walkmana na uších, jež byla nazvána haurem, snímek doplňoval K. Roden v roli jeho sexuálně experimentujícího spolubydlícího a kolegy, B. Rösner, jehož postava podnikavého Jarošova bratra vyzněla do ztracena, pouze poukázala, stejně jako ostatní postavy, na stav společnosti konce 80. let či alkoholem opojený otec vypočítavé Chýlkové žijící stále myšlenkami v době největšího budovatelského nadšení, vždy výborný K. Vochoč. Velmi výraznou postavu přísného, ale spravedlivého ředitele JZD Podhůra ztvárnil výborným způsobem F. Němec, v menších rolích dalších Jarošových kolegů se objevili L. Křiváček a M. Stropnický, jako vždy svým projevem a vizáží zaujala v malé roli otce E. Jeníčkové L. Kopřiva. Všichni tito herci, spolu s impozantní hudební složkou v čele s geniálním P. Dobešem a B. Smetanou, činí z Haurů velmi zajímavou podívanou s výraznou dobovou výpovědí. (23.01.2017)