Hauři

JZDA Slušovice na vaší obrazovce. Tuctový příběh, v němž Vendulka Utěšitelka hraje svou obvyklou roli (tzn. párkrát ukáže kozy). Pí-ár ředitel Štepánek Auto tu má devadesát procent času na uších sluchátka walkmana. Dvě hvězdičky za pěknou plejádu počítačů z 80. let (včetně PMD-85, Zbrojováčka a ZX-81). (21.06.2009)

Vzpomínám si, že Marek Vašut v nějakym rozhovoru řikal, jak je to strašně pitomej film a že se takovejm rolím snažil vyhejbat. Podle mě ten film zase tak pitomej neni. Vašut hraje týpka, kterýho nebaví ta každodenní rutina v zaměstnání, tak to zkusí jinde, ale tam se mu vůbec nedaří. Sice žádný extra lákavý téma, ale něco podobnýho si dost lidí zažije i na vlastní kůži. Prostě takovej obyčejnej film z konce 80. let. Já mam pro český filmy z období konce socialismu tak trochu slabost. Pobavily mě některý dobový reálie - nezbytnej walkman, Fiat Uno za 30 tisíc tuzexovejch bonů nebo výpovědní lhůta 7 měsíců. Jinak si myslim, že Vašut to moh dotáhnout i dál než na minutový štěky typu "Kurva, píča!" v blbostech typu Blejt 2. Jestli to bylo tim, že v 90. letech bojoval s depresema nebo prostě měl jenom smůlu, těžko říct... Ale v poslední době jsem ho viděl v několika filmech z 80. let a nevzpomínám si, že by snad někde zahrál špatně. (12.12.2011)

Štěstí přeje odvážným. A natočit toto odvaha asi byla. Samozřejmě, že nosné téma je poplatné době, tedy že ambice a osobní rozkvět musí být dostatečně korigován vedením a člověk samotný je tu hlavně na práci a ne na nějaké přemýšlení. Na druhou stranu spousta věcí a narážek je skryta nebo zakamuflována tak, aby vypadala prorežimně, v podstatě i ta ústřední písnička Pavla Dobeše zní budovatelsky. Ale dneska už s odstupem a volnýma rukama vidíme zřetelněji o co šlo. Výborný Marek Vašut se může opřít o další postavy (nepřekonatelný František Němec v zeleném bavoráku, slizouni Rösner, Roden či Stropnický, neskutečně nagelovaná Eva Jeníčková, skvělí Císler, Kopřiva, Kostelka a nevyzpitatelná Chýlková v bílých ponožkách). Skvěle je zachyceno prostředí pozdních osmdesátek s těmi všemi technickými vychytávkami. A co by ne, ve Francii už mají počítače i na chodbách... (10.11.2016)

Tradice moralizujících výrobních filmů pokračovala i na sklonku osmdesátých let a tento je jeden s posledních. Po hlubším prozkoumání však námětem není zase až tak špatný. Naopak, dal by se bez problémů přiřadit i na dnešní dobu. Máme tu postavu snažící se něco dokázat a tak buduje svoji kariéru přestupem na lepší pracovní místo, když mu to dosavadní neumožňovalo. Jenomže se ukáže, že ani tam se prosadit není zrovna jednoduchá záležitost. A tak vzniká otázka. Přeceňuje se a nebo mu jen tamní zlovůle hází klacky pod nohy? I dnes spousta mladých lidí raději buduje kariéru před soukromými věcmi. Tady příběh dopadne jak dopadne, ale i takový je život. Vše není tak, jak si mnoho lidí představuje. Marek Vašut v hlavní roli a nutno uznat, že se jedná o jeho výjimečný herecký koncert. Ano, samozřejmě, určité socialistické přesvědčení z děje vyniká, ale oproti tomu kapitalistickému se to skutečně až tak moc neodlišuje. (03.10.2020)

Svojim spôsobom priam neskutočný snímok, v ktorom sa snúbi typická normalizačná tématika s novým filmárskym spracovaním a celkovým hereckým, režijným a scenáristickým prístupom. Už len to je zaujímavé, že hlavnú úlohu si tu zahral Marek Vašut. Je jasné, že celý film je narážkou na výkladnú skriňu socializmu a to Agrokombinát Slušovice ( zaujímala by ma reakcia samotného riaditeľa tohto megapodniku, Františka Čubu, ak tento film niekedy videl ). Ono o koľko bol oproti iným podnikom tento agrokombinát finančne naddimenzovaný je dnes otázka, ale jedno je isté, keby takto vyzerali u nás všetky podniky, tak už v tej dobe by sme boli československé Švajčiarsko. A na margo hudby, ktorú tu všetci ospevujú, tak do takéhoto typu filmu vôbec nepasuje, hlavne tie úrivky zo skladieb Bedřicha Smetanu, ktoré sa tu hodia tak, ako keby mal hrať Lanďák Gottwalda. (01.04.2012)