The Haunting - Záhadné sídlo Bly

Mike Flanagan se vrací s pokračováním úspěšné hororové série Tha Haunting. Vrací se nám i část hereckého osazenstva. Ovšem v naprosto jiných rolích. V jiném čase a do jiného příbehu. V mých očích sympatické. Snažit se vystavit nový příběh bez vazeb na předchozí veleúspěšné dílo. The Haunting of Bly Manor zaujme na první pohled perfektním řemeslným zpracováním a mrazivou atmosférou, jako vystřiženou z prvné série. První epizody jsou ve znamení jemného mysteriózního oťukávání a hororových prvků zde tolik není. Ve čtvrtém díle se, ale vše otočí vzhůru nohami a série se začně ubírat nečekaným směrem k takové lehce mysteriózní romantice. Hodně zajímavé a odvážné. Nekvituji tuto změnu, protože jsem čekal a chtěl něco trošku jiného a nově nabitá dynamika mě tolik neuspokojila. Také finální cukrkandl bych tam mít nemusel. Přes všechny výtky, které jsem k tomu měl, se jedná o výborný seriálový počin. Chci další řadu! (29.10.2020)

O Hill House jsem slýchal zvěsti, že je tím nejlepším hororovým výplodem televize/VOD služeb za poslední dlouhá léta a se sérií jsem byl vesměs spokojený, byť jsem se zastavil na 80 % a dál už jsem jít nemohl. Haunting of Bly Manor je už potom ale bohužel slabým hororově laděným příběhem, u kterého se vůbec nešlo bát, vyvíjející se zamotané napětí se vleklo tak dlouho, že už mě ani nebavilo se snažit o pořádné pochopení a ve finále se mi nepozdávalo ani hraní ústředních postav. Možná si dovolím nemastnost neslanost celého Bly svést jako i jiní na absenci Mike Flanagana u většiny epizod série. [viděno na Netflixu] (31.10.2020)

Druhá série je režijně i scenáristicky skvěle vedeným dramatem s hororovými prvky. Nejedná se dům hrůzy v takovém měřítku jako u první série, ale i tak jde o promakaný, scenáristicky stejně dobře vypiplaný počin, v němž každý duch má své logické místo. Veškeré strašení zase dějové odůvodnění, a každá postava svou vlastní minulost. Navíc zpětně hodnotím, že logických lapsů tu bylo stejně pomálu, jako u Hill Housu, a i když epizody nebyly tentokrát tak kvalitativně dobře poskládané, rozhodně mohu závěrem sdělit, že Bly Manor ukazuje značné množství kvalit, který hororový žánr a jeho propriety oproti jiným žánrům má. Mike Flanagan to chápe také dobře a evidentně z něj vyzrál charakterní tvůrce s jasným rukopisem, který si rozumí v dialogách a jeho horor není o lekačkách, ale o strachu z postav, které nám excelentně předkládá (doporučuji pro fanoušky zhlédnout Doktora Spánka). Jen tak dál. 80% (10.10.2020)

Překvapivě jiné než první série - kde byl Hill House o strašení a potlačených traumatech, tak tam je Bly Manor gotickou romancí. Seriál sám to na konci řekne, ale je dobré to vědět už před sledováním téhle série. Není totiž moc děsivá. Je tu napětí, jsou tu duchové a občas se asi budete bát. Důchové Bly Manor ale nejsou ve své podstatě zlí (narozdíl od Hill House), jejich příběh je spíš smutný. Stejně jako romance v téhle sérii. Je jich tu hned několik a ani jedna neskončí dobře. Ale to tak u gotických romancí bývá. Série (i díky umístění do 80. let) je prodchnutá melancholií a pocitem lítosti nad tím, co se stalo a co se mohlo stát. To vše zabalené v až pohádkovém vyprávění Carly Gugino. Bly Manor je (hlavně co se týče kostry vyprávění) horší než Hill House, ale narozdíl od něj má silnější konec. Uvědomíte si u něj totiž, že Flanagan je prostě romantik a klíčem k jeho seriálu je láska. K dětem, k partnerovi, nenaplněná, nezdravá... Mike se do toho nebojí jít. Mám ale jednu výhradu - zásadní pro sérii je osmá epizoda se dozvíme důležité informace o jednom z duchů, který se ale předtím nezdá tak důležitý a tolik se v dílech neobjevuje. Z vypravěčského hlediska zásadní chyba. Ale ten osmý díl je zase luxusní. (18.10.2020)

Po čtvrté epizodě jsem byl regulérně zklamanej, že mě to vlastně moc nebaví, do zbylých epizod jsem se ani moc neměl. Přišlo mi, že jsem místo nejočekávanějšího hororovýho seriálu roku dostal jen zcela banální staromódní duchařinu, a fakt jsem se divil, že se Mike Flanagan pustil tímhle nikterak objevným směrem. No, epizodá pátá, zaplať pánbůh, že jsem to nevzdal, mě vyvedla z omylu. Druhá půlka Bly manoru je o třídu jinde - zajímavější, překvapivá, citlivá, smutná. A hlavně se ukáže, že je to fakt pěkně vymyšlený a suprově napsaný. Jen toho strašení tam teda objektivně moc není, o horor jde tentokrát až v druhé, možná třetí řadě. Na druhou stranu, na konci poslední epizody jsem si zaslzel, takže si Byl manor cestu k srdíčku našel i tak :D (15.10.2020)