The Haunting - Dům na kopci

Horory úplně nevyhledávám, tady jsem se rozhodla udělat výjimku. A jsem sakra ráda, že jsem to udělala. The Haunting of The Hill House jednoznačně patří mezi jeden z nejlepších seriálů, co jsem za poslední roky viděla. Je děsivý, ale v hororu dokáže najít i citlivé stránky a zaměřit se především na psychiku člověka, než na to, aby ho za každou cenu vyděsil. Horor rozhodně není na seriálu to hlavní. Ne, je jím zkoumání osobností lidí, kterým se v dětství stalo něco hrozného. A konec mě rozbrečel. (01.01.2020)

Poprvé se mi stalo, že nepíšu komentáře k jednotlivým dílům. A to podle mě znamená jediné: že je to strašně dobře seskládaný. Že rozdělení na dvě časově linky (které mají svoje časové podlinky) tady není jenom proto, že je to populární. Nejsou to jenom "obyčejný" flashbacky. Současný a minulý děj jsou spolu strašně propojený a je zábavný sledovat, jak se ovlivňují. Protože nikdo z nich teď nemá život úplně ok, teda, těch co stále žijí, a musíme se dozvědět, co se v domě stalo. Navíc je vždy díl zaměřený víc na jednu postavu a přestože na konci jednoho jsem si řekla, že "tam něco chybí", další díl mi to dopnil v rámci soustředění na jinou postavu, a doplnil informace. Takže možná mohou první tři díly působit trochu zmateně, pokud během sledování žehlíte nebo vám to hraje v telce a vy na pc zároveň řešíte GTA. Když se pochopí princip vyprávění (proto se tam některé scény opakují, když rozvíjejí další scénu třeba klidně o dva díly později, s čímž geniálně pracuje především devátý díl), tak podle mě není možný ztratit se v časové ose. A taky je na místě moc velká pochvala Flanaganovi, že to dal dohromady bez toho, aby někde byla díra děje a logiky. A aby do sebe všechno zapadlo. A já jsem strašně ráda, že první polovina je hlavně o postavách. Protože o postavy se v hororu nikdo nemůže bát, když o nich nic neví. Když mu jsou ukradený. To zde fakt nehrozí. Klenot! Doporučuji! A ten hlavní hudební motiv? Wau. Srdíčko. Ale fakt to není seriál pro citlivky. Potom se vám na konci může stát to samý co mě. Nebo...ono je to vlastně dobře. Druhý srdíčko. (29.10.2022)

Seriál bohužel postrádá strašidelnou atmosféru Bly Manor, kterou tu nahrazují lekačky, kterých je v prvních šesti dílech tolik, že jsem celé dva dny pak jen ležela doma s migrénou, na kterou mi ani prášky, na předpis nepomohly. Děj rovněž poměrně předvídatelný. V rámci žánru jde však stále o slušný nadprůměr a v druhé polovině série už jde opravdu spíše o promyšlenou duchařinu nežli bezduché lekačky. (22.10.2020)

Vzhledem k tomu, že "duch může být i vzpomínka", jak říká jedna postava, je tenhle seriál stoprocentně duchařský. Je to totiž také taková vzpomínka na dobré hororové časy, v nichž hrály prim postavy a které se sice vždycky nevyhýbaly klišé, ale uměly s ním pracovat natolik mazaně, že to nikomu nevadilo. Musím obdivovat Mika Flanagana za to, jak skvělou, poctivě staromódní atmosféru dokázal navodit, a zároveň za to, jak současně ji vypráví. Příběh je mazaně vystavěný, co díl a co scéna, to další tah pro celkový obraz, postavy jsou do jedné perfektně napsané a zahrané - nemohl jsem si nevzpomenout na Odpočívej v pokoji. No a pak jsou tady duchové... Ti duchové... Ti tedy jsou! Dlouhán s buřinkou se rychle zařadil mezi to nej, co jsem kdy viděl, o paní s ohnutým krkem (skvěle vypointované v páté epizodě) ani nemluvím. Způsob, jakým se zjevují, krásně kašle na vše, co nám servírují horory posledních let - žádné laciné baf a kravál, ale prostě mrazivé zjevení něčeho, co tam najednou je... A vypořádejte se s tím. Byl jsem vážně spokojený se vším a jelikož zejména v závěrečných epizodách dával Flanagan najevo, že má velmi rád Kubrickovo Osvícení, jsem přesvědčený, že Doktor Spánek je v dobrých rukách. (04.11.2019)

Áno, je to lepšie ako už trochu obstarožná prvá adaptácia, ktorá má síce hustú atmosféru, ale vystraší už málokoho. Druhá potešila skôr tým, že sme sledovali krásnu Catherine a výbornú Lili, inak ako horor aj ako dráma to nestálo skoro za nič. Čiže tu máme skutočne plnokrvný The Haunting, ktorý pôsobí moderne najmä vďaka snahe tvorcov zostaviť príbeh ako puzzle, kde skáčeme medzi rôznymi časovými rovinami, ďalšie diely sa navraciame späť k už raz videným sekvenciám, ktoré tak dostávajú nový zmysel. Sú tu lepšie aj trochu slabšie časti, ako aj tie vynikajúce. Napriek tomu ako celok celý Hill House funguje takmer dokonale súdržne, bez hluchých miest a s jednoliatou creepy atmosférou. (11.11.2020)