Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Príbeh filmu Pražské orgie nás zavedie do Prahy v polovici 70. rokov, kam prichádza slávny americký spisovateľ Nathan Zuckerman – často využívané spisovateľovo alter ego – aby odniesol rukopis napísaných v jazyku jidiš do Ameriky. Autor textu bol zavraždený nacistami. Pre Zuckermana je pražská návšteva bizarným stretom totalitou ovládaným národom a podivuhodným zoskupením režimom umlčovaných umelcov. Vďaka hľadaniu rukopisu sa zoznámi so svojráznou a neskrotnou Oľgou a prenikne na vyhlásené večierky, na ktorých každý hľadá únik ku krátkej slobode po svojom. Zuckerman sa stane divákom i účastníkom dekadentného predstavenia plného zmarených snov. (Magic Box)

(viac)

Videá (4)

Trailer 3

Recenzie (142)

sofiapetra 

všetky recenzie používateľa

37%? Tak to je úlet. Tenhle snímek zdaleka není tak špatný, jak to tady vůkol vypadá. Ale vynikající také není. Problém je v tom, že jediná snesitelná postava byl právě jen Nathan Zuckerman (alter ego P. Rotha), ostatní lidé byly jen prvoplánové figurky. Zdaleka nejvíc mě ale štvala představitelka Olgy - jestliže hledám sexy samici, která nemluví o ničem jiném než o sexu, mám ji také vhodně vybrat a né zvolit někoho tak velice, velice neerotického (tedy nevím, co na ní říkali chlápci, žádný průzkum jsem neprováděla), ale moc bych se divila, kdyby na ně nepůsobila až odpudivě (kromě snad posledních pěti minut, kdy byla konečně alespoň velkorysá). A musím říct, že i proslulé večírky v bytě u Jiřího Muchy jsem si vždycky představovala úplně jinak (ale to je možná jen chyba mé představivosti), hlavně s méně lidmi a víc "uváleně. Pojmout to po fitzgeraldovsku á la Velký Gatsby bylo příliš. Také bylo divné, proč, když se jasně jednalo o stokrát literárně propálenou párty, tak proč se Jiří Mucha nejmenoval Mucha (ale slavného secesního předka zmínit nezapomněli). Přejmenovávání osob bylo vůbec neujasněné, dá se pochopit, že většinou mlžili a jména měnili, ale jak do hospody zavítali výtečníci Havel s Vaculíkem (a maskéři se velice snažili, aby vypadali přesně jako oni), neodolali a pojmenovali je Havlíček a Vaculda. To už jsem se popadala za břicho. Přitom fitpné momenty se tam nalézt daly - například etuda s Janem Hrušínským byla až půvabná a Pavel Kříž si svou roli také evidentně užíval. Jinak atmosféra byla povětšinou depresivní a dementní, přesně taková, jak to temné dílo (a fantazie autora ze svobodného světa, který u nás pár hodin v té době strávil), vyžaduje. Praha byla prošpikována výhradně estébáky a udavači, jiní lidé jakoby vůbec neexistovali. Smutné je, že mediální cirkus a emoce okolo vzniku tohoto filmu - režisérka se musela málem plazit před milovaným spisovatelem, aby ji milostivě udělil právo to natočit, byly nakonec silnější než sám výsledek. Škoda, ten příběh honby za pokladem - ztracenými židovskými povídkami, v sobě rozhodně étos měl a byl mnohem zajímavější než valná většina scénářů, dle kterých se točí jiné filmy. ()

marhoul 

všetky recenzie používateľa

Nevidím to tak černě. Možná proto, že knihu (spíše povídku) Pražské orgie znám. Taktéž události kolem Muchova paláce. Divákovi neznalému film nedoporučím, pole neorané tohle nepobere, však pro lehké uvedení do výše uvedeného vcelku postačí přečíst si Pražské příběhy Dana Hrubého. K filmu: Hudba mi moc neseděla, Havel s Vaculíkem- to vážně nebylo nutné, ani ty opakující se věty v dialozích nebyly v pořádku, však herecké výkony charismatické dvojice Nathana a Olgy, atmosféra, věrné zpracování předlohy, výborná županová scéna a ta Vondráčkova koncovka... Za čtyři. Laskavost nebolí. ()

Reklama

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Knižní předlohu jsem nečetl a do filmu šel s informací, že je to blbost. Ale já jsem já a tak se vždy chci přesvědčit osobně. Navíc retro výlety do totalitních časů, shodou okolností do míst kde jsem v té době také žil mně baví čím dál víc. Asi stárnu. Ne ještě nevzpomínám se slzou v oku na prvomájové průvody, ale coby děcku mi vlastně nic snad krom těch pomerančů a zahraničních dovolených nic nescházelo a že jsou jiné světy po kterých se dá toužit jsem se dozvěděl až později. Mno.. První co zaujme je přistávající hrdina Boeingem 747 na Ruzyni v roce 1976... Ono tam Jumbo sice v roce 1972 jednou přistálo, ale nešlo o žádnou pravidelnou linku. Letiště i prostředí konce sedmdesátek bylo uděláno dobře, v uliích dobová auta... Jen bych filmařům poradil jediné. Jasně všechny ty Moskviče a Volhy jsou napučované od sběratelů veteránů, kteří je mají naleštěné více než jejich ženušky nádobí v kredenci. A to je ten problém, každé to auto, dokonce Žuk se blyštěly jak by sjely z lakovacího pásu... 1976 nedostaek všeho, centrálně řízené hospodářství, dekády komunismu se projevovaly i na stavu aut a rozhodně všechno v ulicích se nelesklo jako tady. V sedmdesátých letech běžně ještě jezdily válečné Tatrovky a Aerovky... Skoro chybělo aby auta měla zelené veteránské značky. Již zmínění veksláci, zatčená mánička atd... diváka neznalého prostředí poněkud koncentrovaně avšak věcně uvedou do režimu totalitního státu. Je škoda, že jednotlivým osobnostem na ,,orgiích'' nebyl dán širší prostor, protože ty postavy jej mohly zcela jistě nabídnout... Xénie měla šmrnc, na mně byla ale její postava až moc vulgární a promiskuitní byť od ulítlé intošky lze čekat vše. Konec začal být mírně zajímavý, ale nějaké zásadnější napětí od filmu nečekejte byť jsem s radostí přijal jeho závěr. Ono se dnes z STB dělá co to bylo za party blbců a jak snadno jim šlo unikat či vodit je za nos, ale opak je pravdou. V osmdesátkách už nemuseli někoho mrzačit (byť k tomu občas sporadicky také docházelo). Šli na své oběti psychologicky, strachem, nejistotou a to umělo jedince rozlořit lépe než pár kopanců do břicha či vyražených zubů od nakládačky... Lehounce a to podotýkám, opravdu lehounce mi film připomenul Pouta, kde se však šlo mnohem více na dřeň jak postav, tak prostředí a bylo setsakra znát. Na Pražské orgie rychle zapomenete, ale jako krátký výlet do časů ještě ne až tak dávných to docela funguje. Dávám tedy za 3 stránky rukopisu. * * * ()

M.i.k.e odpad!

všetky recenzie používateľa

co to?proč to?...knížku jsem nečetl,ale věřím,že šance že by byla tak zoufale špatná jako tohle přenesení na plátno je prakticky nulová.Tady totiž nefunguje vůbec nic a i když se film hodně snaží o vyvolání alespoň nějaké atmosféry,selhává ve všech směrech a je jen nudnou parodíí na drama,panoptikem plným nesympatických a divných figurek a pro mě osobně jedním z nejhorších filmů co jsem viděl za posledních několik let.Jeho dokoukání mi způsobovalo skoro až fyzickou bolest a s odstupem nechápu proč sem to vůbec udělal.Korunu tomu nasazuje extrémně nepovedený dabing,kde věty nesedí do pusy ani hercům,kteří mluví sami sebe a dělá tak z orgií ještě bizarnější,umělejší a amatérštější podívanou (podobný problém měla i česky "dabovaná" Milada).Celou dobu to na mě díky tomu působilo jak čert ví proč dabované východoněmecké porno,ve kterém se ovšem bohužel nesouloží,což by teoreticky mohla být jediná věc která mohla tenhle bizár zachránit.A nebo možná ne,protože i ta soulož by byla určitě podobně strašidelná...0% PS : v tom šoku jsem úplně zapomněl na šílené,smysl nedávající dialogy,mezi kterými je králem ten o "fakování" o kterém budu ještě dlouho přemýšlet a doufat že se mi jen zdál. ()

ALIENka_ 

všetky recenzie používateľa

Kriste Pane, co jsem to zase viděla. V českou kinematografii opravdu velkou důvěru nemám, i když jsem měla naděje, že se to začíná zlepšovat, tenhle film všechny ale úspěšně pohřbil. Teď budu mít co dělat, abych na ni nezavrhla úplně. Herecký výkony jsou naprosto příšerný, jak od českých herců (Ještě s tou příšernou angličtinou. Asi to mělo působit autenticky, na mě to spíš působilo jako nehty na tabuli.), tak od herce, co hrál Američana. Tam to sice bylo trochu lepší, ale ne o moc. Příběh by mohl bejt i docela zajímavej, ale to zpracování je strašný. První polovina se rádoby snaží bejt provokativní, když se v každý větě řekne "fuck" třikrát, pořád se otevírají nohy, všude se šuká, ale to je tak všechno. To není film, to je porno. I ty mají lepší příběh než tohle. Polovina postav, hlavně Olga, mě celej film neskutečně lezla na nervy. Ve druhý půlce se to aspoň trochu zlepšilo špionážní zápletkou a soudruhy z StB, Olga se taky dala vydržet, ale že by to bylo nějaký velký zlepšení, to se říct nedá. Spisovatel má štěstí, že stihl umřít dřív, než viděl, jak zachází s jeho dílem. (Pardon, jeden lehce morbidnější.) Hodnocení: víra v český filmy na nule/10 ()

Galéria (27)

Zaujímavosti (9)

  • V úvodní scéně letí nad Vltavou v Praze hejno kormoránů velkých. Ti se však podle dat České společnosti ornitologické v Praze vyskytují až od roku 1992. (hamicek)

Súvisiace novinky

Tvůrci milují Kongresové centrum Praha

Tvůrci milují Kongresové centrum Praha

09.12.2019

Že je Praha lákadlem pro filmové štáby, již dlouho není tajemstvím. Nehledě na krásu města, jsou to ale také šikovné týmy, na které se přijíždějící producenti mohou spolehnout. Díky českému… (viac)

Reklama

Reklama