Čas prebudenia

Je to natočené podobně, jako byla napsána povídka Růže pro Algernon. Nezbytně zjednodušeně, ale tak, aby všechen smutek i krása nebyly metaforické, ale pravé a bezedné - totiž zapojí-li člověk vlastní životní zkušenost. A je to samozřejmě nekonečně složitější než Růže pro Algernon, neboť Keyes nám poskytl "jen" deníkový záznam pacienta, který opět vysychal do ztracena s jeho tenčícím se vědomím. Tady zůstává řada dalších postav a perspektiv, které tu bolest i radost z darů a ztrát nesou a rozměrují dál, nic neutichá. Ale přesto - smutek i krása tím nenarůstají do větších a působivějších metafor, ale jednoduše zůstávají pravé, a jsou tedy úplně stejně osobní jako univerzální - a bezedné. *** Laskavý snímek o krutosti života, jímž k nám proudí ostré vědomí o jeho zázračnosti, úchvatnosti a ceně. *~ (04.09.2018)

V 90. letech se razil tématický koncept humanity. Filmy z této doby disponují: 1, Doslovností, jelikož vypravěč říká vše, co ví, a nemusí poskytovat vodítka k tomu, co neříká (protože vše říká). Vypravěč je vševědoucí a není ničím omezen. Není zobrazen jako lidská bytost s lidskými omezeními, protože vnímá vše, včetně schopnosti vnímat, co se děje v hlavách druhých. 2, Spousta částečně nadbytečných informací poskytovaných filmem rozvíjí postavy, nikoliv příběh, v němž jsou zasazeni. Tudíž vyprávění má podobu představení. I v tomto filmu se nic nikam neposouvá, ani se nic nevypráví. Pouze kamera mění své postavení dle propozice technického scénáře a pohybuje se po nemocnici. 3, Postavy nemají daleko k trilobitům – viz klišé zabedněného vedení nemocnice, nebo vztah Williamse se sestřičkou. To je, přátelé, otřes a úkladná vražda diváckého vkusu. 4, Stejně jako v Rain Manovi (Williams = Cruis, De Niro = Hoffman), i zde doktor mění skrz pacienta svůj vlastní náhled na svět. Jak invenční. Ostatně co dělat s duševně narušenými, když se odbaziliškují (roztají)? Zaláskovat je, co jiného. Awakenings podobně jako Philadelphia, O myších a lidech nebo Shawshank oslavuje lidství v nejčistší podobě kalifornského sněhu – rozuměje koksu. (15.09.2008)

Výborné drama, které dojímá, ale citově nevydírá. Má inteligentní scénář, ani na chvíli nesklouzne do patosu a působí dost opravdicky. Robin Williams je jako doktor Sayer obrovský sympaťák, ale hlavní hvězdou snímku je Robert De Niro, který zahrál neuvěřitelně uvěřitelně a jeho herecký výkon považuju za 1 z nejlepších, který jsem kdy viděl. Snímek navíc také nutí diváka přemýšlet a to se mi líbí. Hodnotím plným počtem * a vřele doporučuju. (14.07.2009)

Awakenings je jedno z nejpůsobivějších dramat, které jsem kdy viděl. Penny Marshall si vzala obrovské sousto, ale zvládla to dokonale. Scénář je povedený a děj je zvládnut perfektně. Robert De Niro jako pacient je excelentní a herecký výkon působivý, protože jeho role není zrovna jednoduchá. Robin Williams jako ošetřující lékař, který se snaží skupině pacientů pomoc je také perfektní. Awakenings má v sobě něco, co jsem ještě u žádného filmu neviděl, a proto mě dokázal od samého začátku zaujmout. Divák soucítí s pacienty a střídá emoce s nimi. Chvilku emoční zážitek, kde se vám slzy vlévají do očí a o pár minutek dál se smějete a bavíte se jako nikdy. K závěru Awakenings dostává smutný náboj, když se Leonardovi (Robert De Niro) vrací jeho choroba zpátky. Celý snímek je dojemný a působí na člověka. Jak už se občas stává, vše nemůže končit tak jak si představujeme. Konec není krásný, ale přesto své kouzlo má.. 10/10 = 100% (16.12.2011)

Awakenings bola jednou z vôbec prvých drám,ktoré som videl. Takže je pochopiteľné, že ma neuveriteľným spôsobom oslovila. V tom čase, teda niekedy v štrnástich bol jej zásadný obrat číslo jedna a zásadný obrat číslo dva pre mňa prejavom čistého filmového umenia. Dnes by som už bol kritickejší, jedná sa predsa o čistý didaktický hollywood, ktorý ale keď akceptujeme aj s jeho pravidlami, tak niet tomuto filmu čo vyčítať. (25.09.2012)