Jackie

"Jackie" vlastně představuje odvrácenou stranu Wese Andersona. Také tu máme postavy hledící ve vycentrovaných kompozicích do kamery, figury v prostorných interiérech s členitou výpravou i často výraznou barevnou paletou i další stylové postupy primárně asociované s hračičkovským hipster autuerem. Jenže zatímco on se vyžívá v umělosti a strnulosti náhle střídaných s erupcemi chaotického hemžení, Larraín ukazuje depresivnost a tíhu pokojíčků pro panenky. A vlastně skrze příběh první dámy, která na náhlé tragické ztrátě musí budovat odkaz budoucí historii, překvapivě říká mnohé i o Andersonově tvůrčí metodě, která také z historických a umlěckých artefaktů skládá idealizovaný obraz Kamelotu, který už nikdy nebude, ale k němuž tím spíš tak melancholicky vzhlížíme. (27.01.2022)

Film, na který jsem se hodně těšil kvůli tématu a Natálii. A spokojený jsem byl jen tak napůl. Natálie je skvělá. Emma Stoneová byla v La La Landu taky výborná, ale loňského Oscara prostě i s odstupem měla dostat Natálie. Jackie Kennedyovou ztvárnila včetně hlasové dikce a přízvuku tak věrně, až to bere dech. I proto se sympatie k hlavní hrdince jaksi nedostavují, ve snímku Jackie není mladá truchlící vdova a matka, ale afektovaně reagující nepříjemná žena, jež tolik dbá na svůj mediální obraz, až si neuvědomuje všechna možná rizika, která tím přináší nejen své rodině, ale celé mašinerii prezidentské kanceláře. Mediální obraz nade vše. A vzhledem k tomu, jak ikonickou osobou se stala, se jí to bezpochyby podařilo. Film je technicky výborný, ale chladný a odměřený jako sama Jackie. Místo velkolepého díla mapující jednu ze zajímavých kapitol americké historie jsme dostali pouze portrét jedné sebestředné dámy. Že by to bylo víc o atentátu a Johnu F. Kennedym, to se čekat nedalo, ovšem ani osobní portrét vdovy s pozadím kráčejících dějin to taky není. Jackie nabízí jen odraz Kennedyové v zrcadle, ne přímo ji. A to je chyba. (02.03.2018)

Velmi autenticky natočená tvář první dámy, během atentátu na JFK a událostí pár dnů poté. Natalie Portman opět předvádí špičkový výkon a ztvárnění první dámy, plné depresí, náladovosti, snad nešlo zahrát lépe. Samotný příběh není až tak zajímavý, neboť se jedná o zpověď první dámy, která odvypráví nepříjemnému novináři posledních pár dní po atentátu a za celé dvě hodiny se toho moc nestane. Vynikající jsou scény autem bezprostředně po atentátu a ty, které jsou snímány dobovou kamerou. Mě osobně na filmu upoutalo, jaké rozporuplné pocity ve mě osobnost Jackie zanechávala. Na jednu stranu člověka mrazilo z jejích depresí, psychického stavu, ale na druhou mnohdy nechápal její počínání a chovaní. Čím déle film trvá, tím mi byla Jackie méně sympatická a už měl docela po krk nonstop brečící ženy. Po vizuální stránce je film vypiplaný a není nic, co mu vytknout. Možná až moc se zde tlačí na podlézání akademikům.......7/10 (04.02.2017)

Rejža s pozoruhodným štýlom a cieľovkou kaviarenských intoušov sfilmoval tému pre široké publikum. Zaujímavo, pre neho tradične minimalisticky, s monotónnou rytmikou. Ale tiež prázdne, bez dramatického oblúku či myšlienkového zdelenia. Iba tých kaviarnikov bude o jeho autorských zámeroch baviť klábosiť (aniž by sa, ako vždy, k niečomu dopracovali). (08.02.2017)

Tak strašně strojenou nudu jsem ještě v životě neviděl. Filmy o amerických prezidentech v sobě sice mají tenhle druh nudy, ale tady to bylo umocněný ještě tím příšerně afektovaným vystoupením Natalie Portman, kterou za jiných okolností mám moc rád. Tady jsem jí ale vysloveně nemohl vystát. Předváděla se před kamerou a vypadalo to, jak kdyby toho Oskara opravdu hrozně chtěla. Tak strašně moc, že protivněji a rádoby důvěryhodněji by se pitvořit snad už asi ani nemohla. A k tomu i samotný film trpí tím, že v podstatě je o ničem. Má určité momenty, ale ty bych spočítal v několika minutách. Zbytek je jen naprosto zbytečný film, který se snaží zapůsobit na americké občany. V Evropě podle mě bezpředmětné. (03.02.2017)