Bolesť a sláva

Nepřipojím se k adoraci tohoto díla. Celou dobu jsem čekal ,že se něco stane ,nějaký zvrat a nic. Antonio byl dobrej ,ale nic jedna líbačka s chlapem a hulení kreku to nezachrání. Almodóvar umí lépe, opět jsem nepochopil využilí Penelope Cruz ,ta je skvělá ve všem a tady ji upozadil někam do rohu. Kousal jsem to těžce. (04.11.2019)

I já musím ocenit nesmírnou hloubku tohoto díla, které dle mě po všech stránkách zasluhuje číslo 10. Je to tak, že na sledování filmu musí být člověk dobře naladěn a napoprvé jsem to nedal. Byl jsem roztěkaný, nepozorný a v půli jsem film s titulky vypnul, protože jsem měl jinou práci. Vrátil jsem se k němu až nyní a vychutnal si český dabing, a i když nebyl dokonalý, ponořil jsem se do filmu až "po uši". Výborné herectví téměř všech, jednotlivé postavy jsou vykresleny tak dokonale, originálně a do detailu vybranými herci. Tím nemyslím jen Salvadora a Jacintu, ale i Alberta, Federica, Eduarda i malého Salvadora, Mercedes a takto bych mohl jmenovat skoro všechny "aktéry" tohoto pro mě krásného dílka a jak píše gibsont, tento film nebude asi pro každého, především roztěkaného diváka, ať už mladšího, nebo i staršího ... 4x10 (28.10.2023)

Starý dobrý Pedro Almodóvar vypráví melancholicky zabarvený příběh, jenž by při troše dobré vůle mohl z velké části vycházet z jeho vlastních vzpomínek a zkušeností. Až natolik věrohodný mi snímek Bolest a sláva připadá. Obsazení právě Antonia Banderase do hlavní role tomu rovněž dost nahrává. Poklidně plynoucí film se silnými emocionálními momenty ocení zejména jedinci, kteří už mají něco odžito. Mezi ně se pomalu a jistě začínám řadit i já. (85%) (26.08.2021)

Seznámit se s Almodóvarem právě tímto filmem asi nebyl nejlepší nápad, protože jsem samozřejmě nemohla rozklíčovat všechny narážky na jeho život a tvorbu. Zaujaly mě především flashbacky do dětství hlavního hrdiny, protože ač mám Banderase ráda, nedokázala jsem se na jeho postavu dostatečně napojit. Oscarové nominace v tomto případě příliš nechápu. (30.01.2020)

„V nocích, kdy souběžně cítím vícero bolestí, věřím v Boha a modlím se k němu. – Když cítím jen jednu bolest, jsem ateista.“ Film o životě a efektu motýlích křídel, který evokuje spíše do vlastního ocasu kousajícího se hada, svlékajícího jednotlivé vrstvy kůže. Barevná nenucenost a šedivá obsažnost společně navozují dojem díla, jež otázky spíše odpovídá než klade. Silná autorská vize zde ale paradoxně není v rozporu s diváckou možností vkládat si do něj některé vlastní představy, interpretace…; film se díky tomu dokáže dostat docela pod kůži. Retrospektivní hra s retrospektivou, retrospektivní hra s divákem, můj první kontakt s Almodóvarem. (18.01.2020)