Bolesť a sláva

Dnes jsem měla Kinoden. Začala jsem Almodóvarem a končila Rocketmanem. Na první film jsem neměla moc náladu, na druhý se vyloženě třásla. A? Jak už to tak bývá, výsledek překvapil. Superlativy šetřit nemíním. Není pro každého, ale mě film vcucnul, semlel a na konec vrátil, spokojenou, zpět do mého světa. Dýchly na mě časy, kdy jsme na Pedrovo filmy chodili do staré Minikinokavárny, cítila jsem to samé, co u filmu Vše o mé matce nebo u knih, které jsem od něj kdysi četla. Banderasovo civilní pojetí této role mi mimořádně sedělo. Chlapík zaválel! A Penélope, která mě baví dávno, byla v roli maminky tak autentická, že jsem jí to zbaštila i s navijákem. Výborná! Kamera, hudba, střih, scénář, Madrid a ta koncovka? V posledních letech mě Almodóvar nějak pustil, nehrál na tu moji strunu, ale po dnešku jsem zase jeho. A velmi mě to těší! (28.05.2019)

Hned jak jsem viděla, jak je zařízen Salvatorův byt, okamžitě jsem se do toho prostoru zamilovala - a nejen to, poprvé v životě jsem zakusila silnou touhu se tam i neprodleně nastěhovat. Tak moc mi připadal nádherný! Vše tak designově zajímavé, barevně vymazlené, sladěné a neurážející. Nevyměnila bych tam ani jedinou židli. Samozřejmě to nebyl vkus najatého herce Banderase (který ovšem hrál velice hezky civilně a uvěřitelně), ale velkého Almodóvara, kterého asi budu muset oprášil a znovu se po letech podívat i na starší snímky. Krásný film, tady je dosti podhodnocen, přitom je tam spousta úžasných a silných scén. (01.08.2020)

Nemůžu si pomoct, ale za mě je to jedna z nejlepších Almodóvarovek, které jsem viděl. Objektivně to možná nedosahuje kvalit či originality Todo sobre mi madre či Volver, ale přijde mi, že režisérova filmařina dokáže podat i to banální velice poutavě a jeho typické motivy smíchané dohromady zde tvoří pocitově i technicky čisté a půvabné dílo. Jistě, opakuje se tu pár motivů, které známe, opět se ukazuje, jak rád Pedro Almodóvar čerpá inspiraci ze svého života, takže těm, kteří viděli např. Volver nebo La mala educación budou některé části jistě povědomé, nenazval bych to ovšem vykrádáním, spíše jiným pohledem na věc, neboť v každém z filmů slouží určitá sekvence jeho vzpomínek k úplně něčemu jinému. Dolor y Gloria mne ovšem zaujaly hlavně hmatatelnou nostalgií, jistým melodramatem a povedeným kontrastem autorova života s jeho dílem. Velmi mě potěšili i herci, na které byl velmi příjemný pohled, hlavně tedy na famózní výkon Antonia Banderase, který je skutečně (výrazně hezčím) alter-egem skutečného režiséra. V případě Penélope Cruz jsem měl zpočátku strach, že její role na začátku bude stejně minimální jako v Carne trémula, ale opak se naštěstí ukázal pravdou. Její obsazení jakožto herečky režisérovy matky je navíc velmi roztomilé a svým způsobem dokazuje přátelský vztah skutečného režiséra a skutečné herečky. Nevím, zda tento film má možnost zaujmout někoho, kdo Pedra Almodóvara nijak neprožívá, mně se ovšem jeho poetika velmi líbí a i přes sebeobyčejnější děj se mi na něj koukalo velmi dobře, dokonce snad i lépe než na co se zápletky týče komplexnější filmy. Zda je to v mém případě nostalgie nebo skutečná režisérova kvalita, to netuším. (18.03.2021)

Z filmu Bolesť a sláva si budem pamätať Banderasove oči, hýrivé extravagantné farby a poličky na knihy a hudbu, ktoré by som presne v tej verzii chcela mať doma. Pedro Almodóvar má 70 rokov a tak k tomu filmu aj pristupujem. Ak chce ďalej fungovať, musí nájsť dôvod a nakopnúť vášeň. Vášeň sú spomienky, réžia, filmy a osvedčení herci - šarmantná Penelope Cruz a sugestívny Antonio Banderas. Táto zmeska vytvorila lahodný a opojný kokteil, ktorý chutí. Či Salvator Mallo zosobňuje postavu Almodóvara asi nemá význam riešiť. Režisér je už roky známy svojím excentrickým prejavom, kontroverziou a príbehmi ovenčenými osobnou skúsenosťou. Zdá sa, že aktuálne je v etape starnutia a do popredia sa dostáva melanchólia, vo filme sa mení tempo a dynamika. Niečo je však nemenné. Jeho celoživotná tvorba sa neustále nesie v duchu záujmu o medziľudské vzťahy a rôzne podoby lásky. V najnovšom filmovom diele Bolesť a sláva je veľmi osobný a divákovi ponúka starý známy matroš - omamné látky. Lásku. Crack a hašiš. Vzťahy. Veľmi pekná rovina a citlivo nasnímaná je láska syna k matke, založenej na úcte. Láska materská, starostlivá a ochraňujúca. Láska homosexuálna s jej erotickou a zmyslovou rovinou. Výraznejšou a ústrednejšou je však téma závislosti. Závislosť ako určitá forma neslobody až temnoty, s ktorou sa však dá vyrovnať. O vlastnú slobodu treba neraz aj bojovať, a nie vždy je to príťažlivý a príjemný boj. Salvator Mallo sa v závere rozhodol potlačiť svoje "smiešne" túžby a pokračoval v živote svojom vlastnom a nie takom, ktorý chcú od Vás iní. (26.05.2020)

Nesmírně lidský film. Vypráví zdánlivě obyčejný příběh bez nějakých dramatických zvratů a přesto se v něm zrcadlí celá hloubka života, vše, co je v něm opravdu podstatné. Poklidná nebo spíš harmonická atmosféra vyprávění je skloubená mistrovsky s dokonalými filmovými záběry. V závěru působí snímek až kontemplativně a doznívá v člověku ještě dlouho po závěrečných titulcích. (04.03.2023)