Potomok

Celé dětství se vymykal. Brzy mluvil, hodně se zajímal, byl kreativní. Nyní je mu osm a ke všem těm nej se přidává divné chování. A nějaká ta vulgarita v maďarském dialektu. A agresivní výpad na spolužáka ve škole. A mrtvý čokl. Spolu s odborníky se jeho rodiče snaží pochopit příčiny synova stavu. Nic pozitivního na ně ovšem nečeká. Znepokojivý malý hoch to navíc tak nenechá a půjde si tvrdě za svým. Rodičovská láska holt musí jít stranou. Posedlých dětí (psychopatický vrah umírá výstřely policejních zbraní, jinde se náš malý hrdina právě narodil) na plátnech známe dost, musím ale říct, že mi kombinace deset hodin večer, spící děti vedle v místnosti a solidní řemeslo sedla. Dokonce nečekaně dost. Lekaček je poskrovnu, když ale přijdou, mají grády, myšlenka reinkarnace není zlá, síla je ale spíš v atmosféře, která díky krokům synka postupně houstne. Moc by pomohla nápaditější režie a nějaká wow scéna navíc. Hodně nicméně pomáhá talent Jacksona Roberta Scotta, který na sebe upoutal pozornost široké veřejnosti už remakem hororu To. Mísí děsivé emoce a dětskou nevinnost. Výsledek je v mých očích poutavý a poměrně originální, cynici občas přivřou oči a těhotné tenhle kousek raději obloukem obejdou. PS: Sezení u specialisty kouzelné. (26.04.2019)

Filmy o zlých „spratcích“ mě už poslední roky nechávají zcela chladným. Kdysi jsem toto téma měl i docela rád, ale filmů na podobné brdo už existuje tolik, že jsem jimi naprosto přesycen. Tady se jeho tvůrci snažili alespoň o trochu zajímavou zápletku, která se netočí okolo Satana, ale spíše okrajově připomíná panenku Chucky. Tady máme rovněž sériového vraha, který se pokouší ovládnout a zmocnit se těla malého chlapce. Akorát nejdřív neskončil v panence, ale tady se usídlil už rovnou v těle chlapce. Chlapce, který má stejnou anomálii jako ON. Alespoň už vím, že lidem s různobarevnými rohovkami se mám raději zdaleka vyhýbat… Víc jak polovina filmu však připomínala spíše drama, nežli hororovou podívanou, protože nic moc zajímavého nedělo. Příběh se zaměřil hlavně na svou psychologickou stránku a já byl nucen sledovat zoufalou matku, která zprvu nevěří, že by její dítě mělo být „jiné“ a nesympatického spratka, který tu nastraží střep, tu někoho mázne hasákem, zabije psa (mimo záběr kamer), mluví ze spaní cizí řečí a brouká si nějaký popěvek. To bylo teda terno, již mnohokrát viděné a hlavně poněkud nezáživné. Ne však nudné, to bych lhal. Našlo se tu totiž i několik vcelku sympatických pasáží, které mě dokázali vytrhnout z letargie. Kupříkladu takové posezení u psychologa během hypnózy. To už bylo docela v pořádku a ani samotný závěr nebyl vyloženě marný. Alespoň se tu přidalo na brutalitě a zabránilo mi tak hodnotit podprůměrně. Do té doby jsem byl totiž rozhodnutý, že tohle na průměr prostě nemá. Nejvíc mi však asi vadila ta „předvídatelnost“ a příliš brzké vyzrazení pointy příběhu. I když to se dalo uhádnout svým způsobem už po pěti minutách. Jen doufám, že se z tohohle nestane další několikadílná série!50% (17.08.2019)

Hezky natočené, sympaticky zahrané a najde se i několik slušných žánrových momentek. Problémem je, že všechny tyhle posedlé děti vyvádí už od dob Damiena pořád to samé a McCarthy na veškerou snahu o nějakou odbočku rezignoval takřka na začátku. A je to přitom škoda, protože charakter záporáka skrývajícího se v dětském těle se dal využít mnohem víc a mohlo i mělo dojít na nějaké výživné gore. Takhle je to jen solidní rutina. Chce se říct bohužel, ale když si tak vezmu, čím nás žánroví tvůrci povětšinou krmí, tak musím konstatovat díky Bohu za ní. 60% (19.05.2019)

Na The Prodigy se mi původně ani nechtělo, ale vzhledem k tomu, že bylo v kině docela sucho, řekla jsem si, že to zkusím a třeba to nebude až taková hrůza, jakou sliboval trailer. Ani nevím, jestli to byl marketinkový tah nebo jestli tvůrci stvořili tak ubohý trailer s domněním, že je dobrý. To se asi nikdy nedozvim. Každopádně bych si přála, aby takových překvapení mohlo být víc. Pointa byla všem od začátku jasná, film si ani nehraje na to, že by měl diváka nějak víc napínat, co se s dítětem děje a servíruje vše na přímo. Scénáristicky je to ale lahoda i přes obecnou dějovou jednoduchost. Navíc si nevzpomínám, kdy naposled v nějakém hororu jednaly postavy takhle absolutně se všemi logickými tendencemi. Většinou mám k chování postav spoustu výtek, ale tomuto snímku bych udělila cenu za postavy a jejich charaktery, které byly víc než sympatické. Umím si sice v roli syna představit jiného herce, ale tomuto snímku jsem za snahu odpustila tak nějak cokoliv. Dočkáme se i pár gore scén, několika lekaček, celkového slušného zpracování a rychle odsýpající stopáži. Stejně jako mě dokázal McCarthy vyděsit s The Pact před několika lety, mě příjemně potěšil i s The Prodigy. Za málo peněz hodně muziky. (19.03.2019)

"Ty smrade!!"...pomyslel si tatínek, když se jeho syn začal chovat ještě více úchylněji než všichni chovanci psychiatrické léčebny dohromady..Ale co, mamka tvrdí, že je všechno v pořádku, tak na to kašlu, ono se to nějak vystříbří...jo hovno! Povedený synek, sympatický jak osina v prdeli ještě neřekl poslední slovo jelikož je posedlý jakýmsi sériovým maďarským vrahem, který se chystá na poslední leč a udělá pro to všechno.... posílen reinkarnací a idiocií okolí tak malý adjunkt začíná svou pouť, haha...hodnotím ale celkem kladně, ten hajzlík to sehrál k zblití dobře.............moje hodnocení = 6 z 10. (20.10.2019)