Kramerová verzus Kramer

Já tenhle film vidím striktně jako herecký duel Dustin Hoffman vs. Meryl Streep v příběhu, který už tak geniální jako herecké výkony rozhodně není. Všechno je to oslazeno sladkou hudbou. Navrch přidána jedna dětská roztomilá tvářička a slzy množte se. Alespoň takhle mi to přišlo. Jako by se film snažil vyhlásit válku emocím. U mě bohužel ani jejích náznak nepropuknul, ale to asi proto, že podobným věcem prostě zatím nemohu naprosto rozumět. Jo a abych nezapomněl, tak musím závěrem podotknout, že pan režisér asi hodně zbožňuje heslo ,,v nejlepším se má přestat" a plně ho aplikoval do tohoto filmu. Pokud tedy čekáte, že se dočkáte odpovědi a rozuzlení, na které zřejmě stejně jako já budete čekat, tak vám prozradím, že se nedočkáte. Na druhou stranu, ale asi nutno říct, že je to tak asi i efektivnější a lepší. Rád bych dal nějaké vyšší hodnocení, než je to, které nakonec dám, ale když se tak na film zpětně ohlížím, tak úplně nevím za co a hlavně ve srovnání s ostatními filmy by to nebylo asi úplně fér. 2* s tím, že třeba někdy přidám. Narazím - li na tento film znovu, bude ideální hvězdná konstalace a já budu o pořádnou trošku moudřejší. (05.02.2012)

Chtělo by se napsat, že uživatel Oskar to vystihl perfektně a vlastně nic víc není potřeba říct. Jenže mně to nedá. Tenhle film je jednoduše geniální. A co si budeme povídat, hlavní zásluhu na tom mají všichni tři herci v hlavních rolích. Sledovat Dustina a Meryl v jednom filmu, bylo pro mě jako sledovat naše hokejisty na MS 2010 - občas dosti dramatické, ale na konci nevycházíte z úžasu, co všechno dokázali. Stejně jako Jane Alexander podal (na svůj věk) hodně přesvědčivý výkon. Scénář je vybroušený jako ten nejjasnější diamant, který nikomu nenadržuje, on jen vyloží karty na stůl a hraj si s nimi, diváku, jak chceš. Takže nikdy se nedozvíme absolutní pravdu, zda má být po rozvodu dítě s matkou či otcem, zde záleží na sympatiích. Určitě si tento film seženu v originálním znění (i když byl dabing dobrý, přeci jen mi Kretschmerová k Meryl moc neseděla) a rozhodně se těším na další zhlédnutí. Jasných 100 %. P. S. Mimochodem, tento film mě ovlivnil natolik, že od této chvíle v Dustinovi nebudu vidět Rain Mana, ale Kramera a Meryl už pro mě nebude Sophií, ale Kramerová. A to se mi tak často opravdu nestává… (06.10.2010)

Oscary ověnčená klasika (celkem jich získala 5), která má oproti jiným snímkům tu výhodu, že je nadčasová. Zlatá soška pro "pana herce" Dustina Hoffmana je zcela zasloužená, u Meryl Streep už bych se rozmýšlela, ale jelikož ji zrovna dvakrát nemusím, tak budu nejspíš mírně zaujatá.;-) P.S.: Díky bohu za ten konec.:-) (21.09.2011)

Rodinne drama, ktoré by mal povinne vzhliadnuť každý rodič balancujúci s myšlienkou ísť samostatnou cestou. Popravde, toto je zrejme jeden z mála snímkov v ktorom je matka vykreslená ako sebecký, labilný zmrd, ktorý ani v dospelosti nevie čo vlastne od života očakávať. Ja osobne som príliš zasiahnutý nebol, čo prisudzujem takmer každodenným skúsenostiam s podobnými prípadmi, kedy jedinec skutočne vnútorne pociťuje zlosť z konania primitívnych rodičov, načo vždy doplatia len deti. Ale takto cez telku ma to skrátka nie vždy zasiahne ... (02.10.2016)

...je snímek podle (stejnojmenné) literární předlohy A. Cormana vyprávějící příběh (ženatého) T. Kramera (úspěšného reklamního agenta), přičemž divák vstupuje do příběhu právě ve chvíli, kdy Teda opouští jeho manželka Joanna a ponechává ho napospas se svým (jejich) sedmiletým synkem Billym. Létají tu výrazy jako „přespříliš patetické, doják, laciný ždímač divákových emocí“.... Já osobně bych napsal, civilní, komorní, umírněné, s patřičným nadhledem, přitom plné emocí, které k tomuto ožehavému tématu neodmyslitelně patří a s citem zahrané všemi ústředními představiteli, tj. trojlístkemm D. Hoffman-M. Streep a mladičkým přirozeným J. Henrym. V prvé řadě však stále aktuální, jak by také ne, když scénář psal sám život. S osobním dovětkem na závěr. Je mi smutno z faktu, že v tom spousta z vás vidí jasný (oscarový) kalkul. Téma (mně) blízké. Není (pro malé děcko) nic horšího, než když se vám rozvádí rodiče, špína létá na všechny strany, vy jste uprostřed toho, přičemž logicky toho nemůžete spoustu „pobrat“ a jste to právě „vy“, kteří na to nejvíce doplácí(te). A (bohužel) narozdíl od snímku samotného, ve skutečném životě (v dosti případech) ne(z)vítězí (pokud se to dá v tomto případě tak vůbec nazvat) rozum(ná) dohoda. „Povinnost (nejen) pro všechny (rodiče)“. Silný (100%) zážitek, přičemž nemyslel jsem, že mě (vyjma pohledu na prázdný resp. plný talíř) ještě někdy něco rozbrečí, ale stalo se. Za tyto slzy se však nestydím. (12.11.2012)