Lovec ľudí

Kriminalistická část téměř věrná kopie knihy. Psychologická upadá. Knihy Thomase Harrise zbožňuji, takže nemůžu dát víc. A Lecter v podání Briana Coxe vůbec neodpovídá postavě v knize po stránce chování, to vystihl lépe Hopkins. Spojte si Mannhuntera od Manna a Red dragona od Rattnera, a dostanete téměř dokonalý přepis knihy. (18.05.2010)

Prvé filmové spracovanie Hannibala Lectera. Tu ešte nedostáva táto postava dostatočný priestor, no vzbudzuje chuť dozvedieť sa o nej čo najviac. Našťastie k uspokojeniu tejto túžby po niekoľkých rokoch príde. Aby som sa však vrátil k Lovcovi lidí, tak Tom Noonan je dôvodom prečo skúsiť Červeného draka aj bez účasti Hopkinsa. Berte to jednoducho ako iný pohľad na vec. (28.03.2011)

Zatímco Červený drak z roku 2002 vizuálně čerpá ze Se7en, Manhunter z roku 86 obrazově připomíná spíš Vesmírnou Odyseu. Po všech stránkách velmi dobré zpracování, scénář chytrý a funkční. Kamera a osvětlení nabírá téměř geniálních parametrů a film přes desetiletí vzniku nesmrdí dobově oblíbenou Béčkovostí. Všeobecné námitky, že Brain Cox není Anthony Hopkins mají v tomto případě stejnou relevanci jako konstatování, že Křemílek není Vochomůrka a Marylin Monroe není Milan Kňažko. Ano, víme to všichni. Teď ještě zbývá si uvědomit, že na tomhle faktu vůbec nesejde. Závěr: Osmdesátkový thriller, že kterého není cítit filmařská debilita osmdesátých let a překvapuje téměř artovou závěrečnou přestřelkou? Tak to beru, pane Mann. (10.07.2011)

Tenhle Lovec lidí (a červených draků) má v sobě dost zajímavého, minimálně ze stránky vizuální a hudební, díky tomu některé scény působí výborně (závěr, scéna s tygrem) a jejich zásluhou není tempo moc rozvleklé. Obsazení je minimálně fajn a problém mám hlavně se samomluvou páně vyšetřovatele, staří detektivní psové mají pro tyto účely zřízen úděl přihlouplých podržtašků (dr. Watson, Hastings), ale když si každých deset minut detektiv hovoří do větru a nadává nepřítomné osobě bez toho, aby mu šplouchalo na maják, je to poněkud nudné a nabourávající atmosféru. Slabé čtyři hvězdičky s vědomím, že Hopkající Athony je a bude nejlepší Lecter (ne, Mads v seriálové inkarnaci nemá šanci, díky zprznění postavy z hlediska děje). (02.02.2014)

Srovnávání moc v lásce nemám, ale tady se to nabízí: zatímco Ratner vsadil na propracovanější scénář a hodně se zaobíral Dollarhydem, Mann se soustředil výhradně na postavu Willa Grahama. Ne že by to Petersen neustál (naopak, i když mu to notně kazil idiotský dabér), vedle umírněnějšího Nortona jeho posedlost působí dokonce uvěřitelněji, přesto je to pro mě trošku ochuzení, protože na Červeném drakovi mě nejvíc bavilo právě Zubounovo šílenství (a v podání Ralpha Fiennese fakt stálo za to). Navzdory tomu, že moc krve neuvidíme, je tady atomosféra o poznání hutnější a působí krajně nervózně. Kvalitní kriminálka se solidními herci, příšernou hudbou a závěrem, který na rozdíl od Červeného draka nepůsobí jako přitažený za vlasy. (20.04.2010)