Neľútostný súboj

Naprosto dokonalý akční film. Nelítostný souboj je skutečná špička akčního žánru, skvělí herci, výborný scénář, trocha psychologie, dynamika, napětí, akce... (zvláště v porovnání s tímhle filmem jasně vystoupí důvody, proč se třeba Bayova Skála, neřku-li Armageddon, víceméně blíží k pouhému přeslazenému akčně patetickému blábolu s přemírou nesmyslně akcentovaného amerického patriotismu...) Podobné filmy: Collateral, Ronin, Dějiny násilí (27.05.2007)

První film, kde měli De Niro a Pacino společnou scénu (první film, kde spolu hráli, aniž by se setkali, byl Kmotr 2). Navíc je tu mnoho dalších skvělých herců (ale nejraději mám stejně Ala: nejlepší je scéna s televizorem). Film si přes značnou délku drží pořád napětí a je korunován brilantní a dlouhou přestřelkou v ulicích LA. I když film byl asi stejně natočen především kvůli té společné scéně. (27.07.2003)

Tohle žeru. Famózně postavený scénář, který nedělí dobro a zlo. Protichůdci pro sebe mají největší pochopení a divák nemusí nutně zaujímat stanovisko podle morálky a neslučitelných principů. Dva démoničtí vyděděnci, zcela oddaní svému poslání. Shodou okolností na sebe míří zbraněmi. Mann táhne film svojí precizní režií, která má neskutečně podmanivé tempo a načasování dramatických vrcholů. Závěrečná scéna: minimalistická, geniální. Přesně vyladěný soundtrack. V každém detailu dotažené obsazení a trefené herecké výkony. Všechno štymuje, akce, psychologie, zápletka. Jestli má nějak vypadat dobré kriminální drama, tak takto. (26.08.2008)

Máte někdy taky ten pocit, že se díváte na dobrý film, se kterým je všechno v pořádku, ale stejně z něj naprosto nic nemáte? To je pro mě Heat. S tímhle obsazením a námětem nejde udělat špatný snímek, takže ani Heat špatný není, ale já mám prostě pocit, že téma i herci nejsou úplně využití. Že Pacino a DeNiro se míjejí. Žádné emoce se nedostavily a já jen od poloviny doufal, že už to skončí. Hodně mě to mrzí, ale já si souboj těchhle dvou mých oblíbených herců představoval mnohem nelítostněji. (01.04.2010)

Tenhle film mě nijak nechytil. Za prvé je až příliš dlouhý a z toho následně nezáživný, vlastně se tam skoro nic neděje, všichni jen kecají a kde nic tu nic. Za druhý se mi mnohem víc zalíbil jeho originál Přepadení v LA od stejného režiséra, protože herci tam nejsou okoukaní a i když by dokázali těžko konkurovat kapacitám jako DeNiro a Pacino, jsou v těch rolích přesto mnohem přesvědčivější. DeNiro a Pacino totiž hrají úplně stejnej typ chlápků, jako už hráli spoustykrát dřív a taky to je proto pořád o tom samým. Ne že by to bylo špatný, ale jako tříhodinovej film je to nuda k ukousání a rozdělený na dvě části v televizi si to zas člověk nezapamatuje, o co tam vlastně šlo. Kdybych neviděl tu starší lepší verzi, nepamatoval bych si to dodnes. (27.12.2005)