Rány

Přesně takovéhle filmy potřebuji k životu. Chvalme Netflix, než pod tíhou svých dluhů imploduje. Chvalme ho za to, že dává prostor nekonvenčním filmařům, kteří v dnešním monopolizovaném Hollywoodu horko těžko hledají své místo. Anvari má řemeslo rozhodně v paži, osvětlením scény i za použití nezvyklých úhlů kamery dokáže filmu vtisknout svůj ksicht a patinu něčeho drahého a exkluzivního, tím spíš, že se mu podařilo angažovat hvězdy pro horor poněkud nadstandardní, především neuvěřitelně sladkou Zazie Beetz! Samozřejmě v jednotlivostech žánrové výstavby záleží na tom, jak divák akceptuje to, co se před ním odehrává. Takové horory (byť Wounds má podle mě blíž k dramatu či mysterioznímu thrilleru) se točí pro specifickou cílovou skupinu specifickými tvůrci, kteří buď moc točit neumějí, nebo těmi, kteří rádi pracují s žánrovými pravidly, a já jako nekritický fanoušek tohoto žánru, který podobné filmy miluje a sleduje už léta, děravou mytologii a poněkud přitažené, ne-li nelogické momenty považuju za absolutní základ, na kterém tyto filmy stojí. Byť nutno říct, že zde se s nimi pracuje šikovně. Děravost bych zaměnil neurčeností, která zde s velmi skromným a komorním vyprávěním graduje napětí a atmosféru až do konce, a Anvari zůstává svému konceptu věrný a neuchýlí se k laciným žánrovým proprietám, žádnému gore ani lekačkám. Jen tu staví do opozice osobní všední příběh konfrontovaný s nevysvětlitelnou tajemnou entitou, které se jen pozvolna prolínají a diváka tak spolehlivě drží v nejistotě, a i finální záběr (který je opravdu skvělý) spíš jen tak decentně poodkryje onu tajemnou oponu. Prostě pecka! (02.11.2019)

Vůbec, ale vůbec jsem nepochopil, o čem to jako bylo. To se mi taky ještě nestalo. Hlavní hrdina je celou dobu sjetej nebo přivožralej, nejlépe obojí a místo bílejch myšek vidí šváby. Má to jednoduchou přímou úměru: čím víc vožralej, tím víc švábů. No, a pak si režisér řekne, že už těch švábů bylo dost, tak to vypne a vy s údivem zíráte na závěrečný titulky. (19.01.2020)

Psychologicky to působí velice dobře, nicméně hororově to vůbec nefunguje. Děj je hrozně táhlý, a ve finále jsem vlastně ani nepochopila, co se teda děje a jak to skončilo. Nic, co se zde stalo, nebylo divákovi nikdy pořádně vysvětlené, možná je to záměr, ALE, je to dobře? .. za mě ne. Vydržela jsem vlastně jen proto, protože mě zajímalo, jaký bude finále, a bylo špatné. (22.10.2019)

To jsem si zase jednou dal. Hammer a Johnson mě k filmu nalákali, ale tohle byla fakt solidní zívačka, trvající téměř od začátku. Hammer to sice herecky utáhne a Anvari dokáže díky zvuku a solidní režii držet diváka v lehkým napětím na 90 minut dlouhý film je to ale šíleně málo. Tempo je téměř nulový, příběh je hloupý a já se druhou půlku jen vrtal na židli a doufal v konec. (24.04.2020)

Babak Anvari opět potvrzuje svůj ohromný talent, kdy se vymezuje vůči stereotypnosti masové žánrové produkce a mainstreamového diváka zahání do úzkých. Živě si představuji to neskutečné zděšení v očích obyčejného návštěvníka kina, který při sledování daného hororu zažívá pocit, že se s ním něco děje, ale zároveň si ho není schopen naplno vychutnat, protože ani přesně nechápe, o co se vlastně jedná. A místo toho, aby následoval hlavní postavu a propracovával se temnotou, tak se zážitek snaží zastavit, vzdorovat mu a prchnout zpět do bezpečí iluzí a pochybných jistot. Jakožto zdejší hororový expert tedy doporučuji Wounds k projekci výhradně žánrovým fajnšmekrům, kteří dokážou adekvátně pracovat i s takto ultranáročnou látkou, a uděluji mu plných pět hvězd. (18.10.2019)