Midsommar

Celek sráží nejen neoriginálnost, protože od příjezdu na švédský folklórní dýchánek víte, že dorazilo pouze rituální krmivo (v lepším případě genetická různorodost), ale zejména úděsná hodinová expozice klasicky dementních/nesympatických amerických studentů... (08.10.2019)

Třeba to nebyl špatný film a já ho špatným jenom viděla, objektivita je pro každého někde jinde. Vím, že mě nebavili herci, ani příběh, který byl tak nějak předvídatelný. Pomalé tempo zvyšovalo moji nervozitu,vnímala jsem to jako nesmyslné, přehnané, ubíjející,směšné, jednoduše taková ta kravina, která si na něco hraje. Už nikdy. Jedna hvězdička za krásnou přírodu.:) (11.11.2019)

Jednoznačně poslední (druhý) film pana Astera, který jsem hodlal vidět. Potřetí šanci nedostane. Ani kdyby bylo co bylo. Je to přesně tak blbé jako Hereditary (no vlastně ještě o dost blbější) a přesně tak jak jsem čekal dle ukázek a infa kolem. Ještě, že jsem se díky zkušenosti s prvním filmem vyvaroval vlně nadšení všech kolem a nenechal se umluvit na kino. (30.03.2020)

Kamera byla pěkná, ale to je tak všechno. Bylo to nudný a dlouhý. A sralo mě to věčný zpívání. Rozkošný a vystižný koment: Asia_Power (25.07.2020)

Tradice hodné následování, aneb jak snadno, rychle a bezbolestně uzdravit pošahanou krávu. (19.05.2021)

Tak dobré jako Asterův debut Hereditary to není. Slunovrat je předvídatelný až hrůza a vlastně neobsahuje nic, co by člověka jakkoliv obohatilo. Neobsahuje nic překvapivého, skrytého ani zajímavě podvratného. Přesto je tato pohádka o rozchodu vlastně úžasně líbivá. 75% (11.07.2021)

To isté ako u "Hereditary". Celý film od začiatku úplná bomba, ale ten koniec to trošku domrvil. (03.09.2021)

Naprosté psycho... (18.09.2021)

Po roce 2000 se v hororu objevilo spousta na hovno trendů, některé vyšuměly rychle, některé se zuby nehty drží. Blair Witch přišel s klepajícící se kamerou "found footage" a doku stylem, díky Kruhu a Nenávisti se naklonovaly tuny nudných japonských duchařin, které v posledních letech střídají ještě nudnější tradiční duchařiny. Po Hostelu přišlo pár torture porn pro úchyláky. Někdo by označil za zlo nekonečné série a armádu remaků/restartů. V posledních letech zatíná dráp politická korektnost a woke aktivismus i do hororu. A zatím největší zlo jsou (zhruba od Čarodějnice a Tvář vody) nezávislé artové kokotiny maskované za horor. Hororový námět maskuje smrtící nudu podpořenou smrtící stopáží (2,5 hodiny na horor!), absenci čehokoliv hororově zajímavého, chaotický děj, dementní postavy. Nepomůžou tradiční hororoví "experti", hodnocení na ČSFD, ba tentokrát ani verbal, prostě se to na povrch tváří jako dobrý film, ale pak sledujete partu debilů s uřvanou hrdinkou, kterak pobíhá mezi švědským pohanským kultem a pod rouškou pohostinnosti se nechá s nezájmem a mimo záběr mordovat. Je tu hezká příroda a výprava, pár chuťovek (skok ze skály, finále), pár nechutností (nahaté stařeny fuj!!!) a moře nudy. Člověk si říká, že si měli zajet radši na vesnickou slavnost na Moravu. Ožrali by se, zahulili, zahrozili na nějakou místní kutálku, někde v stohu by si zašukali a jediná hrozba by byla nějaký místní frajer, který by někomu rozbil hubu protože mu kouknul na jeho Máňu. No nic, od Astera po Děsivém dědictví další děsivá nuda. (05.12.2021)

Predchádzajúci film Ariho Astera Hereditary bol vzácnym príkladom hororu, ktorý mal potenciál zaujať ako kritikov a fans artovejších kúskov, tak aj bežného diváka a i mne osobne sa dosť páčil (až na bizarný záver). Druhý Asterov počin- Slnovrat sa mi však páčil už omnoho menej. Je síce pekne natočený(prostredie slnečnej farmy lahodí oku diváka) a má fajn hercov, ktorým kraľuje sebaistým výkonom v hlavnej úlohe Florence Pugh. No aj tak ma nezaujal a príčiny sú dve. Prvá je šialená dĺžka 150 minút kedy sledujeme veľmi dlhý úvod zoznamovania sa s postavami a prostredím farmy a ešte dlhšiu časť prvých náznakov ktoré signalizujú že s členmi dedinky  "is something wrong". Dve hodiny tohto som ešte strávil- film bol síce zdĺhavý a občas nudný, no nebol úplne na zahodenie a dokonca prišiel aj s 1 momentom ktorý bol naozaj znepokojivý (obetovanie sa členov, ktorí už dovŕšili životný cyklus). V poslednej pol hodine sa však Ari Aster úplne utrhol z reťaze, ponúka jednu šialenejšiu a bizarnejšiu scénu za druhou a ja som mal silné nutkanie tak ako aj väčšina ľudí v kine smiať sa, pretože scény ako: pôrod a synchrónne vzdychanie, sex v ktorom mladíkovi pomáhajú vyzlečené starenky či úplny záver; boli regulérne na smiech a neboli hororové, strašidelné, nepríjemne ani napínavé. Osobne mám pocit, že niektorí novodobí filmári sa predháňajú v tom kto natočí väčšiu blbosť nedávajúcu zmysel plnú nevysvetliteľných bizarných scén a šupne tam nálepku: horor... Chápem, že niekomu sedia i takéto netradičné artové filmy, mňa však úplne míňajú(dokonca ba až vytáčajú), a preto Slnovrat hodnotím len jednou *.  15% (30.12.2021)

Co za úchylnej, nesmyslnej a bizarní film tohle jako má být? Hned po zhlédnutí jsem si k němu a jeho atmosféře vybudoval extrémní nechuť, už nikdy víc. A ještě k tomu to má přes 2 hodiny!!! Až na zajímavej vizuál a docela v pohodě vývoj hlavní postavy hodně slabý... 40% (18.05.2022)

Film jsem si pustil náhodou na ČT Art a nejprve si myslel, že půjde o vztahové drama. Tak nějaké dramatické okamžiky se našly, ale jinak je to nuda až běda. (26.06.2023)

Nepoznám nič desivejšie ako sektu. Okrem folklóru. Najhrozivejšie na mňa pôsobili scény kolektívneho prežívania emócie. (31.10.2023)

Ättestupa je dokonalé riešenie dôchodkovej reformy. A inak je Slnovrat fakin bomba, jak hovorí môj bratranec. Napätie sa stupňuje každou ďalšou časťou prastarej ceremónie a jej brutalita ostro kontrastuje s nádherným panenským prostredím. Záverečný úsmev je nezabudnuteľný. Takto má vyzerať folk horror. (28.01.2024)

Davam tu ctvrtou za snahu. Film vybocuje z jakehokoliv standartu, ale zaroven neni pro kazdeho. Je to artisticky film, nad kterym jsem se zamyslel jeste dva dny po shlednuti. Vyborna herecka v hlavni roli, ta vali. Urcite jedinecny kinozazitek. (25.07.2019)

Vážně mě to mrzí, ale nakonec snižuju na 3 hvězdičky. Vizuálně je to opravdu velmi pěkné (v čele se skvělou a talentovanou Florence) mysteriózní drama s prvky hororu a nevšedně zajímavým místem plným pohanských rituálů a kultů, s osobitou hudební složkou, a dobrým režijním řemeslem. Potíž je však ve scénáři, který je předvídatelný a především jsem přímo nespokojen, jak hloupě dopadne většina účastníků, právě to snímek dramaticky shazuje. Když už, tak s odstupem času na mě více zapůsobil starší kousek Rituál. 65 % (03.08.2019)

Může být hororový snímek v prostředí plném květin, vstřícných lidí a všudypřítomné pohody? Ano, Ari Aster to dokázal! Nejde o klasickou žánrovku, ale i přes grafickou stránku filmu, viz. první věta, se Arimu povedlo vměstnat do Midsommaru strach, úzkost a neskutečnou várku bizáru, kterou by se mohl rovnat Larsu Von Trierovi.. Herecké pojatí hlavní postavy hranou Florence Pugh bylo neskutečné a téměř bezchybné, jakmile se postava dostala mimo Ameriku, začala naprosto jiná atmosféra a snímek začal mít úplně jiný spád. Navíc šlo na nádhernou Florence koukat pořád, i přes fakt, že se polovinu filmu mračila, tak jsem z ní nespustil oči. Bizarní scény jsou zde perfektně načasované tak, že člověka drží pořád při ději, napětí se pořád stupňuje a finále je naprosto monumentální a velkolepé. Už jen kvůli soundtracku, který snímek obohacuje a dostává nás při některých konkrétních scénách to transu. Pocity postav divák díky velmi dobře nastavenému zvuku prožívá s nimi a mě při některých scénách doslova mrazilo v zádech. Opravdu bizarní kousek. (04.08.2019)

Keď sa na horore viac smejete, ako sa bojíte, tak je to jasný indikátor toho, že niečo nie je v poriadku. Midsommar je úlet, čosi ako rituálny horor, dokonca s jasnou myšlienkou. To všetko je fajn až kým si neuvedomíte, že nový svet, do ktorého hrdinovia vstupujú a ktorý ich má neustále prekvapovať a eskalovať tak napätie, nie je v konečnom dôsledku vôbec desivý len "divný". Aj keď sa snažíte pochopiť jeho fungovanie a logiku "komunity" ani na konci vám to nedocvakne. Aj v hrubých rysoch chápete len, že im ide o nový genetický fond inak je všetko ostatné riadené len logikou halucinogénnych drog(veľkú časť stopáže sú hrdinovia pod jej vplyvom). Nechápete prečo by takto žili(niekto ich riadi, kto si užíva pocit moci? veď ani nemôžu navzájom súložiť keďže poväčšinou sú rodina a degenerovali by tak, čo sa vlastne aj deje, ale málo na to, že nový genofond prichádza iba každých 90 rokov....), proste ten film vyvolával príliš veľa otázok, ktoré nezodpovie a autor sa to snaží zakryť efektnou formou. Chcem späť 2 hodiny svojho života! (08.09.2019)

Tak tohle bylo creepy as fuck. Rozhodně to není pro každého. Ještě pár let zpátky bych tohle považoval za největší bullshit. Ačkoliv mě Asterovo až nezdravě propagované Děsivé dědictví vůbec neoslnilo (dneska je to v modrým btw.; told you), tak tohle byl jinačí nářez a trefa přímo do černýho. S každou další minutou jsem si přišel blíž k tomu, co autor zamýšlel a v životě jsem se necítil, že bych nějaký film chápal až takhle moc. Atmosféra dokonalá, natočeno na jedničku. Jak jsem se těch 147 minut bál, tak se nemůžu dočkat té 3 hodinové verze. Při konečných titulkách jsem se cítil jako bych sám podstoupil nějaký rituál. Holy fucking shit maaaan. (24.09.2019)

Černočerná komediální variace na kultový horory (i režisér přiznal že je to záměrná komedie) která i přes těžce pomalý tempo a ne moc snadno stravitelnou strukturu děje dokáže držet pozornost od začátku do konce. Držet tak dlouho dusnou atmosféru, to jen tak každej film nezvládne. Smysl pro detail je v každým záběru, ať už jde o celkovej obraz nebo skrytý věci v pozadí. Moc hezkej hudební doprovod jako bonus. (29.09.2019)