Reklama

Reklama

Poněkud netradiční western s vynikajícím hereckým obsazením (H. Fonda, K. Douglas, W. Oates, H. Cronyn a B. Meredith) vypráví o jedné regionální věznici z konce minulého století, jejíž pověst je zatím neposkvrněná, tj. útěk je nemožný. Tady se schází všichni lumpové a lotři z okolí, včetně elegantního zloděje Parise Pittmana (K. Douglas). Vysněným cílem všech je útěk, což se ovšem ještě nikomu nepovedlo. Režim ve věznici je tvrdý a zdi příliš vysoké a silné. Pittman je první, kdo díky své inteligenci a penězům má šanci. S ukradeným a velmi dobře „uklizeným“ půl milionem dolarů lze přece podplatit každého! Podlehne však nový naprosto nezkorumpovatelný a humánně smýšlející ředitel věznice Lopeman (H. Fonda)? Typicky mužský snímek je konfrontací dvou osobitých a skvěle zahraných charakterů, dvou mužů, kteří jsou shodou okolností na opačné straně zákona. Je ovšem i chytře napsaným příběhem, oscilujícím mezi komediální a vážnou polohou, který potvrzuje, že mít peníze se vždycky hodí. Film natočil v roce 1970 režisér Joseph L. Mankiewicz. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (38)

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Príjemný western, ktorý som pri prvých dvadsiatich minútach skoro trikrát vypol. Expozícia je najslabší part celého dosť dlhého filmu, odkedy sa ale dostaneme do väzenia, ubudne parodického humoru a pridá sa na vážnosti. Stále však iba do istej miery, ak by bol ale Crooked Man serióznym dielom od začiatku do konca, bavil by maviac. Viac by totiž fungovala tenzia medzi Douglasom a Fondom a asi by sa aj viac vyvinuli vzťahy medzi ostatnými a to aj napriek mierne prehnanej dĺžke. Poteší pointa, i keď koho nenapadne v daný moment krátko po začiatku, asi skrátka iba nedával pozor. 70% ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Trochu netradičně pojatý western, který se z převážné většiny odehrává ve věznici, kde skončil svou pouť i mazaný desperát Paris Pitman, výborně zahraný Kirkem Douglasem. Napravit se ho pokusí Henry Fonda coby ředitel věznice s progresivním přístupem a vizionářstvím, který věří, že lepší životní podmínky učiní lepšími i jeho svěřence. Neoznačil bych snímek jako komedii, ve skutečnosti je ve svém zobrazení amerického středozápadu daleko realističtější než mnohá westernová dramata, navíc děj hrdiny nijak nešetří a happyendu se dočká málokdo. Z filmu je nicméně po celou dobu cítit určitá lehkost, jde o jemnou satiru na americké dějiny a hodnotový žebříček. Korupce zkrátka vytvářela Ameriku a měnila dějiny. Celkový dojem: 75 %. Předností Mankiewiczova snímku je, že dokáže překvapovat a rozbíjí některé žánrové stereotypy. Tím je zajímavý i pro filmového diváka, který westernu přímo nefandí. ()

Reklama

Han22 

všetky recenzie používateľa

Už jsem ve westernech viděl ledacos, dokonce i dinosaury, ale i tak mě docela překvapilo, když se z "lotra" vyklubal klasický vězeňský film. A také že si tu po všech dekádách hraní prvně setkávají tváří v tvář Kirk Douglas a Henry Fonda. Ten první tu hraje takového lupiče sympaťáka, co si někde ulil půl milionu, čelí šikaně, postupně na sebe nabalí skupinu kamarádů, stává se kápem a plánuje útěk. A ten druhý pak humanistického exšerifa a správce vězení, který chce vězňům zařídit trochu důstojné podmínky k životu. Jsou tu dobří herci (Cronyn, Meredith), zajímavé postavy (včetně jedno asi gay páru), je to nečekaně vtipné (sprosté obrázky, koupání) a po hodině a půl bych dal bez problémů 4*. Finále mě ovšem zklamalo. SPOILER Příliš mnoho umírání včetně sympatických postav,, hrdina se ukáže jako svině největší a i ten čestný správce nakonec zklamal. Cyničtější shození do té doby pohodového děje jsem už dlouho neviděl, naštvalo mě to a tak jen 3*. PS: Ovšem scéna s hadem super! ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Tak jsem se po delší době zase jednou podíval na western... a jako v mnoha jiných případech, ani tentokrát to nedopadlo nejlépe. Těžko říct, zda je to spíše mým obecně nízkým zájmem o westerny (mezi nimiž jsem si však dokázal najít výjimky, které mě oslovily) nebo samotným pojetím ze strany J. L. Mankiewicze, jehož režie mi připadala nudná. Příběh včetně vývoje děje to má celkem slušný, ale i tak jakoby film z větší části postrádal podmanivou atmosféru, většina postav na mě působila nesympaticky a žádnou údajnou komedii jsem v tom nepostřehl, tedy pokud nepočítám sáhodlouhou sérii rvaček a jiných davových akčních scén, které mi v zdejším provedení tedy jakousi frašku (nechtěnou) skutečně evokovaly. Jedním z mála světlých bodů byl Henry Fonda v roli šerifa, který skoro pokaždé tuto šíleně zdlouhavou nudu svým zjevem dovedl rozsvítit a svou přítomností tak trochu i pomohl tomu, abych svůj menší zápas s myšlenkou tento film úplně vypnout neprohrál. Navzdory vyčerpávějící stopáži jsem se prodíval až do konce a mohu prohlásit, že poseldních cca 20 minut vážně stalo za to, přišlo strhující vyvrcholení (v jedném okamžiku navzdory světlé krajině kolem až hororové!) a přikovalo mě natolik, že zcela nečekaně musím vystřelit i tu třetí hvězdičku. Ale vzhledem ke všemu předchozímu žel i tak velmi slabě... inu, nejspíš zase dlouho potrvá, než se odvážím na další western. [55%] ()

Klajnik 

všetky recenzie používateľa

Je to revizionistický western z prostředí věznice, z níž se sympatický antihrdina pokouší uniknout, aby si mohl vyzvednout prachy, které na začátku filmu ukradl a schoval. Pak hurá do Mexika! Pro westernový žánr jsou typické zápletky a motivy zločinu a spravedlnosti. Zde jsou však tato komplikovaná a vážná témata zlehčena jistým humoristický pojetím, díky němuž mi film připomínal westerny jako Jeremiah Johnson nebo Život a doba soudce Roye Beana. Divák tedy nemusí toliko hloubat nad tím, kdo je vlastně víc v právu (myšleno samozřejmě morálně), protože je tak nějak jasné, že všechny strany jsou tak trochu dobré i zlé a pokud jedna taková strana utiskuje druhou a nutí ji se dívat na to, jak lehkomyslně popravuje příslušníky druhé, tak z brutálního střetu sil pak lze vinit buď nikoho anebo všechny. Film však není příliš sociálně nebo psychologicky zatížený, ač si myslím, že by mu to kvalitativně pomohlo: Tak třeba psychologická proměna postavy Henryho Fondy by mohla být prokreslenější. Dále mohlo být věnováno více pozornosti vztahům mezi protagonistou a jeho spoluvězni, čímž by se stalo divácky údernějším to, jak je v závěru obětuje, aby se sám dostal z basy - takto by si scénář mohl pohrávat s diváckým očekáváním a na konci by protagonista ještě silněji dostál titulu filmu. V poslední řadě by měl film diváka více zainteresovat do plánu útěku, který však probíhá spíše na pozadí - není k němu vztahována taková pozornost. Jistě by si pak film žádal svižnější režijní podání a o hodinu stopáže navíc, což klade vyšší nároky na tvůrčí schopnosti. Plán útěku a jeho praktické zhotovování by mělo fungovat jako únik z hlavolamu, který v divácích buduje napětí, zainteresovanost a sympatie. Diváka by spolu s postavami hledal cestu ven a poznával při tom, jak funguje vězeňský systém (na čemž by se mohla lépe zračit revizionistická témata, případně by se takto krystalizovala metafora ke skutečnému žití i mimo vězení, které je rovněž svázáno v systémem, který se čím dál tím více jeví jako morálně pokleslý, nespravedlivý a byrokraticky zaslepený). Krom vězeňského systému by divák více poznával i postavy, co ho udržují, což by mělo vést k zájmu i o tuto stranu barikády. Střet těchto stran v závěru by pak byl více katarzní. Ve skutečnosti však toliko katarzní není, protože scénář dost napracoval na budování napětí, spletitosti vztahů a fungování věznice. ___Film si však lze stále dost dobře užít díky jeho lehce cartoonovému podání, o němž svědčí i chytlavá úvodní znělka, i díky charismatickým či trhlým postavám a dobře napsaným dialogům. Navíc je to dobře natočené - dobře se na to kouká, i když se to odehrává jen ve špinavém vězení uprostřed pouště. ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (2)

  • Většina filmu byla pořízena v oblasti zvané Joshua Tree National Monument. Jedná se o národní park v Kalifornii, kde bylo do tehdejší doby jakékoliv filmování zakázáno. (Conspi)
  • Krátkou básní, recitovanou během hodiny učitelem, je "Invictus", kterou v roce 1875 sepsal William E. Henley. (Conspi)

Reklama

Reklama