Baby Driver

Navoněná popová eskapáda s docela fungujícím rytmem střídání dynamických a konverzačních scén, jejíž největší devízou je promyšlená střihová skladba a pohyb kamery i postav po mizanscéně, díky čemuž i ty zdánlivě pomalejší scény nevybočují z nastoleného tempa. Ale aby se tu našla jediná pasáž, kterou bych si chtěl v budoucnu zopakovat, nebo jediný zvrat, který by mi přišel zajímavější než jízda osobákem po našich dálnicích, to ani náhodou. Nejlepší postavou jednoznačně hláškující Spacey (nuceně cool Fox se nechytal), nejvtipnější scénou zřejmě ta nejstatičtější - obhlídka místa činu s osmiletým klučinou. Wright to má možná řemeslně v malíku a jednotlivosti promyšlené, ale tentokrát prostě nebaví příběhem ani postavami. 65% (05.01.2018)

Jak Thelmo potkal Lujza, zasmažili Géteáčko a odjeli hnusným kadylakem vstříc zapadajícímu slunci. Jasný důkaz toho, že se dá i z omšelého, plytkého až tupého námětu udělat veskrze vizuálně přívětivý, zábavný, originální a svěží skorobuzikál, byť s hnusnýma pissničkama. Éda Piš, ač má na svědomí jedno z nejdebilnějsích a nejtrapnějších zvěrstev, jaké kdy zneuctily celuloid – velepičoidního Scota Pilgrima, ukazuje, že je dozajista talentovaným filmařem a ani nevadí, že neustále soutěží o osobák v délce bezstřihové sekvence, protože právě to tomu dodává ten šarmantní šmrnc. Je rovněž bezesporu i skvělým loutkovodičem, vždy výborného Jakuba Liškku povodil k naprosté dokonalosti, dokonce se mu povedlo vyždímat jisté svalové záškuby v xichtě jindy toporného manekýna Honzy Šunkky a Kevča už je jen třešničkou na kulantně upečeném dortu. I ten přitroublý autistický homojeliman v hlavní roli je přirozený sympaťák, a tak je na světě na pohled příjemná, stylová a hezky odsejpající kokotinka, u které je vám úplně jedno, když si lahváčem pobryndáte fungl nové buzerantnské tričko od Benetonu, protože s těmi fleky vypadá daleko líp. (19.09.2017)

Ačkoliv to částečně odporuje mému filmovému přesvědčení, že by si každý filmař měl moci dělat, co chce, si začínám říkat, že by každý filmař měl povinně dodržovat hodinu a půl stopáže, pokud nemá vitální obsah pro všechny ty minuty navíc, god dang it. Opravdu to vypadá jako krátký film násilně roztažený na dvě hodiny, nikoliv jako samostatný příběh, který potřeboval být přesně takto vyprávěn. Wright je tak hluboce ztracen ve svých formalistických detailních vyhrávkách, že se úplně zapomíná dívat na celý film z dálky. (04.10.2017)

Brit Edgar Wright to s žánry vždy uměl. Pokaždé to měl vypiplané do detailu, nablýskané, vypulírované. Jenže to mnohdy nepěkně drhnulo na cestě k divákovu srdci. Prostě to bylo prázdné uvnitř. A to je i lehce tentokrát, ač musím s potěšením konstatovat, že tenhle kousek se mi strefil do vkusu náramně. Střih je funkční, hudba si dokonale rozumí s tím, co se děje na plátně. Celé je to promyšlené, hudba se stává další postavou. Vše je sladěné se zvukem. Hošan, který má sluchovou vadu a šrumec v uších musí něčím přebít, a který má song pro každou příležitost, se musí sžít s přítomností lupičů, kterým cosi dluží, a i když se ze závazků vyváže, pořád nemá vyhráno. Jenže coby sakra nebojácný řidič už od vřeštících alarmů nechce prchat. Do toho se objeví sličná servírka, no, co byste chtěli. Každopádně ač je příběh nekomplikovaný, Baby Driver je jedním z nejoriginálnějších a nejstylovějších projektů roku. Jen té ujetosti a černého humoru jsem si přál víc. (22.09.2017)

Drive pro děti a náctileté, kteří ještě neumí číst mezi filmovými řádky a v ideálním případě preferují dostatek popíku a snahu o cool akční scény s postavami, které si zapamatujete podle jejich účesů a oblečení, nikoliv podle toho co dělají, nebo jaký postoj reprezentují. A to je tady herecký ansámbl přímo hvězdný. Velká škoda nevyužitého potenciálu. Po všech stránkách nedotažené. (30.09.2017)